Ztratí Evropa svou tvář, anebo zatne nelidskému Lukašenkově jednání tipec?

17. 11. 2021 / Kateřina Paříková

čas čtení 4 minuty

Dnes je 17. listopadu - významné výročí Čechů a Slováků v boji za svobodu proti diktátu vlády jedné strany. Ve světě stále existují takové vlády, některé z nich se stávají tvrdými diktátorskými režimy používajícími nejbrutálnější metody k dosažení svých cílů, které ohrožují i Evropu: "metody humanitní degradace".

Jedním z nich je vláda tureckého prezidenta Erdogana, který dlouhodobě spolupracuje s nejnebezpečnějšími teroristickými organizacemi včetně Islámského státu. Jako své nejohavnější zbraně používá "vodu" proti obyvatelům Sýrie s Iráku, kterou záměrně na svém území zadržuje a skrze okupovaná území ji krade obyvatelům z území Sýrie.

V Evropě záměrně financuje síť mešit, aby tam podporoval radikální imámy šířící nenávist. Používá migranty jako válečnou zbraň, mezi kterými jsou implementováni členové teroristických skupin. Nyní podporuje zrůdnost běloruského prezidenta Lukašenka, který se od Erdogana rychle přiučil používat lidské bytosti jako prostředek k vydírání a zastrašování Evropy.

Cestovky podporované Běloruskem a Tureckem nabízí lidem veškerý komfort transportu včetně rychlého vyřízení dokladů, ti lidé neznají realitu, těžko jim vyčítat, že chtějí lepší život než mizérii ve svých domovinách. Bělorusové schválně ničí zátarasy na hranicích.

Oběma diktátorům na těchto lidech nezáleží. Nechají klidně umrznout celé rodiny na hranicích.

Ale co Evropa? Bude Evropa přihlížet a tím bude stejně vinna svou lhostejností?

Na jednání parlamentu EU místopředseda EK Josep Borrell zopakoval, že Evropská unie se v současné době zapojuje do širokého diplomatického úsilí společně se zeměmi původu s cílem nalézt řešení a zabránit tomu, aby tímto způsobem přicházelo více "obchodovaných" migrantů. Zároveň zdůraznil, že běloruské úřady musí poskytnout humanitární pomoc lidem uvězněným v běloruské pohraniční oblasti, včetně poskytnutí přístupu humanitárním organizacím do regionu a umožnění humanitárních koridorů. Oznámil také nadcházející diskusi o rozšíření sankcí EU vůči Bělorusku.

Během debaty několik poslanců vyjádřilo znepokojení nad zhoršující se humanitární situací na polsko-běloruských hranicích, kdy jsou lidé uvěznění mezi pohraničními silami vystaveni zimním povětrnostním podmínkám. Naléhali na polské úřady, aby ukončily pokračující agresivní vytlačování migrantů zpět do Běloruska a aby přijaly pomoc od agentur EU při řešení humanitární situace, s politováním nad tím, že tato podpora byla doposud odmítána. Další europoslanci se zaměřili na naléhavou potřebu humanitárních organizací mít přímý přístup k polsko-běloruské hranici, aby mohly pomoci migrantům, kteří tam uvízli.

Někteří poslanci požadovali, aby byly prostředky EU použity na stavbu plotu na ochranu vnějších hranic Unie před „nelegální“ migrací a hybridními útoky, zatímco jiní tuto myšlenku rozhodně odmítli. Další europoslanci zdůraznili potřebu dalších sankcí EU proti Bělorusku a zároveň zdůraznili „zákulisní roli“ ruské vlády v probíhající krizi; vyzvali k dialogu s Moskvou za účelem nalezení řešení.

Zcela jasné je i selhání samotného Polska, které aktivní účast EU odmítá. Toto je mimořádná situace, kdy byli lidé uvízlí na hranicích podvedeni Běloruskem, a to za spoluúčasti Turecka. Na prvním místě musí být poskytnutí pomoci těmto lidem, deportace do zemí původu je nezbytností, pokud z nějakého důvodu nemohou být přijati na území EU. Jiné řešení není. Pro Lukašenka, stejně jako Erdogana, jsou ti lidé válečnou zbraní, je jím úplně jedno, že tam umrznou celé rodiny.

To ale Evropa nesmí dopustit. Jinak jsme smutnou a slabou součástí této špinavé hry odporných diktátorů, kteří se nám svým pokrouceným úšklebkem vysmívají a budou se vysmívat dál.

0
Vytisknout
7914

Diskuse

Obsah vydání | 23. 11. 2021