Státy kolabují! Odborník na klima vyzývá k naléhavému přehodnocení rozsahu pomoci rozvojovým zemím
18. 6. 2023
Svět potřebuje nabídnout rozvojovým zemím biliony, nikoli miliardy na zahraniční podporu, varuje přední klimatický ekonom Avinash Persaud.
Svět musí přehodnotit svůj přístup ke klimatické krizi, investovat do rozvojového světa biliony dolarů namísto miliard a překročit konvenční představy o zahraniční pomoci, vyzval jeden z nejvlivnějších světových klimatických ekonomů.
"Potřebujeme kompletně přehodnotit celý vztah mezi klimatem, dluhem a rozvojem," řekl Avinash Persaud před klíčovým summitem. "To, co dnes vidíme, je nové - země postižené klimatickou katastrofou, už se to děje nyní. Státy kolabují."
Vyzval ke ztrojnásobení finančních prostředků, které jsou k dispozici od Světové banky a podobných institucí, a k obrovskému přílivu peněz ze soukromého sektoru, který by byl poháněn opatrným využíváním veřejných prostředků a regulací, jež by odstranila současné překážky investic. "Je to největší finanční příležitost na světě," řekl.
Persaud je ekonomickým poradcem Mii Mottleyové, barbadoské premiérky, která tento týden společně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem pořádá setkání světových lídrů. Očekává se, že se summitu v Paříži tento čtvrtek a pátek zúčastní více než 50 hlav států a vlád, včetně brazilského prezidenta Luly da Silvy, německého prezidenta Olafa Scholze a čínského premiéra Li Čchianga.
Joe Biden vyšle svého vyslance pro klima Johna Kerryho.
Mottleyová a Persaud v Paříži představí "Bridgetownskou agendu", pojmenovanou podle hlavního města Barbadosu, kde byla loni poprvé navržena. Budou požadovat odpuštění dluhů některým nejchudším zemím, které čelí klimatické katastrofě, ztrojnásobení finančních prostředků od světových mnohostranných rozvojových bank, včetně Světové banky, a nové daně na financování opatření v oblasti klimatu, včetně potenciální daně z námořní dopravy.
Budou také požadovat reformy způsobu fungování Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a dalších institucí, aby se jim usnadnilo "snižování rizika" investic soukromého sektoru v rozvojových zemích, například poskytováním záruk nebo dlouhodobých půjček.
"Soukromý sektor musí být zapojen," řekl Persaud. "Potřebná čísla by zahltila rozvahy rozvojových zemí, ale soukromé společnosti to mohou udělat."
Persaud si cení pragmatismu nad ideály a nad tradiční ekonomické myšlení. "Když požádáte ekonomy o nápady, přijdou s nekonečným množstvím nápadů, které jsou chytré, elegantní - a naprosto nepraktické," řekl.
Poukazuje na to, že bylo vyzkoušeno nebo diskutováno mnoho přístupů: pojištění pro země ohrožené klimatickou katastrofou, získávání peněz z uhlíkových kompenzací, zelené a modré dluhopisy. "Žádný z nich není řešením," řekl.
Některé z ceněných ideálů mnoha účastníků kampaní budou muset být také obětovány, varuje. Nevládní organizace brojí proti využívání půjček na financování opatření v oblasti klimatu a tvrdí, že místo nich by se měly poskytovat nenávratné granty, ale Persaud to považuje za nepravděpodobné.
"Čekat na granty od bohatých zemí je jako čekat na Godota," řekl.
Běžná zahraniční pomoc také nikdy nebude stačit, dodal Persaud. "Tyto částky jsou příliš vysoké, musíme myslet dál."
Práce významného britského ekonoma Nicholase Sterna a Very Songwe v loňském roce zjistila, že k transformaci ekonomik rozvojových zemí tak, aby se snížily emise a mohly se vypořádat s následky extrémního počasí, bude zapotřebí přibližně 2 biliony dolarů ročně. Ačkoli se tato částka zdá být vysoká, není o mnoho vyšší než investice, které se v současnosti vkládají do fosilních paliv a vysokoemisní infrastruktury.
Persaud tuto částku dále rozvádí a odhaduje, že na ekologickou transformaci chudých zemí bude potřeba asi 1,4 bilionu dolarů ročně, a to především ze soukromého sektoru; asi 300 miliard dolarů bude potřeba na pomoc při adaptaci na dopady klimatické krize; a asi 100 miliard dolarů ročně musí jít na "ztráty a škody", což je záchrana zemí postižených klimatickou katastrofou.
V posledním roce zesílily výzvy k reformě Světové banky, aby se mohla vypořádat s ničivými dopady klimatické krize na chudé země. Bývalý prezident, Trumpem jmenovaný David Malpass, odstoupil na začátku tohoto roku poté, co se snažil obhájit své zjevně klimaskeptické názory, a předpokládá se, že jeho nástupce Ajay Banga, bývalý bankéř, je změnám nakloněn.
Diskuse