Technologie mohou vysušit zdroj falešné identitární politiky: jazyk

Skončí nacionalismus definitivně ve 21. století?

31. 1. 2019 / Bohumil Kartous

čas čtení 4 minuty
Autor obrázku: Jáchym Bohumil Kartous 

Technologie  vyvolaly v euroatlantickém prostoru vlnu defenzivního nacionalismu tím, že se podařilo rozbít kontrolu nad informační distribucí. Levná digitální média a dezinformační kampaně vedou k vyvolávání strachu a strach vede k potřebě "bránit". Bránit něco jako společnost znamená nejprve ohraničit ji. Proto nacionalismus a proto defenzivní. Ten sice není nacionalismem jako takovým, je to jen Pavlovův reflex na mediální hysteriii, přesto má podobné dopady. Xenofobii, exity, zdi. Společenské či ekonomické řešení se úplně jednoduše nerýsuje, neboť míra symbiózy kapitalismu a nacionalismu je vysoká. Díky technologiím by se ale mohl velmi rychle vypařit zdroj identitární politiky, která se o zbytky nacionalismu opírá. Babel fish je na světě, intenzivně se pracuje na jejím zdokonalení. Co to udělá se světem, pokud zmizí jazyková bariéra? Co to udělá s národní identitou, pro kterou je jazyk nepostradatelným kódem?

Jazyk je základní, napostradatelnou součástí národní (kulturní) identity. Na vztah mezi jazykem a nacionalismem míří mnoho vědeckých studií. Překreslení Evropy po 1. světové válce do mapy "národních států" respektovalo primárně jazyk. I to Československo, o jehož "národnostní" povaze se dodnes vedou spory, mohlo vzniknout jen díky tomu, že si vzájemně rozumíme. 

Všechno, s čím se jako jednotlivci identifikujeme, záleží na jazyku. PPF sice daní v Holandsku, ale je “naše”, protože majitel mluví česky. Sportovce, který také daní jinde a pohybuje se většinu roku v nějakém globálním cirkusu, vnímáme jako reprezentanta ČR  proto, že mluví česky. Kdokoliv mluví česky, byť se naučil tento jazyk jako další, se zároveň stává součástí národní identity. 

Co se ale stane, když jazyk přestane izolovat národní identitu, přestane být důležitý? Umělá inteligence by prostřednictvím pokročilé dovednosti překládat bezprostředně z jazyka do jazyka mohla významně změnit způsob ztotožňování se. Bez dělat to na základě jednotného jazykového kódu.

Pokrok ve vývoji tzv. babylonské rybky (zázračný prostředek pro dorozumívání se s kýmkoliv ve vesmíru v Stopařově průvodci po galaxii Douglase Adamse) je velmi významný. MIT zařadil tento technologický koncept mezi 10 nejdůležitějších technologických trendů roku 2018. Jde o pokročilou digitální technologii, která dokáže překládat mluvenou řeč v reálném čase. Do takové technologie investují velké prostředky Apple i Google. Je otázkou let, než bude dostupná technologie, která dokáže s maximální eliminací chyb překládat v takřka reálném čase mluvenou řeč v dostatečném nnožství jazyků, aby bylo možné odbourat doposud významnou bariéru v komunikaci.

Druhotné dopady takové inovace mohou být dalekosáhlé. Zejména pro relativně jazykově izolované národy, jako je třeba v současnosti vysoce nacionalistické Maďarsko, může taková inovace znamenat rozpad toho základního, na čem nacionalismus staví. Nikoliv pro samotné nacionalisty, kteří už dnes vytvářejí svou vlastní "euronacionálu" (jaký paradox). Může to být, pokud se podaří pro tyto účely techhnologie využít, historický moment, díky němuž nacionalismus jako ideologie nedokáže oslovit dostatečné množství lidí, aby mohl být zneužíván jako profitabilní politický vehikl. Současní nacionalisté jsou vysoce neuatentičtí (viz Okamura) a přichylují se k nacionalismu pouze proto, že je v daném okamžiku dobrým nástrojem manipulace určité části voličů. Pokud jím přestane být, rychle zmizí i nacionalisté.

Důležité je domyslet (upozorňuji nacionalisty, že nyní přijde marxistická vsuvka), jak zareaguje globální ekonomika, jak nové příležitosti využije. Dá se předpokládat, že ekonomika intuitivně přispěje tím, že bude využívat uvolnění komunikace v rámci již existujících globálních řetězců. V současnosti je řečí globálních řetězců angličtina, což je stále pro většinu lidí na světě bariéra. Babylonská rybka může znásobit potenciál globálních řetězců, čímž zároveň uvede do vzájemné komunikace globálně významnou masu lidí. V ekonomice, jako je ta česká, orientovaná na zahraniční trhy, se dá předpokládat, že prostupnost bude velká. Jakkoliv se to nedotkne společnosti jako celku, může to znamenat rozhodující poměr v rámci elektorátu. 

Právě z ekonomických důvoodů nebudou mít ani autoritářské režimy a totality možnost tuto technologii blokovat. Je proto možné, že dnes zdánlivě prosperující nacionalismus zeslábne během dalších dvaceti let a stane se historickou ideologií. 

0
Vytisknout
13150

Diskuse

Obsah vydání | 5. 2. 2019