Přichází ekonomická katastrofa. Budeme se zase chudým vysmívat, že za svou chudobu mohou oni sami?

15. 6. 2020

čas čtení 3 minuty
 

Netflix a BBC odstranily ze svých přehrávačů komedii Little Britain z let po roce 2000, protože v ní hráli černochy bělošští herci s začerněnými tvářemi. I když to se už dlouho považuje za urážlivé a nepřijatelné, není to hlavní problém, argumentuje Nick Cohen. Jak předpovídá Světová banka, vzniká globální hospodářská krize, v jejímž důsledku bude do extremní chudoby uvrženo 100 milionů lidí. Jen v Británii budou zřejmě 4 miliony nezaměstnaných, potravinové banky to nezvládají a charitativní organizace kolabují. Jak budou evropské společnosti reagovat na masovou chudobu?

Po finanční krizi r. 2008 západní společnosti potrestaly oběti krize.

Británie za Davida Camerona drasticky seškrtala sociální dávky a zaměřila se na děti, které dokázaly, že nemají žádnou cenu, protože se jim nepodařilo najít bohaté rodiče, kteří by je vychovávali v komfortu.

Severní členské země EU si ospravedlnily, že je správné nechat Španěly, Italy a Řeky trpět tím, že je charakterizovaly jako líné Jižany, kteří se musejí naučit, že "tvrdá práce je důležitější než siesta".

I třetiřadé umění dokáže předvídat budoucnost. V britském pořadu Little Britain a podobných "komediích" cítíte nadcházející pomstychtivost. Tyto pořady nevyvolávaly rasovou nenávist, ale třídní nenávist. Po mnoha letech, kdy labouristická vláda přerozdělovala bohatství, televize nyní odrážela přesvědčení milionů, že jejich peníze se rozdávají parazitům, kteří předstírají, že to jsou invalidi, a berou sociální dávky jen proto, aby si mohli kupovat nevalitní potraviny a cpát si je do svých hnusných, tlustých hub.

Tyto pořady se nesnažily vysmívat zoufalým chudým lidem proto, že by chtěly lidem vymývat mozky pravicovou propagandou. Televize prostě jen fungovaly na trhu zábavy a dávaly veřejnosti to, co chtěla.

Nejhorší je, že bychom měli vážně uvažovat o tom, proč se reakce na finanční krizi r. 2008 proměnila v katastrofu. Každá analýza toho, co je nutno podniknout, abychom se vyhnuli ožebračení velké části společnosti, musí začít bojem proti předsudečné představě, že za chudobu si chudí mohou sami. Mladí budou muset zůstat na univerzitách a ve školách dalšího vzdělávání, než ekonomická bouře pomine, anebo pro ně budou muset vzniknout uměle vytvořené pracovní příležitosti.

Školy a univerzity a komunální úřady budou muset dostávat státní peníze, aby mladým lidem mohly pomoci. Ekonomické analytické týmy varují, že soukromý sektor nebude sám schopen hospodářství dostatečně rychle oživit. Navrhují, že by stát měl finančně zachránit celé regiony, postižené krizí.  Mezitím čtenáři, kteří si myslí, že voliči nebudou radostně podporovat vládu, pokud se pomstí obětem krize, zapomínají na poučení z nedávné minulosti a na neotřesitelné předsudky, které se projevily po roce 2008.

V Evropě jsou hospodářské krize tvrdou dobou. Voliči hlasují pro politiky, kteří obviňují chudé z jejich chudoby a vyvolávají nenávist vůči cizincům za to, že jim "kradou" pracovní příležitosti a "parazitují" na sociálním státu. Jestliže se vám zdá absurdní, že z  hospodářské krize, kterou způsobil koronavirus, začneme obviňovat její oběti, bylo stejně absurdní obviňovat z krize, způsobené r. 2008 kolapsem finančních institucí žadatele o podporu v nezaměstnanosti.

Avšak pravice to po roce 2008 dokázala a bude to umět udělat i nyní.

Kompletní článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
11967

Diskuse

Obsah vydání | 18. 6. 2020