Bezpečný svět kolem nás se rozpadá

23. 6. 2016

Ve východní Evropě, "země, které dokončily patnáctiletou odysseu návratu do Evropu" si najednou uvědomily, že "svět kolem nás se začal rozkládat".

Evropští politikové reagovali na britské referendum o odchodu z EU nekompetentně. Nejprve ho samolibě ignorovali, pak tvrdili, že o nic nejde. Nyní se chaoticky snaží uvažovat o tom, co dál, bez ohledu na to, jak to ve čtvrtek dopadne, píše Natalie Nougayrède.

Ještě před půl rokem skrývali politikové v evropských hlavních městech jen obtížně svou nelibost, že musejí vyjednávat s Davidem Cameronem znovu o britské otázce. Chtěli to vyřídit rychle, aby se EU mohla vrátit k jednání o "důležitějších" otázkách.

Jenže, jak začaly průzkumy veřejného mínění naznačovat, že Britové mohou hlasovat pro brexit, reakce v Evropě se změnila v paniku a v nechápavý údiv. Nyní, jen několik hodin před výsledkem referenda, se konečně začali evropští politikové soustřeďovat na to, co by se mělo učinit k posílení evropského projektu, ať to s Británií už dopadne jakkoliv. Avšak stále není jasné, co si počít, hlavně proto, že vládne nejistota ve Francii a v Německu, které tvoří základ evropské organizace.

Po dlouhé měsíce si evropští politikové mysleli, že Britové se zachovali pragmaticky a uvědomí si, že odchod z EU je naprosto iracionální manévr, jímž se Británie vážně poškodí. Když však potom začalo být zjevné, že toto nebezpečí hrozí, evropští politikové začali vyjadřovat varování.

Snad nikde nesledují geopolitické důsledku z možného brexitu s větší úzkostí než v pobaltských státech. Toomas Hendrik Ilves, estonský prezident, řekl minulý měsíc, že nikdy za posledních dvacet let neměl pesimističtější názor na vyhlídky toho, co se bude dít v Evropě. Za nejvíce znepokojující rysy označil "vzestup populismu a vážné úvahy v Británii o tom, že opustí Evropskou unii".

Ve východní Evropě, "země, které dokončily patnáctiletou odysseu návratu do Evropu" si najednou uvědomily, že "svět kolem nás se začal rozkládat," řekl Ilves.

Odchod Británie z EU by znamenal oslabení evropského liberálnědemokratického pořádku. "Písky Evropy se nám pohybují pod nohama," řekl jeden východoevropský politik. Británie je jedinou zemí, která se rozhodla uspořádat referendum o odchodu z EU, ale občané mnoha jiných zemí by chtěli totéž (ve Francii 53 procent občanů, ve Švédsku 49 procent).

Minulý týden se vedoucí představitelé největších evropských ultrapravicových a populistických stran sešli nedaleko Vídně a naléhali na Británii, aby odešla z EU. Schůzka se jmenovala Vlastenecké jaro a jejím cílem bylo posílit spolupráci mezi protiimigračními, eurofobními hnutími, jejichž popularita v Evropě stoupá a která vidí brexit jako rozhodující, galvanizující faktor.

Mnozí evropští politikové jsou velmi rozhněváni na Davida Camerona, který ohrozil samotnou budoucnost Evropské unie tím, že v roce 2013 začal požadovat referendu o odchodu Británie z EU a padl tak do politické pasti, kterou si sám nastražil.

Vládnou obavy, že brexit představuje vážné nebezpečí demokratickým ideálům Evropy v důsledku možného dominového efektu a v důsledku toho, že by to signalizovalo všeobecnou lidovou ztrátu důvěry v EU.

Podrobnosti v angličtině ZDE

0
Vytisknout
3921

Diskuse

Obsah vydání | 24. 6. 2016