Kdosi z policie v Chemnitz předal zatykač ultrapravici - tak vznikly násilné demonstrace

30. 8. 2018

čas čtení 4 minuty
Chemnitz je město s vysokou nezaměstnaností. Nežijí tam skoro žádní uprchlíci. Nikdo tam nejde. 20 procent obyvatelstva v důsledku nezaměstnanosti uprchlo jinam. Po roce 1989 nechtěli západní Němci do této oblasti NDR investovat, aby jim nevznikla konkurence. Tak tam mají teď nacismus...

Úřady potvrdily, že násilné protesty vznikly v městě Chemnitz poté, co kdosi od policie předal zatykač na jednoho z dvou mužů, kteří pobodali německou oběť, německé ultrapravici.

Tato skutečnost posílila široce sdílené přesvědčení, že mezi německou policií a xenofobními demonstranty jsou těsné vazby.



Úřady potvrdily, že zatykač obsahující plné jméno hlavního podezřelého z vraždy 35-letého muže, která vyvolala násilné xenofobní demonstrace, byl rozšířen na Twitteru Lutzem Bachmannem, zakladatelem ultrapravicové protestní organizace Pegida.

Mluvčí německé policie povrdila pravost tohoto zatykače německým médiím. "Ten dokument je pravý," uvedla. "Už jsme zahájili soudní vyšetřování ohledně porušení úředního tajemství."

Fotografie zatykače se rychle rozšířila na internetu, především prostřednictvím ultrapravicové organizace Pro Chemnitz na WhatsApp, která původně svolala nedělní demonstraci.

Martin Dulig, náměstek saského premiéra, označil prozrazení zatykače za skandální. "Dovědět se, že zatykač byl pravděpodobně prozrazen policií ultrapravicovým extremistickým kruhům znamená, že máme velký problém. To je neslýchaná situace," dodal tento sociální demokrat.

Prozrazení zatykače posílilo už existující obavy, že existují vazby mezi saskou policií a protiimigrantskou stranou Alternative für Deutschland a protestním hnutím Pegida. Lidé začínají místo "Polizei" (policie) používat výrazu "Pegizei".

Minulý týden byla saská policie obviněna, že se postavila na stranou demonstrantů z Pegidy, když zabránila štábu z televize ZDF po dobu 45 natáčet demonstraci v Drážďanech poté, co si jeden demonstrant stěžoval a ukázalo se, že je to zaměstnanec policie.

Ve středu také vyšlo najevo, že saská policie lhala ohledn svého tvrzení, že podcenila počet lidí, kteří se chystali na účast na demonstraci v Chemnitz, poté, co vyšlo najevo, že saský Úřad na ochranu ústavy policii předem varoval, že se do Chemnitz chystá velký počet extremistů z celého Německa, včetně neonacistů, fotbalových chuligánů a specialistů na bojové sporty se známým ultrapravicovým zázemím.

Na místo demonstrace bylo vysláno asi 590 policistů, o čemž později policejní šéfové přiznali, že to byl naprosto nedostatečný počet.

Michal Kretschmer, premiér Saska, uvedl, že očekává, že ultrapravicoví aktivisté budou pořádat další demonstrace. Dodal však, že bezpečnostní orgány jsou připraveny na demonstraci, kterou do Chemnitz svolalo na čtvrtek hnutí Pro Chemnitz.

"Dáme jasně najevo, že stát má monopol na použití síly," řekl a varoval, že policie bude jednat tvrději proti demonstrantům, kteří pravidelně hajlují, což je v Německu trestným činem.

Kretschmer charakterizoval boj proti ultrapravici jako "válku, kterou vyhrajeme". Dodal, že se město Chemnitz stalo pro ultrapravicové hnutí atraktivní částečně proto, že média tamějším demonstracím věnují obrovskou pozornost.

Vedení Německa zoufale hledá strategie jak si poradit s tím, co se stalo v Chemnitz. Křesťansko-demokratická strana (CDU) Angely Merkelové je široce obviňována, že neuznává a nedokáže efektivně bojovat proti ultrapravicovému hnutí.

V Sasku se budou příští rok konat důležité volby, v nichž by CDU mohla přijít o 10 procent hlasů ve prospěch pro Alternative für Deutschland. AfD začala velmi rychle zneužívat událostí v Chemnitz, zejména prostřednictvím sociálních sítí, a zřejmě získá až 25 procent hlasů, čímž by se stala druhou největší stranou v saském parlamentě.

Regiony bývalé komunistické Německé demokratické republiky (NDR), jako je Sasko, si nikdy nedokázaly poradit s existencí ultrapravice. NDR totiž neřešila dědictví nacistické éry a země nebyla denacifikována.

Chemnitz, za komunismu průmyslové centrum, které se jmenovalo Karl Marx Stadt, má v poslední době velké hospodářské problémy. Trpí vysokou nezaměstnaností a od sjednocení Německa odtamtud odešlo asi 80 000 občanů - více než 20 procent jeho obyvatelstva.

Podrobnosti v angličtině ZDE


0
Vytisknout
10250

Diskuse

Obsah vydání | 4. 9. 2018