Ruští představitelé tvrdí, že se Německo "chystá zmocnit Kaliningradu"

30. 12. 2022

čas čtení 3 minuty
Začátkem října se Rusko pokusilo anektovat čtyři ukrajinské oblasti, ale okamžitě pokračovalo v ústupu a v listopadu Kyjiv znovu získal kontrolu nad Chersonem. "Připojení" regionů, které Moskva ve skutečnosti nekontroluje, vyvolalo diskusi o legitimitě hranic samotné Ruské federace – dlouhodobě daných a z velké části mezinárodně uznávaných.

Diskutuje se zejména o budoucnosti Kaliningradské oblasti, která dříve patřila Německu a po skončení 2. světové války se stala součástí SSSR. Navzdory skutečnosti, že žádná země nikdy oficiálně nezpochybnila ruské právo na tento region, v posledních letech místní úřady tvrdily, že Německo údajně "chce toto území zpátky" a v roce 2022 začala taková prohlášení zaznívat také z Kremlu. Meduza se snažila přijít na to, jestli to dává smysl.

"Tam nějaký jiný idiot, bývalý ministr z Lotyšska, vyslal signál, že NATO a Evropská unie nám berou Kaliningrad. Vypadá to, že pil nebo snědl něco špatného. Navrhuje rozpoutat 3. světovou válku". Není těžké uhodnout ze stylu, kdo to napsal. Zpráva o Kaliningradu se objevila v kanálu Telegram místopředsedy Rady bezpečnosti Dmitrije Medveděva 27. června. (Bývalý ruský prezident, který byl kdysi považován za zapadnika, se v posledních měsících stal jedním z hlavních "jestřábů" ruské politiky).

Medveděv označil bývalého šéfa lotyšského ministerstva vnitra Marise Gulbise za "blbce", který v televizním rozhovoru označil zákaz uvalený Litvou na dodávky sankcionovaného zboží do Kaliningradu přes její území za "jasný signál pro Rusy": "Pokud se budete předvádět, obsadíme Koenigsberg."

Gulbisovi neodpověděl jen Medveděv. Zástupkyně ruského ministerstva zahraničí Maria Zacharova politika označila za "berana provokatéra"; Leonid Sluckij, předseda výboru Dumy pro mezinárodní záležitosti, se domníval, že Gulbisovo prohlášení "rozpaluje situaci do běla"; senátor Vladimir Džabarov řekl, že pokusy o převzetí Kaliningradské oblasti "skončí v mlýnku na maso".

V následujících měsících však Evropská unie a NATO žádné takové pokusy neudělaly – kromě toho, že Češi v žertu "anektovali" Kaliningradskou oblast. V říjnu více než 20 tisíc lidí podepsalo posměšnou petici požadující připojení Kaliningradu k České republice s odůvodněním, že ve 12. století se město jmenovalo Královec na počest českého krále, který se účastnil pruské křížové výpravy do těchto zemí. A protože Česká republika nehraničí s Kaliningradskou oblastí, pro propojení obou regionů už Češi "plánují" vybudování pivovodu Beer Stream-1 přes Polsko.

To znamená, že ani jeden stát oficiálně nezpochybňuje skutečnost, že Kaliningradská oblast patří Rusku. A ani jednou od Postupimské konference, která se konala v létě 1945, kdy spojenci SSSR v protihitlerovské koalici a poté všechny země světa uznaly sovětská práva na Kaliningrad. Ani Německo, ačkoli jako poslední přijalo územní ústupky – konečně až v roce 1990 – na oficiální úrovni nikdy nevzneslo otázku anektování regionu a jeho návratu Spolkové republice.

Navzdory všeobecnému uznání hranic v posledních deseti letech mnozí – nejprve regionální a poté federální politici – vyjádřili obavy z možné "germanizace" Kaliningradské oblasti a z toho, že by se Německo mohlo pokusit ji získat nazpět.

Podrobnosti v ruštině: ZDE

1
Vytisknout
5113

Diskuse

Obsah vydání | 3. 1. 2023