O autonomní mobilitě
21. 9. 2019 / Jiří Hlavenka
Dnes vypadá každá ulice každého města kdekoli na světě zhruba takhle. Chodník, skladiště aut, silnice, skladiště aut, chodník. A v nedaleké budoucnosti ty dvě skladiště aut po obou stranách silnice - tady jsou ještě "milosrdně" na šířku - zmizí. Na městských ulicích nebude stát auto ve formě "uskladněno" ani jedno: budou se tam vyskytovat v režimu taxíku, tedy jede, zastaví, vyloží nebo naloží, jede dál. Na uskladnění v režimu kdy není používáno si odjede někam mimo veřejný prostor na velké parkoviště nebo do podzemních garáží.
Ulice budou moci vypadat tak jako kdysi: chodník,
stromy, trávníky, lavičky, kavárenská či hospodská posezení, něco pro
děti - každá ulice bude moci být malým parčíkem. Dnes je to skladiště
aut, v létě hezky vypečené, k nedýchání, nepoužitelný prostor, místo,
kde se nezdržujeme a mizíme pryč. Pozitivní změna, kterou to přinese,
bude v komfortu žití ve městě obrovská, největší za půlstoletí.
Stejně je zvláštní, jak jsme si na to bez odporu zvykli - nepoužívaná
auta uskladněná na ulici. Je to jako kdybychom doma neměli šatní stříně a
botníky a veškeré oblečení by se válelo někde po podlaze u zdi, boty
kopnuté pod postelí. Nebo kdybychom v kuchyni neměli příborníky a skříně
na nádobí a vše se to vršilo na jídelním a kuchyňském stole. Pitomá,
nepřijatelná představa - ale obdobný sklad aut v ulici je normální,
akceptovaný stav. Zvykli jsme si na to: ale jakmile to zavede první
město na světě, budou to chtít všichni a všude.
Kdy se dočkáme městských ulic bez aut, za kolik let?
Diskuse