Američané zesílili tlak ohledně plynovodu Nord Stream 2

24. 11. 2021

čas čtení 3 minuty
  • Poslední dokumenty ministerstva zahraničí naznačují, že se v Kongresu hraje o konkrétní podobu sankcí proti plynovodu, nikoliv o to, zda budou či nebudou zavedeny. 

Ministerstvo zahraničí předložilo Kongresu návrh, v němž se hovoří o zavedení dodatečných sankcí proti projektu plynovodu Nord Stream 2. Dochází k tomu v kontextu pozastavení procesu certifikace projektu a schvalování obroanného rozpočtu USA, ve kterém se také předpokládají restriktivní opatření ohledně plynovodu, upozorňuje Gennadij Petrov.

Návrh kroků proti Nord Streamu je ministerstvo povinno předložit Kongresu do 90 dní. Předpokládají to v dubnu schválené dodatky k zákonu "O obraně energetické bezpečnosti Evropy" z roku 2019. Dokument musí obsahovat informace o plavidlech a osobách vztahujících se k realizaci projektu.

V posledním dokumentu se hovoří o kyperské společnosti Transadria Ltd. a dvou plavidlech. Jedno z nich ministr zahraničí Blinken otevřeně pojmenoval, jedná se o Marlin. Podle služby VesselFinder se nachází v Petrohradě. Druhé, Blue Ship, kotví v německém městě Sassnitz na ostrově Rujána. Zde se nachází přístavní komplex Mukran, který je důležitou součástí logistiky plynovodu Nord Stream 2. Blinken zdůraznil, že sankcím podléhá jen Transadria Ltd. a plavidlo Marlin plující pod ruskou vlajkou se považuje za konfiskované. Blue Ship, která převáží součásti plynovodu, pluje pod kyperskou vlajkou a sankce se jí podle dobře informovaných německých zdrojů nedotkly.

Bidenovo zrušení sankcí proti plynovodu Nord Stream 2, kterým prezident sledoval zlepšení vztahů se SRN, se stalo v USA terčem kritiky, zejména od Republikánské strany.

Problém, na který poukazují američtí odpůrci projektu, spočívá v tom, že společnost Nord Stream 2 AG stavící plynovod je registorvána ve švýcarském městě Zug. Avšak Německo a celá EU usilují o to, aby společnost Nord Stream 2 podléhala takzvanému třetímu energetickému balíčku. Součástí tohoto balíku dokumentů je i Plynová direktiva EU. V současné redakci předpokládá, že společnost dodávající plyn i společnost která ho přepravuje musejí být vzájemně nezávislé. Proto společnost Nord Stream 2 měla dokázat, že je nezávislá na ruském Gazpromu. Operátor se ale u soudu domáhá neuplatnění této normy.

Navíc Spolková síťová agentura Německa 16. listopadu pozastavila certifikaci projektu výslovně s odkazem na Plynovou direktivu EU. Nord Stream 2 si musí zaregistrovat německou dceřinnou společnost. A ta musí podat novou žádost o certifikaci. To znamená, že projekt Nord Stream 2 sotva bude uveden do provozu letos v zimě.

V lednu by mělo skončit schvalování obranného rozpočtu USA. K dnešnímu dni existuje návrh obou stran a jednostranný z dílny Republikánů v Senátu. Druhý návrh zavazuje prezidenta, aby zavedl sankce proti společnosti Nord Stream 2 AG. Pokud se certifikace projektu zastaví, v principu mohou být schváleny příslušné části amerického obranného rozpočtu. Avšak dokument ministerstva zahraničí hovořící o sankcích pouze proti účastníkům druhého řádu může svědčit o tom, že Bidenova administrativa se sankcemi proti operátorovi plynovodu nesouhlasí.

V každém případě osud amerických sankcí bude rozhodován v dlouhých konzultacích, včetně mezi německými a americkými lídry. Do konce roku mají proběhnout také online konzultace mezi Bidenem a Putinem.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

-1
Vytisknout
1826

Diskuse

Obsah vydání | 26. 11. 2021