Život bez GPS? Měli bychom si zvykat

18. 10. 2019 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Americká armáda právě pracuje na alternativách ke službě Global Positioning System (GPS) ZDE, masově a stále více využívané také v civilních odvětvích. Důvod? Rozvoj kapacit rušení signálu GPS - a také antisatelitních zbraní ohrožující existenci podpůrného systému NAVSTAR - na straně potenciálních protivníků. V létě se proto na základně White Sands konaly manévry s cílem "nacvičit, jak by vojáci bojovali v případě přerušení... signálů".


Službu GPS v civilním sektoru, pro nějž došlo ke zrušení omezení v přístupu v roce 2005, dnes běžně využívají řidiči motorových vozidel, ale také třeba chodci proplétající se s telefonem v ruce ulicemi neznámých měst. Systém zatím dokáže určit polohu přijímače na zemi s přesností 5 metrů (nově až 30 cm). Ze státního rozpočtu USA jde ročně na provoz a údržbu GPS minimálně 600 milionů dolarů. Přesnější systém navigace GPS je zcela zásadní pro takové perspektivní projekty jako "samořídící" automobily, lodi či letadla. Tedy pro součást vize "robotizované budoucnosti", která má zrušit velký počet dosavadních pracovních míst.

Cvičení podobná těm letním ve White Sands jsou jistě potřebná a užitečná, aby si vojáci včas uvědomili zranitelnost elektronických "hraček" a odnaučili se na ně plně spoléhat. Ovšem tím je pouze řečeno a), aniž by se zatím kdokoliv zabýval b).

Pokud je zcela reálné, že protivník dokáže lokálně zarušit nebo dokonce celkově zastavit provoz systému GPS, nejde už dávno zdaleka jen o vojáky na frontě a jejich bojová vozidla. Obojí je závislé na logistickém systému, který sám stále více závisí na GPS navigaci dopravních motorových vozidel a letounů. V případě úplné robotizace logistiky, tak jak se dnes v hlavách nadšenců rýsuje, by vyřazení hlavního navigačního systému mohlo zcela zastavit logistické operace ve prospěch jak vojenských, tak běžných civilních aktivit. Lidé dávno odvyklí navigovat podle papírové mapy by se "zastaralými" ručně řízenými osobními vozidly bezradně bloumali na trasách, které dobře neznají.

Jak dlouho by pak i vojáci připravení takticky na odpojení od GPS vydrželi bojovat? Bez munice a bez zásob, které z provozu vyřazená logistika nedokázala zajistit?

Naše digitální demence má mnoho stránek - a nejhorší je, že si její dopady už vesměs ani neuvědomujeme.

Zvykli jsme si na řadu příjemných a pohodlných vymožeností digitálního věku a nedokážeme už bez nich fungovat "postaru".

Takže pokud se nehoda nebo nepřátelský útok postará o výpadek takovýchto služeb, skončíme zřejmě ochromeni a zcela bezradni před otázkou, jak zajistit alespoň základní společenský provoz i bez nich.

0
Vytisknout
10453

Diskuse

Obsah vydání | 22. 10. 2019