EMA má Sputnik

30. 4. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 3 minuty
Foto: Wikimedia Commons. Licence: Attribution 4.0 International.

Brazilský regulátor Anvisa neschválil použití ruské vakcíny Sputnik V, protože výrobce neposkytl potřebné podklady a vzorky obsahují aktivní adenovirus schopný replikace. Absolutně nedostatečnou dokumentaci už signalizuje i český SÚKL. - Nákaza adenovirem vyvolává u lidí dýchací a střevní potíže, zánět spojivek, zánět močových cest nebo vyrážku. V některých případech se dýchací problémy mohou rozvinout až v zápal plic.


Lehce zvýšené riziko tvorby krevních sraženin spojené s očkováním Sputniku podobnou, ale mnohem kvalitněji vyráběnou vakcínou AstraZeneca vedlo v minulých týdnech k pozastavení nebo omezení očkování touto látkou v řadě evropských států. Přitom podle dostupných studií je takové riziko o dva řády nižší než v případě běžně používané ženské hormonální antikoncepce. Vakcína se totiž narozdíl od "pilulky" nestala problematickým symbolem emancipace, který si málokdo dovolí veřejně kritizovat. U řady lidí vyvolává obavy z vedlejších účinků.

Je ale jen logické, že se lidé bojí o zdraví. Proto není nic divného ani na přehnané reakci ohledně rizikovosti AstryZenecy, ani na sledování nepříliš působivé účinnosti přípravku čínské firmy Sinovac, ani na opatrnosti vůči Sputniku.

V případě ruské vakcíny se navíc plně potvrzuje skepse, kterou projevují mnozí vakcinologové už řadu měsíců, a to na základě dlouhodobé zkušenosti s (obecně velmi slabou) kvalitou ruské farmaceutické produkce. Jde o to, že Sputnik V je sice dobře vymyšlená vakcína - Rusko mělo vždy schopné lidi s invencí a převratnými nápady, ovšem už poněkolikáté v historii prodělává masivní únik mozků v rozsahu téměř 70 000 vědců ročně, což ještě dále prohlubuje ničivé důsledky demografického propadu - nicméně otázka stavu výrobní základny představuje úplně jiný problém.

Nejlepší ruské výrobky byly vždycky ty, jejichž tvůrci od počátku brali v potaz primitivismus ruského průmyslu, nedbalost a lajdáctví při výrobě. I proto jsou například ruské střelné zbraně s většími výrobními tolerancemi a "náhradní" municí mnohem nepřesnější než západní protějšky. Přesto v podstatných ohledech dokáže i tento typ výrobku úkoly splnit - v podmínkách masového nasazení vyvažuje horší užitné vlastnosti nižší cenou a vyšší funkční spolehlivostí. Podobně je tomu s ruskou kosmickou technikou.

Problém ale je, že u výrobků typu vakcín není možné zakomponovat do projektu mizernou výrobní základnu, aniž by to vedlo k ohrožení zdraví uživatele. Jestliže preparát není dobře vyčištěn, může sám způsobit infekce, alergické reakce až anafylaktický šok, ve vzácných případech smrt.

Proto opravdu neexistuje jediný důvod, aby Česká republika sebeméně obcházela testy, které s vakcínou Sputnik V provede Evropská léková agentura (EMA).

O "barokní" byrokracii EU si můžete myslet cokoliv, dokonce je plně namístě kritizovat některé kroky ad hoc vzniklých struktur zajišťující společnou očkovací politiku - nicméně ve srovnání s chaosem, který (nejen ve věci očkování) předvedla a předvádí česká vláda, funguje EU takřka bez chybičky.

Možná že některé šarže Sputniku vyráběné v zahraničí EMA nakonec schválí i k použití v unii. Jak už jsem napsal, jde v zásadě o dobře vymyšlenou vakcínu.

Škody na reputaci vzniklé z velké části bezohledným politickým forsírováním "ruského prvenství" na poli vakcinace proti COVIDu, a to i za cenu uspěchání výroby a vážného ohrožení zdraví pacientů, ovšem u světové veřejnosti přetrvají ještě mnoho dalších měsíců, ne-li let.

3
Vytisknout
10712

Diskuse

Obsah vydání | 4. 5. 2021