Jens Stoltenberg právě přednesl nejzapálenější prohlášení v dějinách Severoatlantické aliance. Aniž to měl v úmyslu, možná jím rozhodl o válce

2. 12. 2021 / Karel Dolejší

čas čtení 4 minuty
  • Odmítnutím Putinových kategorických požadavků na "ruskou vlivovou sféru" v sousedních zemích generální tajemník NATO potvrdil paranoikům v Kremlu, že "Západ chce válku". 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg ve středu na večerní tiskové konferenci po dvoudenní schůzce ministrů zahraničí NATO v Rize přednesl zapálené prohlášení, v němž důrazně odmítl nejnovější ruské požadavky vůči alianci a Ukrajině.

"Pocházím z malé země hraničící s Ruskem. A jsem velmi rád, že naši spojenci v NATO nikdy nerespektovali, že by Rusko mělo jakési právo zřídit na severu vlivovou sféru," prohlásil Stoltenberg, který se narodil v Norsku.

Poté důrazně upozornil, že je věcí členských států a Ukrajiny, zda a případně kdy by Kyjev mohl vstoupit do NATO. (Je přitom téměř jisté, že třeba Německo by vstup Ukrajiny do NATO normálně nikdy neschválilo - pokud by se ovšem Kreml nechoval právě tím vyhrožujícím a nanejvýš arogantním způsobem, který pozorujeme v posledních několika měsících.)

"Ukrajina je nezávislý suverénní stát s mezinárodně uznanými hranicemi garantovanými Ruskem a všemi dalšími mocnostmi. Tyto hranice... by měly být respektovány - a to samozřejmě zahrnuje Krym jako součást Ukrajiny a Donbas jako součást Ukrajiny."

***

Jedná se opravdu o pozoruhodně jasné a konzistentní vyjádření šéfa NATO. Jaká škoda, že jsme podobné projevy neslyšeli v minulých letech, když Obamova administrativa tajně jednala s Kremlem ve Skandinávii o Ukrajině bez Ukrajinců a když se Německo a Francie pokoušely v "minském formátu" vnutit Kyjevu ruské představy o tom, že má být zemí s výrazně zvnějšku omezenou suverenitou.

Za sedm let od přepadení Krymu by se ale aliance už měla zmoci na víc než na projev generálního tajemníka, který se konečně dobře čte a poslouchá. Taková slova by zněla skvěle v roce 2014, mezitím už ale poněkud zhořkla.

Dnes by aliance měla mít připravena praktická opatření, která zabrání situacím předpovídaným opakovanými válečnými hrami v rámci americké RAND Corporation. Tím mám na mysli porážku NATO v případě ruského útoku v Pobaltí, a to v řádu několika hodin. K podobnému výsledku vedlo poslední polské štábní cvičení.

Bohužel, za celých sedm let od útoku na Krymu bylo ve věci obrany východního křídla NATO uděláno naprosté minimum. A u hranic Ukrajiny se nyní nachází maximálně 1/8 konvenčních sil ruské armády.

***

Kreml ovšem bude téměř jistě číst Stoltenbergovo vyjádření reagující na stále neomalenější Putinovy požadavky jako faktické vyhlášení války. V nějaké jiné zemi na světě s jinými politickými elitami by se mohli prostě rozhodnout, že tedy nechají Ukrajince jít, když jinak nedají. Británie žije dál bez Irska a možná nakonec nechá jít i Skotsko. Ovšem světovládné ambice ruských mocenských elit vedou k nevyhnutelnému závěru, že bez zdrojů na ukrajinském území se absolutně nelze obejít. Potřebují Ukrajinu k tomu, aby si připadali dostatečně velcí a důležití a aby měli dobrý pocit z toho, že se jich ve světě musejí bát.

Spoustu toho teď nevíme. Kreml v posledních dnech vystupňoval OPSEC do té míry, že je stále těžší sledovat jeho kroky v otevřených zdrojích. Softwarová aplikace GdeVagon umožňující sledování pohybu vojenských ešalonů a tím i hromadění vojsk v ukrajinském pohraničí a Bělorusku byla zablokována. Zbývají snímky z vojenských družic, které ovšem nejsou deklasifikovány, a podle toho co uniklo na veřejnost ještě americké zpravodajské informace z nějakého jiného, zatím nespecifikovaného zdroje, podle nějž Putin v současnosti co do válečných příprav rozhodně neblafuje.

Aniž to měl Stoltenberg v úmyslu, dlouhým nosem, který právě udělal na Kreml - a udělat ho musel - možná rozhodl o tom, že moskevští jestřábové v příštích dnech přesvědčí od reality stále odtrženějšího Putina k zahájení připravovaného útoku proti Ukrajině.

Bažiny kolem běloruského Pinska začnou podle předpovědi meteorologů zamrzat příští pondělí. Připočtěte zhruba dva týdny a získáte přibližně nejbližší možný termín, v němž lze nasadit ruskou bojovou techniku nyní ze všech směrů obklopující Ukrajinu do bojových operací. Nejpozdější možný termín je pak zřejmě březen.

Tak napjatou zimu jako letos každopádně Evropa ještě nikdy od roku 1945 nezažila.

0
Vytisknout
9385

Diskuse

Obsah vydání | 7. 12. 2021