Stát a média musí udělat všechno pro co nejsilnější proočkování

25. 11. 2021

čas čtení 2 minuty


Moje babička v necelých 82 letech dostala covid (má tři dávky očkováni), poté co ji s trombózou převezli z domova pro seniory (má rozsáhlé výpadky krátkodobé paměti a potřebuje permanentní asistenci) do okresní nemocnice, která je plná covidu. Mám fakt chuť si zanadávat na všechny neočkované idioty, ale v první řadě by měla jít politická a podnikatelská reprezentace této země. Ta totiž část české veřejnosti k tomu absurdnímu chování dovedla kombinací vlastní pasivity a tiché kultivace mediální otupělosti. Kdyby část možností, co majitelé Mafry, CNC a Deníku se všemi svými tituly a časopisy dohromady mají v politice a médiích, použili k boji proti pandemii v Česku, tak je dost možné, že je na tom Česko dnes z pohledu nákaz a proockovanosti nesrovnatelně lépe než dnes. CNC, Agrofert či Pentu ale za tuhle tichou “transformaci společnosti” nikdo hnát k odpovědnosti nikdy nebude, konstatuje Albín Sybera.


Myslím si, že se málo zdůrazňuje tohle: ten virus tu zůstane už napořád, jeho šíření nelze zastavit, lze ho jen různě zpomalovat, často za cenu opatření, která jsou dlouhodobě neúnosně drahá a vysloveně ničí řadě lidí život. Dříve nebo později dostane covid každý (pokud mezitím neumře na něco jiného), píše Martin Škabraha.

Základní otázka proto zní: jak dosáhnout stavu, v němž nebude třeba žádných zásadních omezení, covid se bude šířit, ale přitom nebude zahlcovat nemocnice, píše Martin Škabraha.  Dokud nemáme lék, který by byl něco jako paralen na covid (široce dostupný, snadno aplikovatelný, minimum nežádoucích účinků), tak je základem jakékoliv strategie vakcinace. Snad bude lék. Ale dokud není, znamená nedostatečné proočkování populace ohrožení jednoho z klíčových veřejných statků a vůbec pilířů moderní společnosti, totiž dostupné zdravotní péče. A stát má POVINNOST UDĚLAT VŠECHNO, co mu ústava dovoluje, aby tento veřejný statek ochránil. Byl bych pro pozitivní motivaci, nějakou "milostivou zimu" (např. každému dosud neočkovanému ve věku 50+ nabídnout 10.000 Kč po druhé dávce), ale zároveň je třeba říct, že i donucení (např. tresty v podobě veřejně prospěšných prací) by bylo plně legitimním nástrojem. Donucení samo o sobě není znakem totality. Je to prostě znak státu.

0
Vytisknout
5635

Diskuse

Obsah vydání | 30. 11. 2021