Státy EU, které odmítají přijímat uprchlíky, budou muset zřejmě platit až 20 000 eur za každého jednotlivého odmítnutého migranta

8. 6. 2023

čas čtení 5 minut
 
V Lucemburku se budou projednávat plány, jejichž cílem je spravedlivější rozdělení odpovědnosti za uprchlíky přicházející do Evropy


Země EU, které odmítnou přijmout migranty nebo žadatele o azyl, by podle radikálních návrhů, jejichž cílem je zmírnit tlak na země v první linii, včetně Itálie a Řecka, mohly platit až 20 000 eur za jednoho každého odmítnutého uprchlíka.

Ministři vnitra z 27 členských států se ve čtvrtek zúčastní krizového zasedání v Lucemburku, aby projednali dva klíčové návrhy včetně relokačního systému pro více než 100 000 migrantů ročně.

 
Tyto plány se však ukázaly jako velmi sporné, neboť Polsko, Maďarsko a další země na hranici EU to zřejmě budou chtít odmítat.

Jeden z diplomatů uvedl, že zvolili "želví metodu dělat to pomalu, pomalu", aby se pokusili najít mezi členskými státy shodný postoj, ale uvedl, že ve čtvrtek to bude na hraně.

"Podaří se nám (dosáhnout dohody?). Doufám, že ano, ale nejsem si jistý. Je to 50:50," řekl jeden z úředníků.

Návrhy se soustřeďují na neregulérní  migraci do Evropy, přičemž se diskutuje o samostatném balíčku kontrolních opatření, která by měla řešit krizovou úroveň migrace zaznamenanou po vypuknutí války na Ukrajině a v roce 2015, kdy Německo přijalo více než milion migrantů.

Dvě změny, o nichž se ve čtvrtek jedná, mají za cíl spravedlivější rozdělení zemí, které jsou za migraci odpovědné, a reagovat na žádosti Itálie a Řecka, aby se i ostatní země EU podílely na řešení migrace.

Polsko již uvedlo, že  povinný relokační systém nepodpoří, náměstek ministra zahraničí Szymon Szynkowski vel Sęk jej označil za "pseudopravidlo".

Podle zdrojů se však diplomaté členských států nyní shodli na tom, že "základem nebude povinná relokace".

Místo toho se bude usilovat o nastolení "povinné solidarity" s přihlédnutím ke kapacitě hostitelských zemí ubytovat migranty, s ohledem na země, jako je Irsko, které má bytovou krizi, nebo Polsko, které hostí asi milion ukrajinských uprchlíků.

Země, které se nemohou zapojit, budou muset platit do centrálního fondu, který bude následně použit na posílení finanční kapacity zemí, které migranty přijímají.

Diplomaté se odmítli vyjádřit ke zprávám, že poplatek na obyvatele bude stanoven na přibližně 20 000 eur. Místo toho bude ministrům, kteří se zítra sejdou v Lucemburku, předložena "řada čísel".

Jako lákadlo pro země v první linii - Španělsko, Itálii, Maltu, Řecko a Kypr, známé jako Med5 - návrhy rovněž zahrnují omezení doby, po kterou se uplatňuje "dublinské nařízení".

EU se dohodla na změně svých migračních a azylových zákonů po "mnoha a mnoha letech", když se ukázalo, že dublinské nařízení, které umožňovalo zemím předávat migranty zpět do země, do níž poprvé přišli, selhalo.

V loňském roce EU obdržela 966 000 žádostí o azyl, což je o 50 % více než v roce 2021.

Spory o to, zda nařízení znamená, že migranti mohou být jinými zeměmi vraceni do Itálie, Španělska nebo Řecka, byly plné obtíží.

V dubnu nizozemský soud rozhodl, že vracení migrantů do Itálie by je vystavilo riziku "materiálního špatného zacházení" poté, co Itálie uvedla, že nemá dostatečnou kapacitu přijímacích zařízení.

Loni v prosinci italské úřady oznámily, že dočasně pozastavují dublinské transfery s odůvodněním, že je nemohou zvládnout.

"Existuje obecná ochota a obecné přijetí skutečnosti, že dobře, máme tu neudržitelnou situaci po mnoho a mnoho let a dublinské nařízení nefunguje," řekl jeden z diplomatů.

Cílem změn je nahradit stávající dublinské nařízení, zatímco samostatné nařízení, nařízení o azylovém řízení, stanoví nové normy, kterých musí členské státy dosáhnout s cílem vymýtit "zneužívání žádostí" a "harmonizovat pravidla týkající se konceptu bezpečné země".

Dosažení dohody ve čtvrtek by bylo velkým politickým výkonem a diplomaté tvrdí, že ať už bude dohodnuto cokoli, jednotliví ministři vnitra budou dbát na to, zda podaří přesvědčit voliče v jejich zemích, aby to přijali

"V každém členském státě můžete v otázce migrace vyhrát i prohrát volby. To je stále aktuální. To samozřejmě ilustruje, jak je to politicky sporné," řekl jeden z diplomatů.

V rámci širších změn by měli ministři zvážit i další iniciativy k posílení partnerství v "přechodových zemích", včetně Tuniska a Maroka, s cílem potlačit pašování lidí a obchodování s nimi.

Státům v první linii by byly rovněž poskytnuty nástroje k analýze schopnosti čelních zemí vypořádat se s migrací jako způsob, jak dát zemím možnost prokázat, že "pohár se příliš naplnil, takže potřebují pomoc".

Lidskoprávní organizace Oxfam Oxfam obvinila EU, že napodobuje "nefunkční systém" v Řecku, kde se do uprchlických táborů sypou peníze, aby se zvládl nárůst příchozích lidí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

-1
Vytisknout
3549

Diskuse

Obsah vydání | 13. 6. 2023