Otevřeli obchody, ale chodili jim tam lidi

18. 12. 2020 / Karel Dolejší

V kterémsi českém městě přichází zaplatit svačinu dvojice policistů po službě. Pustí se do řeči s pokladní a s úsměvem jí vysvětlují: "Ne, na Silvestra nemůžete být na chatě bez roušky, protože byste třeba mohla někoho potkat. A hlavně: Nezpívat!" - Následuje halasný řehot obou stran.

Z posledního vládního nařízení o troubení na poplach fakticky vyplynulo, že obchody sice ode dneška na rozdíl od restaurací zůstávají otevřené - ale podle seznamu povolených činností ve veřejném prostoru byste původně směli nakupovat pouze nejzákladnější životní potřeby. Takže prodavači v provozovnách, které nabízejí například oděvy nebo literaturu, si možná podle vlády mohou v práci číst, luštit křížovky nebo sudoku, ale prodávat by správně nic neměli, protože k nim nemáte vůbec chodit. 

Ministerstvo zdravotnictví nejprve oznámilo, že na podobě opatření trvá, nicméně nakonec je přece jen na poslední chvíli upravilo, "aby ho nikdo nemohl kreativně vykládat, jak není myšleno".

To rozhodně dává smysl, že?

Možná Andreji Babišovi, který "nevlastní" Agrofert, ale přesto jej řídí.

Vládní dokumenty ovšem nikdo "kreativně" nevykládal. Potíže vznikly díky tomu, že ustanovení, podle nějž obchody zůstávají otevřeny, a omezení volného pohybu během dne se vzájemně popíraly. Jde pouze a jedině o "zásluhu" vlády, která nedomyslela, co nařizuje - nikoli někoho, kdo to na rozdíl od ní domyslel do důsledků. 

Kdyby zítra tato vláda zavedla naprosto nejracionálnější protipandemické opatření na světě, proti němuž z odborného hlediska nelze říci ani popel, mnoho lidí by je přesto ignorovalo, protože instituce, která je zaštiťuje, ztratila kvůli svému neumětelství a chaotičnosti od března tohoto roku veškerou autoritu. Dokonce i skupiny tradičně obhajující prakticky vše, co přišlo "shora", pokud to jen neslo otisk kopyta úředního šimla, si z Babišova kabinetu dnes krutě utahují.

Že to nechápe vrchní narcis, který bude jednou při odchodu vyvádět skoro jako Trump, je nasnadě.

Mohlo by ale již pomalu docházet jednotlivým ministrům, kolik uhodilo. S čím jsou vlastně spojeni - a zůstanou navždy, tím silněji, čím déle setrvávají.

S vládou pro srandu králíkům.

Nejhorší, jakou za svých padesát let pamatuji.

Včetně poslední Štrougalovy, v níž na ministerstvu zahraničí sedával nositel medaile Za upevňování bojového přátelství a Řádu polární hvězdy Bohuslav Chňoupek a na ministerstvu paliv a energetiky Vlastimil Ehrenberger, který měl pro blbost obrovský problém dokončit devítiletku a pouze rozhodnutím strany se s ohledem na neotřesitelnou loajalitu stal inženýrem, doktorem věd i nositelem Řádu práce.

Něco neuvěřitelného.


1
Vytisknout
6581

Diskuse

Obsah vydání | 21. 12. 2020