Co se nám děje před očima?
15. 6. 2023 / Pavel Veleman
čas čtení
5 minut
Vidím
zavírání ubytovny v Praze - Michli k 30.6. 3023. Tuto ubytovnu
zajistil bývalý ředitel Centra sociálních služeb Praha
Martin Šimáček. S jeho odchodem a nástupem nového vedení se
však těsně před dovolenými, v hezkém počasí, potichu, tato
životně důležitá ubytovna uzavře.
Lubomír
Zaorálek na" mrtvém" sjezdu naprosto zničené nejstarší
české levicové strany ´citoval George Orwella: "Nejtěžší
je pochopit to, co se nám děje přímo před očima." Pro mne asi
nejzajímavější věta celého sjezdu.
V
mém oboru sociální práce je nejvíce vidět uzavřený kruh
vlastně spokojených, smířených lidí v systému jednotlivých
center, organizací, úřadů, institucí, který jim umožňuje
snesitelný život za to, že již všichni společně několik
desítek let budujeme sociální Potěmkinovy vesnice,
které jako cvičené opičky předvádíme za účasti politiků
veřejnosti.
Vše
postavené na tupé poslušnosti vůči oligarchii, byrokracii,
za stálého sepisování a opisování stovek zbytečných metodik,
standardů, nařízení, psaní a vyplňování znovu a znovu toho samého
do nepropojených elektronických systémů, účast na povinných
školeních většinou s nulovou vypovídací hodnotou. Každý sociální pracovník musí
ze zákona absolvovat 24 hodin ročně, což je zhruba 12 tisíc Kč na
osobu, což platí organizace a školicí agentury rostou jako houby po
dešti. To by bylo peněz pro městskou ubytovnu!
Zažil
jsem školení, kde se losovalo o ceny lahví alkoholu, zažil jsem
školení, kde hlavním motivem byl lístek na večerní volný vstup
na koncert hudební skupiny Kabát, zažil jsem desítky a desítky
stále dokola opakovaných úplně stejných vět školitele, zažil
jsem školení fans club fanynek mladého školitele, zažil jsem ..
Těch
opravdu přínosných školení jsem však zažil velmi málo. Úřady
a obce platí tyto agentury, které zase dávají možnost dalšího
výdělku třeba zaměstnancům MPSV nebo obci si přivydělat na
těchto školeních. Kruh se uzavírá. A člověk s hrůzou
sleduje, jak vlastně i ten malý koláč peněz určených pro
sociální oblast se cestou spotřebuje na výstavbu a modernizaci
nových a nových vesnic knížete Potěmkina.
A
tak v současné chvíli, když sundám růžové brýle, vidím
zavírání ubytovny v Praze - Michli k 30.6. 3023. Tuto ubytovnu
zajistil pan bývalý ředitel Centra sociálních služeb Praha
Martin Šimáček. S jeho odchodem a nástupem nového vedení se
však těsně před dovolenými, v hezkém počasí, potichu tato
životně důležitá ubytovna uzavře. Jsou zde klienti se špatnou
mobilitou, dokonce i na invalidním vozíku, lidé opravdu staršího
věku (na ulici se velmi rychle stárne a většina těchto klientů
dříve prošla ulicí), s obtížnými zdravotními, psychickými
problémy. A odpovídající umístění v nějaké pobytové službě?
Nulová šance, protože kapacity ubytoven a Azylových domu jsou
nejen v Praze úplně plné. A to nás ještě čeká hlavní nápor
(ztráta bydlení u stále větší skupiny osob z důvodu chudoby a
změna systému v ubytování občanů Ukrajiny…).
Všichni
sociální pracovníci stále někam volají, potkáváme se tam mezi
sebou, bezmocní, jako naši klienti. Dokonce už je vyhlášen tzv.
stop stav v pořadnících. Zůstává možnost jen noclehárny (když
máte štěstí), kde Vás však v 6.00 hodin ráno vyhodí a vezmou
až v 20.00 hodin - a to nesmíte nadýchal žádný alkohol.
Představuji
si jak u každého bytu kolem desáté hodiny večer - stojí
policista a kontroluje občany, zda jsou zcela střízliví a v
případě, že ne - nepustí je do bytu a musí spát na ulici ( to
by bylo možná milion "spořádaných českých občanů
najednou pod smrčkem"). A to nejsme na ulici, kde se skutečně
bez alkoholu nelze obejít).
Prosím,
udělejme tento experiment!
Pro
úplnost dodávám, že o tomto problému se již mluví a přece jen
se trochu mění k lepšímu.
Na
tzv. loď "Hermes" (určité alibi pro každou politickou
reprezentaci v Praze) nikdo z mých klientů jít nechce, bojí se
násilí, štěnic, krádeží…A tak těch několik desítek
zdravotně a psychicky zdecimovaných lidí 30.6.2023 se o holích
přesune někde k lesíku, přes den se budou potácet po Praze,
vystaveni agresivitě mladších kolegů a většinové veřejnosti.
Pro
většinu z nich bude tato zima poslední. Proto se také ubytovna
zavírá v létě, že? Potichu, bez novinářů, s bezmocnými
sociálními pracovníky, kterým klienti říkají: Stejně nic
nezmůžete, kapacity nejsou a já už to nějak dožiji…
A
to nejsmutnější nakonec, na ubytovně panuje v této skupině osob
vlastně pokora a smíření s odchodem zpátky na ulici a předčasným
úmrtím. V současné ČR je to pro tento typ lidí vlastně
vysvobození a oni se na něj vlastně těší….
Tak
hezké léto u Jadranu s sousedem, panem Janouškem - přeji paní
radní pro sociální oblast a bydlení v Praze. Milá paní
Alexandro U. - užijte si to!
Červen 2023 - Praha
10081
Diskuse