Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyzvala k přijetí přísnějších opatření k omezení nelegální migrace v dopise zaslaném 27 lídrům všech členských zemí EU před diskusí na toto téma, která je naplánována na pátek.

Uvedla, že letošní letní masivní přechod migrantů z Maroka do Ceuty – při kterém podle odhadů zahynulo asi 140 lidí – ukázal, jak rychle „mohou náhlé masivní přílivy migrantů vyvinout tlak na vnější hranice EU“.

Mezi její návrhy patří rozšíření pravomocí agentury EU pro ochranu hranic Frontex, včetně nové „rychlé reakční jednotky pro nasazení v krizových situacích“, a zvýšení míry navracení migrantů v rámci Unie.

Evropský parlament v červnu schválil reformu migrační politiky zaměřenou na urychlení deportací a umožnění členským státům zřizovat centra v zahraničí, což by podle varování kritiků mohlo oslabit záruky pro žadatele o azyl.

Plány Donalda Trumpa na dovoz nafty z Ruska vyvolaly rychlé odsouzení ze strany Ukrajiny a dalších (tradičních) spojenců, přičemž evropští představitelé se obávají, že to podkopává transatlantickou jednotu v době, kdy Moskva eskaluje své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu před další krutou zimou.

V úterním rozhovoru pro agenturu AFP však komisař EU pro hospodářství, Valdis Dombrovskis, uvedl, že prodej ruské nafty, který nedávno povolily USA, pravděpodobně významně neovlivní cenu této komodity, jejíž cena prudce vzrostla od začátku války USA a Izraele proti Íránu koncem února. Dombrovskis řekl:

Pokud jde konkrétně o tuto otázku týkající se vývozu ruské nafty, při pohledu na objemy nemají žádný makroekonomický význam a upřímně řečeno, existují silné pochybnosti, zda je Rusko vůbec schopno tyto objemy dodávat, a i podle amerických standardů kvality se zde objevují velké otazníky.

NATO se bude i nadále „přizpůsobovat“, aby čelilo novým hrozbám poté, co byly u bulharského pobřeží napadeny dvě lodě

Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že NATO se bude podle potřeby „přizpůsobovat“ měnící se povaze hrozeb, kterým čelí, poté, co byly u bulharského pobřeží opět napadeny dvě obchodní lodě

Po potopení jedné z lodí je stále pohřešováno jedenáct lidí.

V reakci na tento incident generální tajemník NATO Rutte uvedl:

„Hovořil jsem s bulharským premiérem @RumenRadevPM o nejnovějších útocích na obchodní lodní dopravu v Černém moři. NATO bude i nadále úzce spolupracovat s našimi spojenci v Černém moři.

Již jsme posílili naši pozici podél východního křídla a budeme i nadále sledovat bezpečnostní situaci a podle potřeby upravovat naši odstrašující a obrannou pozici.“

Incident odsoudil také německý ministr zahraničí Johann Wadephul, který uvedl:

„Odsuzuji otřesné útoky na obchodní lodě v #Černém moři. Jsou útokem na mezinárodní námořní dopravu i na globální potravinovou bezpečnost, protože zbavují nejzranitelnější skupiny obyvatelstva tolik potřebných zásob. Naše myšlenky směřují k obětem – a vyjadřujeme solidaritu s naším spojencem #Bulharskem 

Německá policie zadržela v Berlíně ženu a muže v souvislosti s požárem, který v září zasáhl polskou internetovou stanici Starlink, informovala v úterý polská rozhlasová stanice RMF FM s odvoláním na nejmenované zdroje.

Podle polské rozhlasové stanice RMF FM mohla žena působit jako řidička těchto dvou mužů a „pomáhala s logistikou sabotážní operace“, uvedla agentura AFP.

Polský premiér Donald Tusk v pondělí uvedl, že Německo zadrželo dva turecké muže podezřelé ze zapálení stanice ve středním Polsku, a označil to za „další akt hybridní války“.

Požár na stanici Starlink ve středním Polsku vypukl v noci koncem září, což vyvolalo obavy ze sabotáže.

Sybiha potvrzuje, že zpravodajské informace z USA stále proudí, čímž vyvrací spekulace o tom, že včera v noci nebyl vyhlášen letecký poplach

Samostatně ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha potvrdil, že USA nadále dodávají Ukrajině zpravodajské údaje poté, co se objevily obavy vyvolané absencí leteckých poplachů během včerejšího nočního ruského útoku na zemi.

Ve svém projevu na Varšavském bezpečnostním fóru odpověděl:

„Pravděpodobně se mě ptáte, zda dostáváme zpravodajské informace od americké strany. Ano, v této spolupráci pokračujeme.

A je také pravda, že při včerejším útoku, respektive nočním útoku, byl rudý poplach vyhlášen se zpožděním, ale je to kvůli speciálnímu typu zbraní, které použila ruská strana.“

Sybiha také hovořil o očekávané eskalaci „ve vzduchu, na zemi i na moři“ ze strany Ruska.

Zároveň zaujal tvrdý postoj k tomu, jak Ukrajina změnila svůj postoj ve válce, když řekl:

„Rád bych řekl ještě jednu věc: že za necelé dva roky jsme se dostali z fáze ‚[nemáte] žádné karty‘ do fáze ‚nehrajte své karty‘. To je skutečné uznání Ukrajiny. A to je skutečný úspěch. A naše poučení.“

To je zjevně narážka na Trumpovy komentáře během toho nechvalně proslulého setkání se Zelenským v Oválné pracovně.

Polský ministr Sikorski reaguje na přímou výzvu z publika, proč EU nedělá dost v otázce zmrazených ruských aktiv.

Říká: „Už roky nás to frustruje.“

Dodává:

„Belgie říká něco rozumného, a to, že když je Rusové zažalují, nemohou zůstat s touto odpovědností sami. Pracujeme – Evropská komise pracuje – na nalezení právního nástroje, který část rizika rozloží, a doufám, že k němu dospějeme co nejdříve.“

Espen Barth Eide z Norska se opět nejvíce přiblížil kritice Trumpa, když se důrazně zastal Mezinárodního trestního soudu, na který USA nyní opět uvalily sankce, a uvedl, že je klíčovou součástí globálního systému odpovědnosti.

„Je dobré mít pravidla, ale porušení pravidel musí mít také důsledky, protože jinak – k čemu ta pravidla vlastně jsou?“

K hybridním útokům říká, že je třeba diskutovat o tom, jak reagovat na incidenty podle „podčlánku 5“ (to je odkaz na článek 5 Severoatlantické smlouvy).

„Uvědomujeme si, že pouhé prohlášení, že pokud to uděláte znovu, vydáme ostře formulované prohlášení, ve skutečnosti, jak víte, nestačí.“

Miliband se v rámci otázky a odpovědi vrací k tématu zmrazených aktiv.

Říká, že „jsme připraveni v této otázce spolupracovat s EU“, přičemž se vyhýbá další otázce, zda by se Spojené království mohlo vrátit do EU.

Zároveň však říká, že Evropa by měla brát „tzv. hybridní válku“ – kterou definuje jako „dezinformace, zavádějící informace, špionáž, kyberútoky“ – „mnohem, mnohem vážněji a zvážit všechny nástroje, které máme k dispozici, abychom jí čelili.“

Sikorski prochází jednotlivé oblasti a vysvětluje, proč si myslí, že Rusko válku nevyhrává, přičemž poukazuje na to, že „země bez námořnictva uvalila blokádu na zemi s mocným námořnictvem“ a že Rusko je na zemi i ve vzduchu „zcela zablokováno“.

„Rusové se snaží terorizovat města. … Vede to k morálnímu kolapsu? Nevede. Můžete zabít spoustu lidí. Můžete spáchat spoustu válečných zločinů. Ale válku to neukončí.“

Britský politik Miliband říká, že Spojené království a jeho spojenci musí „zajistit, že uděláme vše, co je v našich silách, abychom [Ukrajině] dodali obranné vybavení, které potřebuje“, a to „na několika frontách“.

„Musíme postupovat vpřed na finanční frontě. Mluvili jsme o zmrazených aktivech, ale musíme zajistit, abychom pokryli finanční potřeby Ukrajiny, aby mohla přečkat zimu i další období.“

Rovněž uvádí, že je třeba Ukrajině pomoci s energií na tuto zimu a s posilováním sankcí vůči Rusku.

O své nedávné návštěvě Ukrajiny říká:

„Můj celkový dojem z návštěvy – a jsem si jist, že to potvrdí i ostatní – je jednak barbarství toho, co Putin dělá, ale také odhodlání ukrajinského lidu. Myslím, že je to skutečně neuvěřitelné odhodlání.“

Opakovaně také uvádí, že Putin „tuto válku nevyhrává“, a to navzdory tomu, že mu jeho ministři neříkají pravdu o situaci na frontě.

Zdroj v angličtině ZDE 

Vytisknout