Míru štěstí během rodičovství ovlivňuje sociální politika

Rodiče jsou statisticky méně šťastní než lidé, kteří děti nemají

23. 6. 2016

V roce 2004 Daniel Kahneman, laureát Nobelovy ceny, požádal 909 pracujících žen v Texasu, aby ohodnotily své každodenní činnosti podle radosti, kterou z nich pociťují. V seznamu 19 položek skončila péče o děti téměř na konci, na 16. místě. Otravnější připadala texaským ženám pouze ranní doprava, večerní doprava a práce. Jiná studie, zaměřená na provedená v Německu v roce 2015 na vzorku rodičů, odhalila pokles pocitu uspokojení během prvního roku po narození dítěte, a to dokonce větší než následek ztráty práce, rozvodu či smrti partnera.

Výchova dětí je někdy pěkná otrava. Zatímco ale lidé nejsou často ochotni říkat takové věci nahlas, společenští vědci k tomu po desetiletí přinášejí důkazy. 

NY Times citují britského autora Nicka Powdthaveeho, který jde k jádru výsledků výzkumu na toto téma. Během posledních desetiletí nacházejí společenští vědci, jako jsem já, konzistentní důkazy o tom, že existuje téměř nulový vztah mezi pocitem štěstí a rodičovstvím. Varování pro budoucí rodiče jsou však ještě pesimističtější než jen pouhé konstatování, že šťastnějšími vás rodičovství neudělá. 

Z dat pocházejících z Evropy a USA vyplývá, že rodiče ve srovnání s ne-rodiči často vykazují významně nižší míru pocitu štěstí (Alesina et al., 2004), životního uspokojení (Di Tella et al., 2003), manželského uspokojení (Twenge et al., 2003) a pocitu psychické pohody (Clark & Oswald, 2002).  

A existuje řada dalších ukazatelů podobných tendencí. V roce 2004 Daniel Kahneman, laureát Nobelovy ceny, požádal 909 pracujících žen v Texasu, aby ohodnotily své každodenní činnosti podle radosti, kterou z nich pociťují. V seznamu 19 položek skončila péče o děti téměř na konci, na 16. místě. Otravnější připadala texaským ženám pouze ranní doprava, večerní doprava a práce. 

Jiná studie, zaměřená na provedená v Německu v roce 2015 na vzorku rodičů, odhalila pokles pocitu uspokojení během prvního roku po narození dítěte, a to dokonce větší než následek ztráty práce, rozvodu či smrti partnera. 

Powdthavee poznamenává, že strasti spojené s rodičovstvím nejsou vázané pouze na období, kdy jsou děti na rodičích fyzicky a ekonomicky závislé. Cituje studii z roku 1981, podle které jsou rodiče, jejichž děti dospěly a odešly z domova, stejně nebo mírně méně šťastní než jejich vrstevníci s podobným sociálním statusem, kteří děti nemají. 

Citované a další podobné studie dokazují, že rozdíl v pociťování štěstí mezi rodiči a ne-rodiči je mezinárodní fenomén. Ovšem nová společná studie výzkumníků z University of Texas, Wake Forest University a Baylor University odhaluje, že mezi jednotlivými zeměmi existují rozdíly. 

Výzkumníci studovali 22 národů, všechno země s vysokou životní úrovní a podobnou porodností. Zjistili, že američtí rodiče jsou o v průměru o 13 % méně šťastní než Američané, kteří děti nemají, což je největší rozdíl mezi zeměmi, které byly do výzkumu zahrnuty a významně větší než rozdíl zjištěný ve Velké Británii a Austrálii. 

Když se výzkumníci snažili zjistit, proč právě v USA je rozdíl tak velký, přišli na to, že vše souvisí se sociální politikou. Konkrétně, ostudný nedostatek podpory rodin a rodičovské legislativy vysvětluje, proč je tolik amerických rodičů na spodních příčkách žebříčku štěstí. Výzkumníci se zaměřili na několik významných faktorů: Štědrost sociálních náhrad během rodičovské dovolené, její délka, počet placených dnů volna při nemoci či placené dovolené garantované zákonem, průměrné náklady na péči o děti ve věku dvou let, vyjádřené procentem k mediánu průměrné mzdy a časovou flexibilitu poskytovanou zaměstnaným rodičům s dětmi vyžadujícími péči. 

Zjištěním je, že negativní vliv rodičovství na pocit štěstí lze zcela vysvětlovat stavem či absencí sociální podpory, která rodičům umožňuje lépe sloučit práci a rodinné povinnosti. Platí to jak pro matky, tak i pro otce.

Kompletní text v angličtině na serveru Alternet ZDE

0
Vytisknout
2486

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2016