Pokus o reset předvolební kampaně, aneb Horem pádem za tornádem

28. 6. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 6 minut

Za extrémní větrný vír, který ničil a zabíjel na jihu Moravy, zaručeně žádná lidská činnost nemůže, poněvadž takové věci tu prý byly "vždy". Podle jiných mluvčích je ale zase věc naprosto jasná v opačném gardu: Za katastrofu nese vinu zlá a zákeřná Severoatlantická aliance.

Naprosto nijak kontroverzní modely sice říkají, že teplejší klima prostřednictvím větších gradientů zvyšuje četnost i sílu extrémních klimatických a meteorologických jevů, jako je třeba právě tornádo - ale v české veřejné rozpravě tento prostý poznatek zjevně nijak nezdomácněl. Katastrofa je proto prezentována buď jako svým způsobem banální a bezvýznamná, nebo dokonce údajně souvisí se "špatnými" spojeneckými svazky České republiky.

Premiér se horempádem vrací z Bruselu, ministr vnitra navzdory tropickým teplotám tahá z šatníku červený svetr. Ministryně Schillerová a Maláčová soupeří o čestný titul Tornádo Lou. Důvod všeho? Snaha vlády přerazit COVIDovou katastrofu katastrofou živelnou - a využít všech potenciálních výhod, které náhlé dopuštění sebou pro vládu přináší.

Na prvním místě je možnost rozdávat z cizího. Jakkoliv se opozice snaží, nemá možnost věnovat obětem neštěstí nic jiného než jen svůj vlastní čas a peníze. Kdežto kabinet bez rozpaků sáhne do státního rozpočtu, který už dávno přivedl na hranu dluhové brzdy, a přihodí další miliony z kapes daňových poplatníků, současných a (zejména) budoucích - kteří budou jednou muset všechny dluhy a deficity po Babišovi umořit.

Další výhoda spočívá v odpoutání pozornosti od faktu, že nejpozději koncem prázdnin v Česku udeří indická/delta mutace koronaviru - a bude třeba opět přijmout plošná karanténní opatření, která jsou velmi nepopulární a část radikalizované veřejnosti se proti nim i vysloveně bouří. Krize, jejíž příchod je téměř 100 % jistý, může být pobíháním kolem hasičů a záchranářů na pár týdnů zneviditelněna. Poté Andrej, jak ho znáte, bezpochyby prohlásí, že musel osobně řešit tornádo, spí tři hodiny denně, takže za nic nemůže. To oni. Je to kampaň. Znáte je. - A nepřipravené české předsednictví EU? Přes kopírák.


Ve skutečnosti ovšem v širším kontextu nelze říci, že Babišova vláda nemá žádný vztah k probíhajícím změnám klimatu. Na nátlak Hradu schválila zahájení stavby gigantického dopravního nesmyslu jménem kanál Dunaj-Odra-Labe, který zbůhdarma spolyká miliony kubíků betonu - a kromě těch, kdo jej budou za státní prostředky stavět, nikomu nic pozitivního nepřinese. Podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) za normálních okolností emise skleníkových plynů z osobní a nákladní dopravy ve světě každoročně vzrostou v průměru o 2,6 %, přičemž zhruba polovina z toho připadá na těžká nákladní vozidla. Ovšem pokud v zemi zahájíte gigantickou stavbu, která navzdory pohádkám lobbistů nakonec nepřinese žádnou redukci silniční dopravy, přesuny milionů tun zeminy jedním směrem a milionů tun betonu druhým znamenají ve výsledku výrazně rychlejší nárůst celkových národních emisí z dopravy. Tímto způsobem hradní "pet project" významně přispěje k urychlení klimatických změn - ačkoliv agenti s teplou vodou, kteří dostali za úkol vnutit donebevolající investiční nesmysl veřejnosti, tvrdí pravý opak.

Podobně je tomu ovšem i s plány na dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech. Vezměme opět k ruce IEA: "Na rozdíl od elektráren poháněných fosilními palivy jaderné reaktory při provozu neprodukují znečištění vzduchu nebo oxid uhličitý. Nicméně procesy těžby a čištění uranové rudy a výroby reaktorového paliva vyžadují velké množství energie. Jaderné elektrárny také obsahují velké množství kovu a betonu, což vyžaduje při výrobě velká množství energie. Pokud jsou k těžbě a zpracování uranové rudy využívána fosilní paliva, nebo pokud jsou používána fosilní paliva při stavbě jaderné elektrárny, pak emise ze spalování těchto paliv mohou být spojeny s elektřinou, kterou jaderné elektrárny produkují."

Průměrné emise skleníkových plynů z jaderného energetického zdroje činí zhruba 65 g na kilowatthodinu, ovšem některé kalkulace hovoří až o dvojnásobné hodnotě. Vzhledem k notoricky známé "efektivitě" českého stavebního průmyslu schopného produkovat např. nekvalitní, za to ale spolehlivě nejdražší dálnice na světě, s ohledem na obrovský rozsah rozkrádání materiálu na státem prováděných velkých energetických stavbách, na něž pamětníci vzpomínají s těžko pochopitelnou hrdostí, atd., můžeme bez většího rizika předpokládat, že emise z dostavovaných Dukovan se přiblíží hodnotě 130 g oxidu uhličitého na kilowatthodinu - a budou tedy ve srovnání s větrnými turbínami zhruba dvojnásobné.

Další expertní pramen informuje, že na těžbu a zpracování paliva obvykle připadá zdaleka největší podíl ze všech emisí vyprodukovaných provozem jaderného zdroje (takřka 40 %), zatímco stavba a provoz zařízení dohromady představují emise zhruba o pětinu nižší. Přibližně stejně náročné z hlediska produkce skleníkových plynů mají pak být skladování a zpracování použitého paliva a likvidace stavby. Protože ale nikdo dnes ve skutečnosti nedokáže přesně vyčíslit, jaké budou emise vyprodukované při skladování použitého paliva během následujících bratru 100 - 300 000 let, po něž budou tyto látky silně škodlivé až životu nebezpečné a bude naprosto nezbytné zabránit minimálně jejich kontaktu s povrchovou či podzemní vodou, jedná se pochopitelně jen o velmi "rámcovou" kalkulaci.

Vládní program ekologických investic vynucený tlakem evropských struktur je právem všeobecně kritizován coby nekoncepční maketa reálného programu ekologizace české ekonomiky.

Takže shrnuto: Extrémní klimatické a meteorologické jevy se po celém světě v důsledku změn klimatu vyskytují častěji a v silnější podobě. To platí i o tornádech, ve Střední Evropě ne zrovna běžných. Vláda s tak mizernou politikou ochrany klimatu, jakou vyprodukovala koalice ANO a ČSSD, nese výrazný díl nepřímé odpovědnosti za to, že se extrémní počasí v příštích dekádách bude v ČR vyskytovat mnohem a mnohem častěji než v minulosti, a tyto extrémy budou také vážnější.

Aktuální rozdávání koblih ze státního rozpočtu na tom vůbec nic nemění.

1
Vytisknout
9035

Diskuse

Obsah vydání | 2. 7. 2021