Počet mrtvých v Indii přesáhl 200 000 (v ČR by to bylo 1519)
28. 4. 2021
Koronavirus: Staronový pohled na švédskou strategii
29. 4. 2021
čas čtení
3 minuty
V prosinci 2020 jsme psali o švédské reakci na pandemii COVID-19. Doufali jsme, že náš komentář, spolu se stovkami dalších článků založených na faktech, získá pozornost švédské Agentury pro veřejné zdraví (Folkhälsomyndigheten [FHM]); že přehodnotí a změní národní strategii tak, aby ji více sladila s globálně osvědčenými postupy. K tomu však nedošlo. Od té doby FHM ve Švédsku zaznamenala více než 5600 úmrtí na COVID-19. Počet nákaz a úmrtí i nadále roste, zatímco třetí vlně čelíme bez jakéhokoli pocitu závažnosti nebo naléhavosti, informuje lékařský časopis The Lancet.
Debata
mezi kritiky švédského národního přístupu k pandemii je od března 2020
konzistentní: buďte strategičtí, testujte a sledujte infekci důsledněji;
monitorujte případy na základě důkazů, doporučujte používání roušek a prosazujte
opatření týkající se sociálního distancování. Někteří kritikové se zasazovali o
přijetí dalších právních zásahů v režii vlády, jako je posílení karantény nebo
lockdownu. Byla to výzva k včasnému zavedení základních principů prevence a
kontroly pandemie, aby se zabránilo šíření patogenu a aby se dosáhlo zploštění
křivek hospitalizací, úmrtí a chronického onemocnění.
FHM
místo toho, aby postupovala na základě přibývajících důkazů, svou strategii
zintenzivnila a hájila ji, aniž by přehodnotila předpoklady, na nichž založila svůj
neúspěšný přístup k pandemii. Bagatelizuje roli asymptomatického šíření,
přenosu aerosolu, dětí jako potenciálního zdroje nákazy a používání ústenek.
Zachovala si přístup, který staví hlavně na doporučení dobrovolných
opatření, jež se podle našeho názoru řídí spíše veřejným míněním než rozumnou politikou
veřejného zdraví.
V této
strategii sehrála klíčovou roli média, která ve většině případů rezignovala na
své investigativní poslání, neboť nezpochybňovala činnost Agentury pro veřejné
zdraví, ani ji – až na některé výjimky – nehnala k odpovědnosti.
Přední
švédský list Dagens Nyheter nedávno informoval o značné nerovnosti v počtu
úmrtí na COVID-19, co se příjmu, vzdělání a původu narození týče. S těmito
údaji měli být tvůrci národní strategie seznamováni už od samého začátku. K 16.
dubnu 2021 zemřelo ve Švédsku na COVID-19 více než 13 700 lidí. Země má podle
statistik Our World in Data jednu z nejvyšších úrovní infekce v západní
Evropě: ve Švédsku bylo zaznamenáno 606 nových infekcí na milion denně, zatímco
sousední státy, jako Dánsko, Finsko a Norsko, v tomto pořadí hlásily 115, 62 a 112 nových
infekcí na milion denně. Jedná se o údaje z 15. dubna 2021.
Mezitím
převládají nové, infekčnější a více smrtící varianty koronaviru. Britská
varianta SARS-Cov-2 do 15. dubna způsobila 75–100 procent nových případů ve
všech regionech. To naznačuje rychlejší šíření, více úmrtí – a také skutečnost,
že virus zasáhne více mladých lidí. Přitom jednotky intenzivní péče jsou v
některých regionech již plně vytíženy.
Zatímco ostatní země se v reakci na nový nárůst infekcí uzavírají, Švédsko se otevírá: střední školy byly otevřeny 1. dubna 2021. Setrvání v téže trajektorii tváří v tvář současným trendům – bez včasných zásahů Agentury pro veřejné zdraví a vládního vedení – vyvolává obavy týkající se řízení a odpovědnosti; a v konečném důsledku i obavy o elementární etiku a hodnoty.
Celý článek v angličtině ZDE
7161
Diskuse