Evropské společnosti jsou demograficky "staré" a Evropané nedostali šanci se na rekordní vedra aklimatizovat

22. 7. 2022 / Karel Dolejší

čas čtení 2 minuty
Mediánový věk (dělící populaci na dvě poloviny) činí dnes v Brazílii necelých 33 let. V České republice je to 42 let. Žije zde výrazně méně mladých lidí a naopak více věkovitějších seniorů. Jako demograficky rychle stárnoucí evropská společnost bude mít ČR logicky větší problémy přizpůsobovat se vlnám veder, protože staří lidé i bez extrémní meteorologické zátěže častěji trpí vážnými oběhovými problémy, jež vedro ještě znásobuje. 

Lidé, kteří jsou na vedra zvyklí, protože se měli čas na určité podnebí aklimatizovat, je také pochopitelně zvládají mnohem lépe než ti, kteří se prostě z ničeho nic setkají s výrazným tepelným šokem.


Jde jistě o trivialitu, ale i v rámci českých zemí existují stabilně poměrně výrazné regionální rozdíly v podnebí. Jako malé dítě jsem jezdíval na prázdniny do Dolních Věstonic, což pro mě znamenalo přesunout se o nějakých 30 km jižněji a sestoupit v nadmořské výšce téměř o 300 m níže. V oblasti, kde se už tehdy omezeně dařilo subtropické flóře, občas teploty vystoupaly na 30 °C a v zimě tu prakticky nikdy neležel sníh. V celé Č(S)R přitom tehdy průměrná roční teplota lehce přesahovala 7 °C a letní třicítky bývaly vzácné.

I mladému organismu trvalo třeba týden, než si na tehdy "extrémní" třicítky na jihu Moravy zvykl.

Po mnoha letech jsem bydlel v Dolních Kounicích (195 m n.m.), kde už je dosti podobné podnebí jako pod Pálavou. První žena se za mnou přestěhovala ze Šumavy, kde byla ovšem zvyklá na běžné teplotní podmínky podhorní planiny ve 470 m n. m. Letní procházky pro ni byly prvním rokem dost těžkou zkouškou, než si postupně zvykla na místní vedra.

To co je třeba sledovat během současné vlny veder v Evropě jistě není samotná absolutní teplota, protože ta může být zavádějící. Klíčový je rozdíl teplot, teplotní gradient. Jestliže tělo nedostane šanci se postupně aklimatizovat na rekordní vedra, na která vůbec není zvyklé, může zkolabovat - nikoliv nutně proto, že by taková vedra z principu nezvládlo, ale že nemělo čas se přizpůsobit náhlé změně v nějakém rozumném přechodovém období.

Globální změna klimatu ovšem přináší především rozkolísání celého klimatického systému, v němž se častěji vyskytují různé extrémy. Proto budou stárnoucí populace evropských zemí v dalších letech stále častěji vystavovány různým tepelným šokům typu současné náhlé vlny rekordních veder - a budou se je také muset naučit přežít.

1
Vytisknout
6413

Diskuse

Obsah vydání | 26. 7. 2022