Jak koronavirus otřásá morálním univerzem

1. 4. 2020

čas čtení 3 minuty
Pandemie koronaviru představuje test. Je to test kapacity zdravotnictví a politické vůle. Je to test výdrže a trpělivosti, pro věřící test náboženské víry. Jde ale také o test jiného typu víry - víry v sílu idejí, jež si lidé vybrali, aby jim pomohli tvořit morální soudy a řídit osobní a sociální chování, upozorňuje John Authers.


Epidemie všechny nutí ke konfrontaci s hlubokými otázkami lidské existence, otázkami tak hlubokými, že byly v minulosti již zodpovězeny mnoha různými způsoby těmi největšími filozofy. Jde o test toho, za čím všichni lidé stojí.

Co je správné a co je špatné? Co mohou jednotlivci od společnosti očekávat a co může společnost očekávat od nich? Měli by ostatní pro mě podstupovat oběti, a naopak? Je spravedlivé stanovit boji se smrtící nemocí ekonomické limity?

Zástupce texaského guvernéra si myslí, že by lidé nad 70 let "neměli obětovat zemi" zdržováním ekonomické aktivity, ale měli by být připraveni se obětovat.

Někteří filozofové sociální spravedlnosti si získali v moderním světě široký okruh příznivců. Neidentifikují se úzce se stranickými značkami a většina lidí chová sympatie k více než jednomu z nich.

Mnozí lidé na Západě, aniž to o sobě vědí, se stali rawlsiány. Před padesáti lety se harvardský filozof John Rawls pokoušel přijít na to, jak by lidé konstruovali svou společnost, pokud by k rozhodování došlo za tím, čemu říkal "závoj nevědění" - ohledně toho, zda budou bohatí, chudí nebo něco uprostřed. Rawls tvrdil, že lidé čelící riziku, že skončí na nejhorší příčce sociálního žebříčku, by nepožadovali úplnou rovnost, ale potřebovali by být ujištěni ve věcech zrádných stránek moderního státu blahobytu. Zajištění základních nezbytností a příležitosti polepšit si by tvořilo základ sociální a politické spravedlnosti a poskytlo lidem schopnost prosadit se.

Rawlsova monumentální kniha Teorie spravedlnosti (1971) je nyní považována za nejjasnější morální a intelektuální ospravedlnění moderní středolevicové smíšené ekonomiky. Ale myšlenka se zrodila o něco hlouběji. Rawls nebyl věřící, ale jeho filozofie je v zásadě shodná se zlatým pravidlem hlásaným proroky Starého zákona a Ježíšem, podle nějž bychom měli činit to, co bychom si přáli, aby jiní činili nám samotným. Někteří náboženští lídři se postavili k děsivým dilematům představovaným koronavirem stejně, jako by se jim postavil Rawls, když považují zacházení s těmi nejhůře postavenými za kritérium sociální akce.

"Doufám, že poučení, které si vezmeme ze zkušenosti naší země s infekcí COVID-19 se nebude týkat potravin nebo vyhýbání se šíření zárodků," napsal Russell Moore, předseda Komise pro etiku a náboženskou svobodu Jižního baptistického sboru, "ale o tom, jak zacházíme s nejzranitelnějšími z nás. Pandemie není časem, kdy bychom mohli odvracet zrak od posvátnosti lidského života."

Podrobnosti v angličtině: ZDE

0
Vytisknout
8683

Diskuse

Obsah vydání | 7. 4. 2020