EU schválila radikální reformy migračních a azylových zákonů

9. 6. 2023

Po téměř 12 hodinách intenzivních jednání v Lucemburku a letech hašteření uzavřeli ve čtvrtek ministři vnitra Evropské unie dohodu, kterou označili za "historicky" nový přístup k tématu, které jeden z politiků označil za často "toxické".

Maria Malmer Stenergardová, která byla součástí švédského vedoucího vyjednávacího týmu, uvedla: "Opravdu jsem nevěřila, že tu budu sedět a říkat to... ale přijali jsme obecné přístupy k nařízení o řízení azylu a migrace a nařízení o azylovém řízení."

V rámci kompromisu, který byl přijat na poslední chvíli, bylo dohodnuto, že členské státy, a nikoli EU jako celek, budou určovat, která země je pro migranty, kteří byli odmítnuti z důvodu, že nemají nárok na azyl, "bezpečná".

Země budou povinny prokázat "spojení" se zemí, do níž bude každý migrant přemístěn, ale toto spojení může být definováno členským státem, uvedli diplomaté.

To zřejmě dává každé zemi flexibilitu v tom, zda může migranty vracet do třetích zemí, s nimiž nemusejí všechny země EU souhlasit jako s bezpečným útočištěm.

Jeden ze zdrojů uvedl, že dohoda byla uzavřena poté, co Itálie a několik dalších států požadovalo, aby bylo zmírněno pravidlo tzv. vazby, které vyžaduje silné pouto se třetí zemí, např. dlouholetou pracovní historii. Při nejslabším výkladu pravidla "vazby" může členský stát, který chce vrátit migranta do třetí země, pouze prokázat, že žadatel v zemi určitou dobu byl, což by například Itálii umožnilo deportovat migranty do "přechodné země", jako je Tunisko.

Politický význam Itálie, která stojí v první linii migrační krize, podtrhuje zjištění, že šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a Mark Rutte se v nadcházejících dnech připojí k italské  premiérce Meloniové na návštěvě Tuniska.

Meloniová, která se loni dostala k moci díky tvrdé rétorice vůči migrantům, doufá, že s tuniskou vládou uzavře dohodu o partnerství při zpětném přijímání migrantů.

Bude rovněž zaveden nový systém umožňující přerozdělování migrantů v rámci EU, přičemž budou stanoveny účinné kvóty, kolik lidí musí státy na frontové linii zpracovat, než požádají o pomoc.

Poplatky, které Polsko označilo za "pokuty", pro ty země, které nebudou chtít přijmout část relokovaných migrantů, byly stanoveny na 20 000 eur na hlavu, což je méně než 22 000 eur, o nichž se poprvé hovořilo při zahájení čtvrtečních jednání.

Bulharsko, Malta, Litva a Slovensko se zdržely hlasování pro tuto dohodu, zatímco Maďarsko a Polsko daly najevo, že ji nepodpoří.

Irsko, Německo, Lucembursko a Portugalsko uvedly, že budou pokračovat v kampani za změny v kompletní  legislativě, aby se nová pravidla nevztahovala na děti a nezletilé bez doprovodu.

Nancy Faeserová, německá ministryně vnitra, uvedla: "Pro nás všechny u jednacího stolu to nebylo snadné rozhodnutí, ale bylo to historické rozhodnutí."