Rychle rostoucí čínský dluh hrozí globální recesí

23. 8. 2017

Čínská ekonomika už neroste tak závratnou rychlostí jako dříve, napsala Olga Solověvová. Dnes to už přiznávají i v samotné Číně. Celý svět s obavou sleduje zpomalování ekonomického růstu a vzestup dluhu v očekávání nové globální finanční krize. Číňané prostřednictvím agentury Nová Ćína dál vydávají uklidňující prohlášení a věří, že země, která přešla na nový model růstu, zůstane hlavním motorem světové ekonomiky.

S ohledem na roli Číny ve světové ekonomice je pochopitelná nervozita, kterou vyvolal pokles průmyslové výroby, investic, prodejů a úvěrování v červenci letošního roku. Vždyť ČLR zajišťuje třetinu růstu globální ekonomiky a libovolné kolísání se projeví v celém světě.

V Číně samotné zpomalení "světové lokomotivy" vysvětlují "přechodem od vysokorychlostního růstu k středně vysokým tempům spolu s optimalizací struktury a transformací modelu růstu od neudržitelného, orientovaného na export a investice, k tomu, který čerpá sílu ze spotřeby, sféry služeb a inovací".

Podle čínských zdrojů domácí poptávka v prvním pololetí vzrostla o 10,4 %, čímž zajistila 63,4 % růstu ekonomiky. Sektor služeb, který představuje 54,1 % čínské ekonomiky, si také udržel vysoký růst. Přitom si v Číně všímají problémů, ale vysvětlují je tím, krátkodobý růst je obětován dlouhodobému rozvoji. Zejména se pyšní inovacemi, v nichž země postoupila na 17. příčku ve světě a předběhla Belgii.

Všechny zmíněné zprávy se ale objevily asi týden po zveřejnění zprávy Mezinárodního měnového fondu. Ta varuje před rizikem představovaným nárůstem čínského dluhu. Čínský růst v posledním období příliš závisel na úvěru a proto Číně hrozí finanční krize - a spolu s ní celému světu.

I když MMF předpovídá v Číně zvýšený ekonomický růst, potáhne sebou také nárůst dluhového břemene, které již nyní představuje 230 % HDP. K roku 2022 by měl dluh dosáhnout až 300 % HDP, prognózuje fond. A to znamená rostoucí riziko finanční krize.

Analytici fondu své závěry opírají o analýzu 43 hlavních úvěrových boomů. Prakticky každý případ, při němž dluh převýšil 100 % HDP, vedlo ke zpomalení růstu nebo finanční krizi.

Podobně již na jaře Financial Times varovaly, že celkový čínský dluh včetně státního, korporátního a dluhu domácností v březnu 2016 dosáhl 27,2 bilionů dolarů, čili 225 % HDP. Střední hodnota u vyspělých ekonomik činí 279 %.

Znepokojení vyvolává rychlost nárůstu dluhu. Ještě v roce 2008 činil 147 % HDP. Podle finančníka George Sorose situace připomíná stav v USA v letech 2007-2008.

Experti se shodují, že rozsah státního dluhu v Číně dávno přesáhl kritickou úroveň, třebaže je stále relativně nízký a denominovaný ve vlastní měně. Většina čínského dluhu ve výši asi 200 % HDP se týká dluhu korporací vůči státním bankám. Nicméně pokud ekonomika roste pomaleji než dluh, začíná být situace nebezpečná.

Čína zůstane motorem světové ekonomiky, ale tento motor je značně nestabilní a v libovolný okamžik může explodovat, přičemž zasáhne celou světovou ekonomiku, je přesvědčen analytik společnosti IFC Markets Dmitrij Lukašov.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

0
Vytisknout
8095

Diskuse

Obsah vydání | 25. 8. 2017