12. 6. 2023 / Karel Dolejší
"Přecedo, okrtaj je prduch, nemá embíej z véeškáé a nerozumí píár."
Kdysi dávno obecně v Evropě platilo, že levicové prostředí bývá sebereflexivní a sebekritické, zatímco konzervativní subkultura nikoliv. V českých zemích ovšem ani v 19. či 20. století nebyli levičáci kritičtí k vlastnímu kmeni žádným pravidlem, ale naopak vzácnou výjimkou. S přibývajícím časem se to bohužel nezlepšovalo, ba právě naopak. A od té doby, co Drulák s Kellerem začali s legitimizací "konzervativní levice", už to šlo ráz na ráz.
Za Zemana ČSSD rezignovala na postavení genuinní demokratické opoziční strany, za Paroubka pak na roli samotnou solidní strany s dlouhodobým programem. Sestup do politických pekel byl však relativně pomalý a trval řadu let. Definitivní rozsudek smrti si Lidový dům podepsal až kolaborací s Babišovým ANO.
Ani sebevíce degenerovaná levicová strana nemohla Babišovu populismu nikdy konkurovat, protože jí k tomu schází patřičná flexibilita založená na všemocném vůdcovském principu nezávislém na jakýchkoliv hodnotách. Babiš může vystupovat jednou jako levičák, podruhé jako liberál, potřetí zase jako konzervativec, zatímco ještě jindy zní skoro stejně, jako komerční fašista Okamura. A nikomu v ANO nepřijde ani dost málo divné, že tu navštěvuje Zelenského, tu je zásadně proti podpoře Ukrajiny. Jediný princip, který v této organizaci platí, totiž říká, že majitel strany má vždycky pravdu - i tehdy, když sám sebe vehementně popírá.
Mnoha levicovým voličům ale bude vždycky vadit, když je nějaká strana protiuprchlická, když toleruje ve svých řadách rasisty, prosazuje konzervativní kulturní politiku a slibuje věci "nezasazené do reálného ekonomického rámce". A ti, jimž tohle nevadí, nemají zase důvod chodit ke kováříčkovi, když mohou jít rovnou k pekaři a velkouzenáři.
Účastí v Babišově ekonomickém a fiskálním projektu "Po nás potopa" ČSSD v této zemi nadlouho dopředu znemožnila střízlivě prováděnou a slušnou levicovou politiku sladěnou s reálným výkonem ekonomiky. Rozežraná plýtvavost spojená s instinktivním odporem ke "zbytečným evropským novotám" navedla zemi na trajektorii prohlubujícího se zaostávání za vyspělou Evropou a upadajících sociálních standardů. Z této pasti se ani ta nejlepší myslitelná levicová vláda, kterou si dokážete hypoteticky představit, za příštích deset-patnáct let nemá šanci dostat. - A co více, žádnou takovou levicovou vládu ani mít nebudeme.
Socnejdem. Ve voličích, které naučila očekávat výhradně instantní úplatky ze státního rozpočtu, strana s novým logem ve tvaru gilotiny a prastarou zkratkou evokující 30.-40. léta v kontextu díla George Orwella nevzbudí pražádná očekávání. Dost možná, že ji teď opustí i ti, kdo na ní z nostalgie lpěli, dokud ještě používala staré symboly.
Pokud Česká republika potřebuje silnou levicovou stranu, jak jsou mnozí přesvědčeni, bude muset vzniknout "na zelené louce", bez institucionální kultury, která vyprodukovala těžké selhání, a bez fatálních chyb, kterých jsme byli svědky v polistopadové historii bývalé sociální demokracie.
Diskuse