„Obáváme se, že Gaza bude zapomenuta." Palestinci si zoufají, protože se pozornost přesouvá na Libanon

14. 10. 2024

 

„Jsme velmi smutní z toho, co se nyní v Libanonu děje... Zažili jsme tuto bolest a ztrátu,“ řekla Afifa. „Ale také se obáváme, že se na Gazu zapomene: masakrů zde přibylo a nikdo o tom nemluví. Všechny televizní kanály mluví o regionální válce, Íránu, Izraeli a o tom, co se děje v Libanonu.“

Izrael zahájil pozemní invazi do Libanonu na začátku října po dvou týdnech těžkých leteckých úderů a cílených atentátů, jejichž cílem bylo zničit vedení a vojenské schopnosti Hizballáhu.

Hizballáh, mocná libanonská milice spojená s Íránem, začala střílet na Izrael den po útoku Hamásu ze 7. října, který vyvolal novou válku, údajně ze solidarity s palestinskou skupinou. Přeshraniční střelba za poslední rok vyhnala z domovů statisíce lidí na obou stranách modré linie.

Izrael tvrdí, že jeho „cílená a omezená“ ofenziva v Libanonu má za cíl umožnit izraelským civilistům návrat do evakuovaných oblastí. Pětina země však již byla vysídlena na základě izraelských evakuačních příkazů, které se nyní vztahují na čtvrtinu této malé středomořské země, což vyvolává obavy, že se Izrael připravuje na mnohem rozsáhlejší zásah proti libanonské skupině.

Benjamin Netanjahu, izraelský premiér, minulý týden v televizním projevu vzkázal Libanoncům, aby „osvobodili svou zemi od Hizballáhu“ a vyhnuli se tak „zkáze a utrpení, jaké vidíme v Gaze“.

Válka v Libanonu a hrozba eskalace v celém regionu, do níž se zapojily Írán a Spojené státy, odsunula Gazu ze zpravodajských relací a diplomatické agendy. I přesto se Izraeli podařilo obnovit rok trvající ofenzívu na obléhaném palestinském území. Odhaduje se, že 400 000 lidí je uvězněno v důsledku nejnovějších bojů ve čtvrti Džabalíja ve městě Gaza, které trvají již druhý týden. Izrael tvrdí, že pozemní ofenzíva je nezbytná, aby zabránil Hamásu v přeskupení sil.

Pětadvacetiletý Badr Alzaharna z města Gazy uvedl, že on a jeho rodina chtěli odejít poté, co se rok drželi ve svém domě, ale boje a izraelští odstřelovači jim to znemožnili. „Jen když jdete po ulici, vidíte apokalyptické scény... Je traumatizující být tady. Každý den si připomínám pokrytectví světa,“ řekl.

Celá severní část Gazy je pod izraelským příkazem k evakuaci: izraelská armáda řekla civilistům, aby se v zájmu své bezpečnosti přesunuli do al-Mawasi, pobřežní oblasti na jihu Gazy, ačkoli několikrát bombardovala i tuto „humanitární zónu“. Světová zdravotnická organizace minulý týden uvedla, že sedm misí, jejichž cílem bylo evakuovat zraněné z nemocnic, kde se bojuje, a odvézt je na jih, bylo izraelskými silami odmítnuto nebo jim bylo bráněno.

Rok od útoku Hamásu, který 7. října rozpoutal válku v Gaze, byl zabit každý 55. člověk, více než 90 % z 2,3 milionu obyvatel bylo vyhnáno ze svých domovů a potraviny, léky a čistá voda jsou stále nedostatkovým zbožím vzhledem k novým izraelským omezením pro vstup do pásma.

Podle údajů OSN a izraelské vlády klesly v září dodávky potravin a pomoci do Gazy na nejnižší úroveň za posledních sedm měsíců v důsledku nových pravidel zavedených Izraelem, což vedlo Světový potravinový program OSN k varování, že stále hrozí hladomor. Severní Gaza nedostává žádné dodávky potravin od 1. října. Orgán OSN v sobotu uvedl, že rozdělil poslední zásoby vysokoenergetických sušenek, konzerv a mouky, a nebylo jasné, jak dlouho vydrží.

Rohan Talbot, ředitel propagace a kampaní charitativní organizace Medical Aid for Palestinians se sídlem ve Velké Británii, uvedl:  „Dochází nám slova, kterými bychom popsali hrůzy, které slyšíme ze severu Gazy. Izraelské bombardování neustává, vyděšení a hladoví lidé jsou zastřeleni, když se snaží utéct, a na ulicích leží desítky těl. Zatímco se izraelská válka o přežití Palestinců stupňuje, mezinárodní společenství jako by na Gazu zanevřelo. Veškerá snaha o příměří se zastavila.“

Mezinárodně zprostředkované rozhovory zaměřené na trvalé příměří a dohodu o propuštění rukojmích jsou od července na mrtvém bodě, což Palestince a rodiny izraelských zajatců zajatých 7. října přivádí k zoufalství.

Tato jednání jsou nyní zastíněna snahou uklidnit situaci v Libanonu a zabránit totální válce mezi Izraelem a Íránem poté, co Teherán začátkem tohoto měsíce zaútočil na židovský stát 180 balistickými raketami v reakci na atentáty na vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha v Bejrútu a vůdce Hamásu Ismaila Haníju v Teheránu.

Až do minulého měsíce bylo příměří v Gaze považováno za klíč k ukončení eskalujícího napětí v regionu: Írán, Hizballáh a další spojenecké milice v Jemenu, Iráku a Sýrii tvrdily, že po skončení války v Gaze přestanou střílet na Izrael a americká aktiva na Blízkém východě.

Po izraelském vyhlášení války Hizballáhu však íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí ve svém projevu slíbil, že Teherán a jeho zmocněnci budou v boji proti Izraeli pokračovat. Budoucnost Gazy již není jednoznačně spojena s ostatními frontami války.

Mohammed Said, 36letý otec čtyř dětí z Deir al-Balah, který se nyní se svou rodinou ukrývá na jiném místě ve městě poté, co byl jejich dům poškozen při leteckém útoku, řekl, že je smířen s tím, že se pozornost světa přesunula jinam.