Hlasy z podzemí

22. 11. 2021 / Jan Paul

čas čtení 3 minuty

 

Ve středu 17. listopadu byl ve 14 hodin U Sovových mlýnů před Museem Kampa odhalen unikátní cyklus výtvarníka a redaktora Revolver Revue Viktora Karlíka „Hlasy z podzemí“. Jde o soubor litinových poklopů na kanály s citacemi Marcela Duchampa a třinácti vybraných básníků spjatých s Prahou. Kolář,  Hanč,  Hejda, Stankovič,  Kabeš,  Jirous, Vodseďálek, Bondy, Krchovský,  Zajíček Kremlička, Topolové a další. Kanály jsou profánní záležitost, po jejich poklopech se šlape, a také tuto symboliku přenesl Karlík do svého díla, vždyť většina ze jmenovaných, a na poklopech citacemi zpřítomněných osobností, to neměla za normalizace vůbec jednoduché. Poklopy kanálů jsou jejich hlasy z podzemí, ale i pomyslné hvězdy na chodníku slávy. To je symbolika o to výstižnější, oč stále více je vyprazdňovaný smysl toho, co tehdy znamenal listopad roku 1989. Karlíkův tvůrčí vzkaz nejen k letošním oslavám sedmnáctému listopadu je naléhavý.

 


Nedivím se, že tuto lehce podzemní událost naše veřejnoprávní média nezaznamenala, měla totiž zcela jiné starosti s živým referováním o pestrém průběhu oslav. Zase jsem si po dlouhé době připadal jako při oslavách Prvního máje, a zase mi bylo jedno, kdo a kam v kolik hodin dal jakou svíčku, kytičku, fangličku a kdo a na jakém místě se vyslovoval frázemi o nabyté svobodě, radosti ze života v tržním hospodářství, o nových možnostech, dalších směřováních a cílech. Mnozí tuší, jiní už vědí, že vlajky, hesla, proklamace a tlučhubství skutečnou svobodu nedělají, ani křiklounství a možnost projevit svůj názor kdekoliv na jakoukoliv pitomost. Neznevažuji upřímné postoje mnohých lidí, kteří přišli 17.11. 2021 na Národní třídu s pietní vzpomínkou, směji se pohádkovým vyprávěnkám o tom, kterak je naše společnost věrná významu událostí v roce 1989, které tak kýčovitě a okázale oslavuje.

„Věrný Čech a bratr náš, věrné Čechů srdce máš!“ Nevím, proč se mi při zprávách z oslav výročí 17. listopadu vybavil refrén prvních slok básně Máj od Karla Hynka Máchy. Každopádně v kontextu Máchovy dedikace Máje vyzněly letošní oslavy 17 listopadu poněkud hořce, když se zamyslím nad věrností současných Čechů tomu, co jim listopad v roce 1989 přinesl, a co z něho dnes ve skutečnosti zbylo. Zdá se mi, že pouhé datum, a jak vtipně poznamenal ve svém textu Radek Mokrý, hromadné promořování. Ale abych nezapomněl. Karlíkův cyklus „Hlasy z podzemí“ vznikal v letech 2000–2013, a realizován byl ve veřejném prostoru zásluhou Galerie hl. města Prahy, programu Umění pro město a Městské části Praha 1. Kurátorkou projektu je Magdalena Juříková, stejně jako Karlíkovy právě probíhající výstavy LITERATURA, s níž Hlasy z podzemí úzce souvisí.



1
Vytisknout
3579

Diskuse

Obsah vydání | 24. 11. 2021