Ruský vzdušný prostor se stává pro komerční letecké společnosti nebezpečným, varuje Zelenskyj

2. 9. 2026

 

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrii Sybiha uvedl, že Kyjev informoval Mezinárodní organizaci pro civilní letectví, že „ruský vzdušný prostor není pro civilní letectví bezpečný“ kvůli zvýšené vojenské aktivitě.

Rychlé posílení ukrajinských vojenských kapacit v posledních několika měsících umožnilo ukrajinským silám zasáhnout cíle v okolí Moskvy, Petrohradu a dalších míst hluboko na území Ruska.

Spolehlivé údaje o počtu letů dronů je těžké získat, ale Ukrajina je již schopna vysílat několik set dronů denně a vojenské zdroje uvádějí, že země usiluje o cíl 1 000 dronů ve snaze poškodit ruskou ekonomiku.

Justin Bronk, letecký analytik z think tanku Royal United Services Institute, uvedl, že podle jeho názoru by Ukrajina mohla využít momentu překvapení a vynutit si „pravidelné uzavírání ruských letišť v určitých intervalech“.

Mohla by toho dosáhnout vysíláním malých vln dronů s krátkým předstihem, i když trvalé uzavření letiště by bylo obtížné, dodal, protože dlouhodobý útok by se stal předvídatelným a pro systémy protivzdušné obrany by bylo snazší jej zastavit.

Ukrajinský komerční vzdušný prostor je uzavřen od začátku plnohodnotné invaze v únoru 2022, protože Rusko je schopno zasáhnout cíle po celé zemi, což činí letiště pro civilisty nebezpečnými.

Letos Ukrajina začala bombardovat ropné rafinerie a sklady poblíž Moskvy a Petrohradu a zasahuje také vojenské a průmyslové objekty ve vzdálenosti přesahující 2 000 km od svých hranic.

Obavy o bezpečnost civilního letectví ve válečné zóně přetrvávají. Letadlo malajských aerolinií bylo sestřeleno při přeletu nad východní Ukrajinou v červenci 2014 ruskými separatisty, kteří ovládali odpalovací zařízení pro protiletadlové rakety. Zahynulo všech 298 lidí na palubě.

Putin označil Zelenského výroky za „státní terorismus“ a prohlásil: „S teroristy se nevyjednává.“

Ruský vůdce na tiskové konferenci, kde podal jednu ze svých nejpodrobnějších informací o válce, uvedl, že Moskva se chystá tuto zimu zintenzivnit bombardování ukrajinských energetických zařízení s cílem vyřadit dodávky tepla a elektřiny.

„Ruské ozbrojené síly dostaly rozkaz připravit a provést masivní údery na ukrajinská energetická zařízení. Oni útočí na nás a dostanou odpověď,“ řekl Putin novinářům po dvoudenním summitu v Kyrgyzstánu. „Neříkám, že tam způsobíme kolaps ekonomiky, ale pro ně to představuje vážnou výzvu.“

Na otázku, zda Rusko zaútočí na britská vojenská zařízení ve Velké Británii, která vyrábějí zbraně pro Ukrajinu, se Putin odpovědi vyhnul slovy: „To je vojenské tajemství.“

Rusko již dříve obvinilo Spojené království z „eskalace“ a pohrozilo „důsledky“ poté, co se objevily zprávy, že Ukrajina použila britské drony při dálkových útocích hluboko na svém území.

Putin se snažil zdůraznit, že ruské síly si na bojišti na Ukrajině udržují iniciativu, navzdory zpomalujícímu se postupu Moskvy. Zdálo se, že se bránil zprávám západních zpravodajských služeb, které naznačovaly, že mu je podáván příliš optimistický obraz války, a uvedl, že se opírá o četné zdroje informací, které mu společně poskytují „objektivní hodnocení“ situace na bojišti.

Pomalý postup Ruska na bojišti podnítil rozšířené spekulace, že by se Kreml mohl uchýlit k další vlně mobilizace, první od září 2022, kdy Putin povolal asi 300 000 záložníků.

Zelenskyj i západní představitelé varovali, že Moskva by takový krok mohla připravovat, ačkoli ruští diplomaté to nepovažují za jistotu. Putin se k těmto spekulacím vyjádřil poprvé a možnost nové mobilizace označil za „nesmysl“.

Také ve středu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že útok dronem na letiště v Lipsku znamenal nové eskalování ze strany Ruska, které zapadá do širšího vzorce „opakovaných vpádů do našeho vzdušného prostoru, dronů, které paralyzují naše letiště, a zásahů do naší kritické infrastruktury“.

Německá vláda v úterý uvedla, že Rusko je zodpovědné za dron naložený výbušninami, který byl minulý měsíc objeven na letišti v Lipsku poblíž ukrajinského letadla používaného k přepravě zbraní.

Von der Leyenová řekla: „Evropané čelí tvrdé pravdě, že toto je nová norma. Musíme zintenzivnit naše úsilí, a to znamená být připraveni reagovat na ruskou bezohlednost rychleji a lépe.“

Generální tajemník NATO Mark Rutte novinářům sdělil, že Rusko se stalo „stále bezohlednějším“ a došlo k nárůstu „zlovolných aktivit, které se přímo zaměřují na naše území“.

EU připravuje další sankce proti Rusku, které se zaměří na přibližně 1 600 společností a jednotlivců. Polský ministr zahraničí Radek Sikorski uvedl, že Unie by měla tyto sankce schválit v reakci na útok v Lipsku a další podobné incidenty. „Hybridní válka není jen nepříjemnost na internetu,“ řekl v rámci setkání se svými evropskými protějšky.

„Hybridní válka znamená vražedné komando, znamená to žháře, znamená to vyhazování jedoucích vlaků do vzduchu, jako v Polsku, znamená to narušení vzdušného prostoru pomocí dronů a říditelné střely. Musíme Putina přesvědčit, že takové činy zůstanou bez následků.“

Šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová uvedla, že útoky v Lipsku nesou „znaky terorismu podporovaného státem“, a dodala, že Brusel si předvolal ruského velvyslance u EU.

Zdroj v angličtině ZDE