Pueyo: Paradoxně, dodržování přísných karanténních opatření ekonomiku posílí, jejich zrušení ji ochromí

6. 4. 2020 / Jan Čulík

Počítačový inženýr a matematik Thomas Pueyo napsal ke koronarové epidemii, zejména v USA, tři články, které si přečetlo více než 40 milionů lidí a byly přeloženy do více než 30 jazyků. (První:  "Coronavirus: Why You Must Act Now" , shrnutí v češtině ZDE, doslovný český překlad ZDE , druhý: "Hammer and the Dance". ) V nejnovějším třetím, s titulem "Coronavirus: Out of Many, One (Koronavirus: Z mnohého jediné") zveřejněném 31. března, se Puyeo zabývá především situací ve Spojených státech, ale na základě svých srovnávacích matematických modelů dochází k závěrům o tom, jak je nutno postupovat proti koronavirové pandemii. Ty závěry se zdají být relevantní pro všechny země světa.

Paradoxně dokazuje, že ekonomicky dobře dopadnou ty země, které zavedly co nejdříve přísný systém sociálního distancování a karantény, a rychle tak pandemii potlačily. Země, které z obavy před poškozením ekonomiky to neudělaly, spláčou nad výdělkem, protože množství mrtvých jejich ekonomiku vážně poškodí a hospodářství se bude vzpamatovávat velmi dlouho.

Dodejme k tomu, že západoevropské země, ale dokonce i USA, si uvědomují,  že lidem, kteří přišli o práci, musejí v této situaci vyplácet základní nepodmíněný příjem. Velká Británie například vyplácí všem zaměstnancům podniků, které nemohou fungovat, 80 procent jejich platu až do výše 2500 liber (75 000 Kč) měsíčně, totéž platí i pro osoby pracující na volné noze. Kdy to udělá Česká republika?
 

V článku Puyeo poukazuje na to, že prvotními obětmi koronavirové epidemie v USA byli voliči či členové Demokratické strany, kteří jsou častěji obyvateli kosmopolitních velkých měst a více cestují, avšak pandemie se nyní šíří i do venkovských států mezi Republikány, kteří jsou starší, a tak jich zemře daleko víc. Jak američtí Demokraté, tak Republikáni, mají zájem na potlačení této epidemie.

Někteří politikové váhají se zaváděním přísných karanténních opatření, protože se obávají, že to drasticky poškodí ekonomiku.

Jenže, argumentuje Puyeo, je levnější pandemii potlačit než ji nechat volně proběhnout.

Americká studie, která vyšla koncem března,   zkoumala důsledku pandemie španělské chřipky v USA v roce 1918. Zjistila, že pandemie vedla k poklesu HDP o 18 procent. Studie také zjistila, že americká města, která zavedla rychle přísná karanténní opatření, nedopadla ekonomicky hůře než ta, která je nezavedla, a po ukončení pandemie začala ekonomicky růst rychleji než města, která přísná karanténní opatření z obav před poškozením ekonomiky nezavedla.

Čím více lidí zemřelo, protože nebylo zavedeno sociální distancování, tím slabší byla ekonomika po ukončení pandemie. Platilo to nejen pro délku doby, po kterou byla karanténní opatření v platnosti, ale i pro to, jak rychle byla na začátku pandemie tato opatření zavedena. Platilo to nejen pro pracovní síly, ovlivnilo to stejným způsobem i ostatní hospodářské indikátory, jako například růst hodnoty výroby a růst národního bankovního kapitálu.

Čím přísnější byla opatření sociálního distancování, tím lepší to bylo pro ekonomiku.

Z analýzy světových burz reagujících na koronavirovou epidemii v Číně vyplává, že na zavedení přísných karanténních opatření v provincii Hubei reagovaly mezinárodní trhy pozitivně.

Problémem je, že velký počet hromadných úmrtí, které by zasáhly ekonomiku, pokud by nebyla zavedena přísná karanténní opatření, má obrovskou finanční cenu.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 
0
Vytisknout
8773

Diskuse

Obsah vydání | 9. 4. 2020