 
Čtyřicet dní pro zdraví lidí i ekonomiky 
23. 2. 2021
čas čtení
5 minut
 
Cíl: potlačit vir v populaci pod 1 tis. nových potvrzených případů za den 
(Pozn. red. BL: V Británii mají také cíl potlačit virus pod 1 tisíc nových nákaz denně. Jenže tam je šestkrát více obyvatelstva.) 
Po
 roce boje s pandemií koronaviru se situace v naší zemi dostala do 
mimořádně nebezpečného stádia. Kapacity zdravotnictví jsou už prakticky 
vyčerpány, v některých lokalitách již dochází k selekci pacientů na ty, 
kteří dostanou nezbytnou pomoc a na ty, kteří musí počkat. Část 
nemocných, kteří by potřebovali nemocniční péči, zůstává doma, část 
pacientů, kteří by potřebovali intenzivní péči, zůstává na běžných 
lůžkách. I přes hrdinské nasazení zdravotníků významná část těch, kdo se
 do nemocnic dostanou, zemře, a mnoho dalších umírá doma. Zároveň jsou 
zavřené školy, obchody a restaurace a krachuje mnoho drobných 
živnostníků. Ekonomická a osobní situace milionů lidí se stále zhoršuje a
 zavření škol působí dlouhodobé škody. 
 
 
 
 
Tento
 stav je výsledkem mylného přístupu, kdy se epidemie nechává vyrůst až 
na hranu kolapsu zdravotnictví. Protiepidemická opatření přicházejí 
pozdě, a téměř vždy v nedostatečné míře. Taková opatření pak sice 
způsobují značné škody, ale nestačí k efektivnímu potlačení epidemie, 
což vede k nutnosti je neustále prodlužovat, zbytečným škodám a 
frustraci všech. 
Pokračování v
 tomto samém přístupu nedává smysl. Počet nakažených stále roste, více 
než sto lidí za den umírá zbytečně a mnoho tisíc lidí trpí v nemocnicích
 ve vážném stavu. 
Řešením není ani kapitulace. 
Považujeme
 za nepřijatelné, aby stát v této situaci rezignoval na ochranu zdraví a
 životů svých obyvatel. Právo na život a zdraví je zaručeno Ústavou, a 
český stát má povinnost udělat vše, co je vzhledem k velikosti ohrožení 
přiměřené, aby životy svých občanů aktivně chránil. 
Naše
 společnost je založena na solidaritě a společné zodpovědnosti. Není 
možné, aby zdravotní katastrofu, kterou tato země nezažila mnoho 
generací, řešil každý sám za sebe, jak o tom uvažuje Ministerstvo 
zdravotnictví. 
Odmítáme jak 
strategii založenou na nakažení populace, tak absenci strategie a 
balancování na hraně či za hranou katastrofy. Rozhodování, které 
přichází pozdě a reaguje na situaci před několika týdny, přináší únavu a
 škody společenské, zdravotní i ekonomické. 
Co navrhujeme? 
Stanovit si cíl a časový horizont, kdy jej chceme dosáhnout.
V
 závislosti na cíli naplánovat postup, který podle vědeckého konsenzu a v
 souladu s lidskou důstojností s velkou šancí povede k jeho dosažení. 
Tento postup vysvětlit veřejnosti a aplikovat se vší rozhodností a v politické jednotě. 
Takovým
 cílem je potlačit šíření viru způsobujícího onemocnění COVID-19 alespoň
 natolik, aby za 40 dní, tedy ke dni 4. dubna 2021 byl počet nově 
potvrzených případů pod hranicí 1 tisíc případů za den. 
Udělat vše, co je z odborného hlediska potřeba. Nově převládající varianta koronaviru B 1.1.7
 je přitom o tolik nakažlivější, že současná omezení soukromého života 
nestačí k brzdění nejen pokud jsou dodržována stále stejně, ale i pokud 
by byla dodržována o něco lépe. Postup řešení pandemie proto musí 
zahrnovat celou společnost, včetně podniků a průmyslu. 
Byť krátkodobě může být rychlá redukce viru SARS-CoV-2 nákladná, už v dubnu 2021 by takový postup umožnil bezpečná návrat všech dětí do škol, otevření všech obchodů a v nějaké formě i oživení gastronomie a kultury. 
Je
 třeba pochopit, že nedostatečná a pozdě přijatá protiepidemická omezení
 jsou dlouhodobě nejdražší, protože vedou pouze k pomalému zhoršování 
situace. Rychlý řez je lepší než pomalé utrpení jak pro lékaře, tak pro 
pacienta. 
23. února 2021 
MUDr. Stanislav Adamec, internista 
Doc. Jaroslav Borovička, Ph.D., ekonom 
MUDr. Daniel Černý, Ph.D., stomatolog 
PhDr. David Černý, Ph.D., etik 
Mgr. Jakub Drbohlav, analytik 
Prof. MUDr. Julie Dobrovolná, Ph.D. environmentální fyzioložka 
Prof. RNDr. Dagmar Dzúrová,CSc., sociální epidemioložka 
Prof. RNDr. Libor Grubhoffer, CSc., virolog 
Doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D., lékař 
RNDr. Veronika Hajnová, Ph.D., matematička 
Prof. RNDr. Zdeněk Hel, Ph.D., imunolog 
Prof. RNDr. Ivan Hirsch, virolog 
Rozálie Horká, MPhil, ekonomka 
Prof. RNDr. Václav Hořejší, CSc., imunolog
Mgr. Ing. Jiří Hudeček, Ph.D., sinolog a historik vědy
RNDr. Klára Hulíková, Ph.D., demografka 
RNDr. Jindřich Chmelař, Ph.D., parazitolog 
PhDr. Michal Janata, kulturní historik 
RNDr. Helena Jiřincová, virolog 
Prof. Ing. Štěpán Jurajda, Ph.D., ekonom
Prof. RNDr. Jan Konvalinka, CSc., biochemik 
Jan Kulveit, Ph.D., vědec 
Doc. JUDr. Filip Křepelka, Ph.D., právník 
MUDr. Milan Kubek, lékař internista, 
Ing. René Levínský, Ph.D, matematik 
Prof. MUDr. Ladislav Machala, Ph.D. infektolog 
MUDr. Marek Matoušek, stomatolog 
MUDr. Radek Mounajjed, Ph.D., DDS, stomatolog 
Daniel D. Novotný, Ph.D., filosof 
Mgr. Daniel Prokop, sociolog 
RNDr. Lenka Přibylová, Ph.D., matematička, 
MUDr. Petr Smejkal, epidemiolog a infektolog
Doc. Jakub Steiner, Ph.D., ekonom 
MUDr. Martin Straka, internista 
MDDr. Jakub Studený, stomatolog 
Mgr. Josef Šlerka, PhD, vysokoškolský pedagog 
RNDr. Martin Šmíd, PhD, matematik 
RNDr. Ruth Tachezy, Ph.D., viroložka 
Mgr. Vít Tuček, PhD, matematik 
RNDr. Petra Vidnerová, Ph.D., informatička 
Ing. Jakub Weiner, analytik
Zdroj:  ZDE 
 
9582
 
Diskuse