K pětiletému výročí zásahu policie na Úřadu vlády ČR

14. 6. 2018 / Boris Cvek

čas čtení 2 minuty
V médiích se v posledních dnech často objevuje představa, že spektakulární zásah policie na Úřadu vlády před pěti lety znamenal politickou revoluci, která zdiskreditovala pravici a do výšin moci vynesla Andreje Babiše. To zní skoro tak, jako by v lednu nebo květnu 2013, před zmíněnou policejní akcí, měla pravice veřejné mínění na své straně. Ale tak tomu přece vůbec nebylo.


Pokles důvěry veřejnosti v tradiční politické strany se objevil už ve volbách 2010, kdy se podařilo výrazně uspět Věcem veřejným. Pak nastoupila Nečasova vláda, které se do ledna 2013 podařilo naprosto zdiskreditovat pravici. Vyvrcholilo to Nečasovým podpisem Klausovy abolice. Kdyby se tehdy konaly volby, vyhrála by je ČSSD. Ještě v létě 2013, tedy měsíc po policejním zásahu na Úřadu vlády, měla ČSSD jasně navrch. Ke vzestupu Andreje Babiše došlo až na podzim. Jeho volební výsledek, téměř rovný ČSSD, byl překvapením.

Domnívám se, že pravicoví voliči, kteří tehdy odešli k Babišovi od ODS, byli během léta 2013 voliči „nerozhodnutými“ a čekali na to, jak se pravice postaví ke své minulosti. A de facto na to čekají dodnes. Ve sněmovních volbách 2013 se projevilo dlouhodobé směřování české politiky, které bylo znát už v roce 2010.

Představa, že „všichni kradou“, nevznikla mezi občany se zásahem policie na Úřadu vlády, ale je naopak plodem vývoje české politiky minimálně od slíbené, avšak neuskutečněné, „akce čisté ruce“ z roku 1998 (a nejspíše ještě ze starších dob hesla „kdo nekrade, okrádá rodinu“). Petr Nečas v roce 2010 v předvolební kampani hřímal: padni, komu padni! Nespokojenost voličů ODS s tradiční stránkou této politické strany se už tehdy projevila tím, že vyškrtali Ivana Langera z prvního místa kandidátky mimo politiku. Jak s tímto varováním ODS pak naložila, to víme všichni.

Ideální příležitost pro záchranu české pravice, dokonce proevropsky orientované, byla ve chvíli, kdy premiér Nečas podepsal prezidentu Klausovi abolici. Tehdy měla TOP09 položit vládu a pokusit se o hegemonii na pravici v předčasných volbách. Za takových okolností by se Andrej Babiš nikdy nedostal k moci. A zřejmě by se prezidentem nestal Miloš Zeman, ale Karel Schwarzenberg. 

2
Vytisknout
8343

Diskuse

Obsah vydání | 19. 6. 2018