Typičtí toryové: Propadají se do průšvihu, tak (jak Babiš) se snaží konstruovat problém s neexistujícími uprchlíky...

22. 11. 2021

 

Patelová vyvolává dojmem, že existuje jakýsi uprchlická krize, pokud jde o počet lidí, kteří přicházejí do Spojeného království a snaží se "nelegitimně" žádat o útočiště. To není pravda. Absolutně, existuje naprostá krize pro žadatele o azyl, kteří se snaží dostat k britským břehům vysoce nebezpečnou přeplavbou kanálu La Manche na malých člunech. Počet lidí přicházejících do Spojeného království žádat o azyl loni klesl o 4 % a jejich méně než polovina osob žádajících o azyl na počátku 21. století. Británie dostává zlomek žádostí o azyl ve srovnání s počtem žádostí v Německu a ve Francii a méně,  než je průměr EU. Chudé země přitom poskytují azyl devíti ze deseti všech uprchlíků na celém světě.
 
Patelová nejprve lživě tvrdila, že 70 % těch, kteří připlouvají na malých lodích, „nejsou skutečnými žadateli o azyl“, ale údaje ukazují, že dvěma třetinám byl status uprchlíka udělen. Nejlepším způsobem by bylo zpracovat žádosti žadatelů o azyl rychle a férově a vrátit ty, pro které opravdu neexistuje  v domovských zemích riziko, zpět domů.

Místo toho se Patel snažil přehánět představu, že Británie čelí nezvládnutelné uprchlické krizi. Jsou to prý lidé, kteří přijíždějí ve zlém úmyslu požádat o azyl, a že nejlepší způsob  je tedy učinit Británii co nejnehostinnější pro ty, kteří prchají ze svých domovů, často ve strachu o své životy. Je pozoruhodné, že britské ministerstvo vnitra odmítá zveřejnit svůj svou analýzu důvodů, proč lidé cestují do Spojeného království žádat tu o azyl..
Důstojníci pohraničních sil přivádějí migranty na břeh ze záchranného člunu v Dungeness v Kentu začátkem tohoto měsíce.

Díky třicetů letům protiazylových opatření přijímaných po sobě jdoucími vládami je Británie již nyní pro žadatele o azyl naprosto nepřátelským místem. Ti, kteří prchají před pronásledováním a mučením, jsou nuceni vyžít z méně než 5,50 liber (165 Kč) na den – což je méně než ve Francii – a na rozdíl od mnoha jiných zemí jim není dovoleno pracovat, zatímco se jejich žádost vyřizuje, což je činí zranitelnými vůči vykořisťování ze strany kriminálníků. Často jsou umístěni ve vlhkých, špinavých a škůdci zamořených budovách nebo v nepoužívaných armádních kasárnách. Mnozí jsou uvězněni v tomto limbu po léta díky dlouhým prodlevám v systému. Děti bez doprovodu a traumatizované děti jsou umístěny v penzionech v Kentu prakticky bez péče nebo dohledu dospělých; někteří se stávají obětí místních gangů a obchodníků s bílým masem.

Žadatelé o azyl se stále snaží dostat do Spojeného království ve skromném počtu, někteří proto, že zde mají rodinu, jiní proto, že již mluví anglicky. Zhoršení materiálních podmínek, jakmile se sem dostanou, pravděpodobně neodradí lidi prchající před konfliktem, kteří se zoufale snaží dostat někam, kde by si mohli vybudovat nový život.

To Patelové  nezabránilo předložit parlamentu nová opatření v návrhu zákona o uprchlících. Patří mezi ně násilné navracení lodí do Francie, odebrání sociální dávky 38 liber (!!) týdně pro ty, kteří přijdou do Británie jinou cestou, než je vládní systém přivážení hrstky zranitelných uprchlíků ze zemí třetího světa, ubytování žadatelů o azyl ve velkých přijímacích střediscích,  a zrušení práva na odvolání, a to navzdory zoufale nekomptenetnímu způsobu, jímž britské ministerstvo vnitar o žádostech o azyl rozhoduje, a zpracovávání žádostí uprchlíků až po jejich deportaci do vzdálených zemí či na vzdálené ostrovy, což povede, jako to vedlo v případě Austrálie  k mezinárodnímu odsouzení Británie. Mnohá ​​z těchto opatření porušují mezinárodní námořní právo a úmluvu o uprchlících z roku 1951 a britská vláda bude za ně žalována soudně. Patelová minulý týden tvrdila, že vyjednává s Albánií ohledně deportace uprchlíků tam, albánští vládní činitelé to okamžitě odmítli jako "fake news".

Nejde samozřejmě jen o Británii. Žijeme ve světě, kde se bohaté státy stále více vyhýbají svým závazkům vůči uprchlíkům z politických důvodů, i když změna klimatu povede k výraznému zvýšení neregulérní migrace a  chudoby lidí v třetích zemích se zhorší v důsledku škrtů v mezinárodní pomoci. Namísto kooperativního přístupu nechala EU chudší země na evropských hranicích, aby řešily  samy příchod daleko většího množství lidí, než jaké kdy viděla Británie. Evropská unie uzavřela  dohody, které mají bránit uprchlíkům dostat se do Evropy,  s nechutnými despoty v Turecku a se státy, které selhaly, jako Libye.

Důsledky tohoto přístupu jsou zjevné v tragédii odehrávající se na polské hranici s Běloruskem, kde zoufalí Syřané umírají zimou a jsou používáni jako pěšáci ve sporu mezi Běloruskem a EU.

Svět naléhavě potřebuje obnovené morální státnictví v oblasti azylové a uprchlické politiky, takového, jaké  vedlo k vytvoření úmluvy z roku 1951. Ale nemůžeme to očekávat od Priti Patel, která se více zajímá o využití žadatelů o azyl jako pěšáků v rasistické kulturní válce, kterou vede Johnsonova vláda, a tak se v tomto smyslu Británie stává jednou z nejodpornějších zemí.

Podrobnosti v angličtině ZDE