Ukrajina: Kyjiv se obává nové ruské ofenzívy. USA chystají nové zbraně

16. 12. 2022

čas čtení 9 minut
Systémy Patriot, bomby a další výcvik jsou na stole, protože Moskva se snaží získat více území, napsali Lara Seligman, Erin Banco a Paul McLeary.

Spojené státy uvažují o rozšíření své podpory pro válku na Ukrajině, protože Kyjiv se obává, že Rusko by podle šesti lidí znalých diskusí mohlo vyvinout nový tlak na dobytí hlavního města již v lednu.

Kromě dokončování plánů na vyslání systému protiraketové obrany Patriot administrativa také zvažuje odeslání dalších zbraní, jako jsou soupravy Joint Direct Attack Munition (JDAM), které přeměňují neřízenou leteckou munici na chytré bomby, a Ground-Launched Small Diameter Bombs (GLSDB), které by výrazně rozšířily schopnost Ukrajiny zasáhnout vzdálené cíle, podle dvou amerických představitelů a další osoby obeznámené s touto záležitostí.

Pentagon také zvažuje rozšíření výcviku pro ukrajinskou armádu na americké základně v Německu, podle jednoho z představitelů, který stejně jako ostatní dotazovaní hovořil pod podmínkou anonymity o projednávání plánů, které ještě nebyly dokončeny. Americká armáda v současné době školí několik stovek Ukrajinců měsíčně, jak používat konkrétní zbraně; rozšířený výcvik by zahrnoval koordinaci manévrování pěchoty s dělostřeleckou podporou.

Kyjivské prosby o pomoc jsou stále naléhavější, protože zisky na bojišti se zastavují a Moskva pokračuje v bombardování ukrajinských měst. Rusko zničilo polovinu ukrajinské energetické infrastruktury, hlásí OSN, kvůli pravidelným výpadkům zůstávají miliony lidí bez elektřiny právě s příchodem zimy.

Generál Valerij Zalužnyj, nejvyšší ukrajinský vojenský velitel, řekl Economistu, že věří, že Rusko mobilizuje 200 000 nových vojáků a mohlo by tlačit na dobytí Kyjiva již v lednu. Prosil o stovky dalších tanků, bojových vozidel pěchoty a houfnic, které by pomohly odrazit ruské síly, a také o protiraketovou obranu.

Mezitím ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba v úterý řekl, že ruské mobilizační snahy a nedávné přesuny těžkých zbraní naznačují, že se Moskva možná připravuje na rozsáhlou ofenzívu v lednu a únoru.

"Balancujeme na jemné hranici. A pokud dojde ke zničení [elektrické sítě]… tehdy začnou mrznout manželky a děti vojáků," řekl Zalužnyj časopisu Economist. "Dovedete si představit, v jaké náladě budou bojovníci? Bez vody, světla a tepla, můžeme mluvit o přípravě záloh, abychom mohli pokračovat v boji?"

Zalužnyj mluvil s ministrem obrany Lloydem Austinem, poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem a předsedou sboru náčelníků štábů generálem Markem Milleym během úterního telefonátu, jehož se zúčastnili také ukrajinský ministr obrany Oleskij Reznikov a Andrij Jermak, který vede ukrajinskou prezidentskou kancelář.

Ve čtvrtek ráno Austin a Milley informovali členy sněmovny o situaci na Ukrajině. Jednali o vyslání Patriotů na Ukrajinu, ale uvedli, že rozhodnutí ještě nebylo schváleno, podle jednoho poradce Kongresu a dvou dalších lidí obeznámených s brífinkem.

Mluvčí Pentagonu a Národní bezpečnostní rady odmítli záležitost komentovat.

Jedním z uvažovaných plánů je přemístění raketové baterie Patriot – varianty Patriot Advanced Capability-3, která je navržena pro ničení balistických střel – na Ukrajinu, podle další osoby obeznámené s diskusemi. Další možností je uzavřít smlouvu s Raytheon Technologies na vybudování nových systémů od nuly, ale to může trvat roky.

Jedním z problémů, s nimiž se úředníci potýkají, je výcvik ukrajinských vojáků k ovládání složitého systému. Jedna baterie Patriot může k provozu a údržbě potřebovat až 90 vojáků a související výcvik trvá měsíce. Pentagon zatím neodpověděl zákonodárcům na otázky týkající se školení, včetně toho, kde se bude konat, řekl poradce Kongresu.

Patrioty by byly jednou z nejsofistikovanějších zbraní, které USA vyslaly od začátku války, a letos v zimě by pomohly Kyjivu v boji proti úderům ruských letadel a raket. Ukrajinští představitelé ale také požadují nové zbraně s delším doletem, aby pomohly jejich ozbrojeným silám zahájit protiútoky uvnitř Ruska.

Ačkoli USA odmítly poskytnout armádní taktický raketový systém s dosahem 350 km, úředníci zvažovali odeslání Boeingem navržených pozemních bomb s malým průměrem (GLSDB), které mají dosah zhruba 160 km, podle jednoho amerického úředníka a jedné známé osoby s diskusemi. Zbraň by podle agentury Reuters, která jako první informovala o novinkách, kombinuje bombu GBU-39 s malým průměrem a raketovým motorem M26.

Američtí úředníci a diplomaté sídlící v Evropě v posledních dvou týdnech diskutovali o takové dodávce, včetně potenciálních důsledků, se spojenci v zemích, jako je Británie a Německo, uvedl jeden z amerických představitelů.

Úředníci také diskutují o zaslání společných sad munice pro přímý útok JDAM, podle jednoho z amerických úředníků. Ukrajinská letadla MiG ze sovětské éry nejsou vybavena pro sadu inteligentních bomb, ale ukrajinské síly by ji mohly odpálit — podobně jako Ukrajinci upravili svá letadla pro nesení protiradiačních střel. The Washington Post nejprve přinesl zprávu, že Pentagon zvažuje odeslání muničních sad.

Zákonodárci na Capitol Hill také diskutují o způsobech, jak podpořit potřeby ukrajinského bojiště na velké vzdálenosti, aniž by došlo k eskalaci konfliktu. Rozhovory přicházejí uprostřed rostoucích obav v rámci administrativy ohledně rozšiřujícího se vojenského partnerství mezi Teheránem a Moskvou, které v posledních týdnech umožnilo přepravu stovek bezpilotních letounů do Ruska, když země zesílila své útoky na Ukrajinu.

Úředníci se však zatím zdrželi definitivního rozhodnutí o zbraních dlouhého doletu, částečně proto, že se administrativa obává vyprovokování Vladimira Putina, uvedli tito představitelé.

Zatímco plány USA vyslat Patriot by mohly signalizovat významný obrat v podpoře Ukrajiny Bidenovou administrativou, pokračující váhání USA a dalších spojenců s odesláním munice s dlouhým doletem vyvolává otázky, zda budou Ukrajinci schopni smysluplně využít pokroky na bojišti v následujících týdnech.

Poté, co ukrajinské síly během podzimu dosáhly významných zisků na jihu a severovýchodě, ani jedna strana nebyla v posledních týdnech schopna dosáhnout velkého pokroku. Poblíž jižního města Cherson jsou ukrajinské síly zastaveny na západní straně řeky Dněpr, zatímco ruské jednotky konsolidují své zisky na protějším břehu.

V oblasti Donbasu jsou boje obzvláště intenzivní u Bachmutu, kde ruské síly – z nichž některé byly přesměrovány z Chersonu – dosahují "postupných zisků", uvedl vysoký vojenský představitel. Ukrajina však město nadále drží.

Zdá se, že ruské síly přesouvají těžkou techniku do frontových linií na severovýchodě Ukrajiny a podle Institutu pro studium války zahájily omezené ofenzivy. A nedávný pokles teplot u Kreminné trvale pod bod mrazu umožnil zemi ztuhnout, což pravděpodobně umožnilo tankům a vozidlům snadněji provádět útočné operace.

"Bojiště je fluidní a dynamické. A tak budeme i nadále vidět, jak obě strany tlačí proti sobě, když se snaží získat výhodu," řekl úředník.

Není jasné, jak situace na zemi změní tempo bojů v nadcházejících týdnech. Někteří američtí představitelé a experti již dříve uvedli, že zimní počasí zastaví provoz a potenciálně poskytne prostor pro rozhovory.

Ale Ukrajinci chtějí znovu získat více území na východě – což je úkol usnadněný sofistikovanějšími zbraněmi – i když padá sníh.

Ukrajinci také žádají další spojence – včetně těch v Evropě – o pomoc při podpoře jejich schopností úderů na dlouhé vzdálenosti. Ben Wallace, britský ministr obrany, tento týden prohlásil, že je "otevřený" ukrajinské žádosti o zbraňové systémy dlouhého doletu.

Evropští a američtí představitelé zatím drží pozici a veřejně slibovali pokračující podporu Ukrajině v podstatě tak dlouho, jak bude potřeba. Ale tlak na zásoby a finanční situace ve stále zranitelnější Evropě – kde inflace dosahuje 11 % – podnítily rozhovory mezi americkými úředníky a jejich protějšky o tom, do jaké míry mohou nadále plnit požadavky Kyjiva – zvláště když válka nemá konec v dohledu.

Američtí představitelé jsou skálopevně přesvědčeni, že případné mírové rozhovory mezi Kyjivem a Moskvou by měli vést Ukrajinci. A představitelé v Kyjivě, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského, zatím nenaznačili žádnou ochotu jednat s Moskvou, dokud Rusko nepřestane bombardovat zemi a nestáhne své jednotky z celého ukrajinského území.

"Věřím, že z naší strany bude úplné příměří pouze tehdy, když v naší zemi nezůstanou žádní útočníci," řekl brigádní generál Oleksij Hromov, zástupce náčelníka hlavního operačního ředitelství generálního štábu ozbrojených sil Ukrajiny, podle čtvrtečních zpráv.

Zdroj v angličtině: ZDE

1
Vytisknout
5008

Diskuse

Obsah vydání | 20. 12. 2022