ČR: Mezera v právním systému ponechává ženy žijící v neregistrovaných partnerských svazcích naprosto bez ochrany

26. 2. 2021 / Fabiano Golgo


Pavlína má jednu dceru a jednoho syna. Otec těchto dvou dětí je ultrakonzervativní člen politické strany Tomia Okamury. Je také velmi aktivní v katolické církvi a zasloužil se o lobbování za instalaci Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí. Paradoxem je, že není ženatý. S Pavlínou žije již více než 10 let a jeho nejstaršímu synu je 8 let.

Rozhodnutí neuzavřít smlouvu o oficiálním uzavření manželství je na každém jednotlivém člověku. Pavlína však zjistila, že její partner má ještě další dítě, ale od milenky, s níž posledních pár let udržuje tajný vztah. Je realistka a ví, že vztahy nejsou navždy, a je připravena pokračovat ve svém životě bez otce jejích dětí. Problém je v tom, že zjistila, že nemá vůbec žádná práva. Po více než deseti letech, kdy partnerovi pomáhala budovat jeho kariéru a současně pracovala  na část úvazku jako překladatelka, aby zvýšila příjem rodiny, si Pavlína nyní uvědomila, že brzo opustí toto partnerství absolutně bez jakéhokoliv majetku.
 
I když se podílela na koupi mnoha věcí, nic nedostane, protože dům je na partnerovo jméno, a tedy všechno, co je uvnitř, patří také jemu. Dokonce ani na své auto, které je pro daňové účely registrováno pod jeho jménem (partner ho lživě uvádí jako firemní automobil) nemá Pavlína nárok. Protože Pavlína odmítá akceptovat, že partnera opouští, partner zneužívá skutečnosti, že v ČR  neexistuje žádný zákon na ochranu žen, jejichž partneři si s nimi pohrávají celá léta a nikdy se s nimi neožení.

I když je tohle svého druhu v ČR kulturní zvyklost, ženám to přináší množství problémů.

V mnoha zemích světa existují  zákony, které takovéto neoficiální partnerské vztahy regulují. Jejich účelem je ochránit ženy, které partner po mnoha letech života ve společné domácnosti opustí a muž si pak chce vzít to nejlepší, co muž a žena během let v domácnosti shromáždili. V mnoha zemích světa existují zákony, které takovéto neoficiální partnerské vztahy regulují, zvláště, pokud se v nich narodily děti. Česká republika takovou právní ochranu nemá a potřebuje ji.

Říká se tomu domácí partnerství anebo neregistrovaný občanský sňatek. Ve Francii je známý jako „Pacte civil de solidarité“ (PACS). Je snadněji rozpuštěn, je jednodušší než rozvodový proces vztahující se na manželství. V Katalánsku se zákon, který poskytuje ochranu oficiálně neregistrovaným dvojicím, nazývá Citové partnerství.

Tato situace je běžná mezi mladými páry, uměleckými a alternativními jedinci a také mezi Romy a v části nižších vrstev, často z praktických důvodů, z nedostatku času, dokumentace, v důsledku minimálních prostředků na poplatky spojené se sňatkem, nebo je to prosté ignorování byrokracie. Ať už je důvod jakýkoli, neviditelný počet žen je opuštěn svými  partnery, kteří byli často hlavními živiteli a pod jejichž jménem je registrována většina jejich majetku.
 
Jednoduchým zákonem, který dává matkám dětí, jejichž otcové s nimi žili po určitou dobu (v Kanadě jsou to 3 roky, v Brazílii 5 let, na Novém Zélandu 4, ve Španělsku 2), plná práva podobná manželství, lze tuto mezeru  v českém právním systému snadno opravit.

Skutečnost, že manželský pár vyprodukoval děti, je dostatečným důkazem toho, že spolu měli vztah, přičemž se vyžaduje pouze to, aby předložili důkazy o tom, že žili pod jednou střechou, prostřednictvím účtů, dopisů, úředních dokumentů směřujících na stejnou adresu nebo i  svědků.

Pokud by například Pavlínin partner zemřel, hrozila by Pavlíně najednou ztráta střechy nad hlavou. Ta by připadla jeho dědicům (jeho rodičům, sourozencům), anebo by se Pavlína stala rukojmím svých dětí poté, co dosáhnou věku, kdy to mohou mít na starosti. V každém případě by přišla o to, co vybudovala, i když třeba ve prospěch svých dětí.

Právní systém vytvořil dokument o manželství jako způsob ochrany členů rodiny před tím, aby  jeden z nich opustil nebo zneužil ostatní. Zastávat však názor, že na občany by se neměla vztahovat  norma, kterou si společnost vytvořila jen proto, že jejich vztah z nějakého důvodu nedostal od vlády oficiální štempl, znamená  při ochraně takových rodin totálně selhávat.
1
Vytisknout
4132

Diskuse

Obsah vydání | 2. 3. 2021