Ruská agrese na Ukrajině: Putinova hrozba jadernými zbraněmi je "reálná", říká Biden
20. 6. 2023
čas čtení
20 minut
- Jsou hlášeny ruské nálety ve Lvově, Kyjevě a Záporoží; americký
prezident říká, že je "reálná" možnost, že Vladimir Putin použije
taktické jaderné zbraně
- Jeden mrtvý a sedm zraněných po střelbě Ruska na záchranáře v Chersonu
Jeden člověk byl zabit a sedm zraněno při odklízení bahna v zaplavené oblasti Chersonu, informovaly ukrajinské úřady.
Na Telegramu to uvedl Andrij Jermak, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta:
Ruská armáda střílela na záchranáře v Chersonu, kteří odklízeli bahno. V důsledku ostřelování byl zabit jeden pracovník státní záchranné služby a dalších sedm zaměstnanců bylo zraněno. Šest z nich je ve vážném stavu.
Jeden člověk byl zabit a sedm zraněno při odklízení bahna v zaplavené oblasti Chersonu, informovaly ukrajinské úřady.
Na Telegramu to uvedl Andrij Jermak, vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta:
Ruská armáda střílela na záchranáře v Chersonu, kteří odklízeli bahno. V důsledku ostřelování byl zabit jeden pracovník státní záchranné služby a dalších sedm zaměstnanců bylo zraněno. Šest z nich je ve vážném stavu.
- Ruští vojáci i ruským civilistům všechno kradou. Nesmyslně zničili i ruská města a vesnice:
Maksim Kakashnikov, friend of terrorist Girkin-Strelkov, an avid supporter of the "Russian world" and "special military operation", has visited "liberated" towns in Donbas. He is shocked by what he saw and the people surviving.
— Anton Gerashchenko (@Gerashchenko_en) June 19, 2023
He criticizes Russia and its war methods harshly. pic.twitter.com/JRJFyvoCC2
- Moskva zahájila noční útoky na celou Ukrajinu
Rusko v noci na úterý podniklo útoky po celé Ukrajině, včetně útoků na hlavní město Kyjev a město Lvov v blízkosti hranic s Polskem.
Kyjevská vojenská správa uvedla, že Moskva v úterý v časných ranních hodinách zahájila útok drony a varovala obyvatele, aby si našli úkryt. Bezprostředně nebyly hlášeny žádné oběti.
Později správa uvedla, že protivzdušná obrana města při "masivním leteckém útoku" zjistila a zničila asi dvě desítky dronů Shahed íránské výroby. Podle ní se jednalo o druhý útok dronů na město od začátku měsíce.
Ve Lvově byla zasažena a zapálena část "kritické infrastruktury", uvedla městská vojenská správa, ke zraněním však nedošlo. Již dříve starosta města Andrij Sadovyj informoval o explozích ve Lvově a okolí. Nebylo jasné, zda výbuchy pocházely z protivzdušné obrany nebo z raketových úderů.
Letecký poplach zazněl také v Záporoží, uvedl deník Kyiv Independent s tím, že toto město bylo v posledních dnech silně ostřelováno ruským dělostřelectvem.
Situace ve městě je "stabilní" navzdory "neklidné a hlučné noci", uvedl později na Telegramu šéf městské rady Anatolij Kurtev. Nebyli hlášeni žádní zranění a nedošlo k žádným škodám na obytných budovách, přičemž všechny inženýrské sítě fungují normálně, uvedl.
- Prokuratura v úterý doručila oznámení o podezření šéfovi kyjevského městského odboru pro bezpečnost poté, co při ruském leteckém útoku zemřeli tři lidé, kteří se nemohli dostat do protileteckého krytu,
Úmrtí lidí 1. června poté, co spěchali do protileteckého krytu, který se nepodařilo otevřít, vyvolalo pobouření veřejnosti a přimělo prezidenta Volodymyra Zelenského slíbit tvrdou reakci.
Prokuratura uvedla, že podezřelí byli obviněni z nesprávného plnění služebních povinností a že nedostatečná kontrola údržby a připravenosti městských protiatomových krytů vedla k úmrtí a zranění lidí.
Kyjevská prokuratura podezřelého nejmenovala, ale městská rada hlavního města jej identifikovala jako Romana Tkačuka a uvedla, že městský bezpečnostní odbor spolupracuje a umožňuje přístup k dostupné dokumentaci.
- Zničení rozsáhlé přehrady vodní elektrárny Kachovka způsobilo škody za 1,2 miliardy eur , uvedl v úterý podle agentury Reuters ukrajinský ministr životního prostředí a varoval, že miny objevené při povodních by mohly být vyplaveny na břehy dalších evropských zemí.
Zhroucení Ruskem ovládané přehrady 6. června rozpoutalo záplavy na jihu Ukrajiny a v Ruskem okupovaných oblastech Chersonské oblasti, při nichž zahynulo více než 50 lidí a byly zničeny domy a zemědělská půda.
Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, který vystoupil prostřednictvím videopřenosu na zasedání ministrů životního prostředí zemí Evropské unie, uvedl, že vyhodnocování škod stále probíhá, ale již nyní je zřícení přehrady největší ekologickou katastrofou od ruské invaze v únoru 2022.
"Jsou věci, které už nikdy nemůžeme obnovit. Jsou to ekosystémy, které byly spláchnuty do Černého moře. Patří sem 20 000 živočichů, kteří pravděpodobně zahynuli, včetně endemických druhů, které se vyskytovaly pouze na jižní Ukrajině," řekl.
- Světová banka se snaží posílit pomoc Ukrajině na projekty naléhavých oprav v sektorech dopravy, energetiky a bydlení, uvedla v úterý před konferencí Obnova Ukrajiny v Londýně ředitelka banky pro operace Anna Bjerdeová.
Od začátku války v únoru 2022 vyplatil věřitel se sídlem ve Washingtonu Ukrajině více než 21 miliard dolarů (, převážně prostřednictvím grantů, zaměřených na vládní výdaje.
"Rozpočtová podpora bude pokračovat, ale nyní dochází ke komplexnímu obratu k obnově země," řekl Bjerde.
- Konference Obnova Ukrajiny, která se uskuteční 21.-22. června, se zaměří na získání mezinárodní podpory pro obnovu Ukrajiny po válce a na to, jak může soukromý sektor pomoci s obnovou.
Úmrtí lidí 1. června poté, co spěchali do protileteckého krytu, který se nepodařilo otevřít, vyvolalo pobouření veřejnosti a přimělo prezidenta Volodymyra Zelenského slíbit tvrdou reakci.
Prokuratura uvedla, že podezřelí byli obviněni z nesprávného plnění služebních povinností a že nedostatečná kontrola údržby a připravenosti městských protiatomových krytů vedla k úmrtí a zranění lidí.
Kyjevská prokuratura podezřelého nejmenovala, ale městská rada hlavního města jej identifikovala jako Romana Tkačuka a uvedla, že městský bezpečnostní odbor spolupracuje a umožňuje přístup k dostupné dokumentaci.
- Zničení rozsáhlé přehrady vodní elektrárny Kachovka způsobilo škody za 1,2 miliardy eur , uvedl v úterý podle agentury Reuters ukrajinský ministr životního prostředí a varoval, že miny objevené při povodních by mohly být vyplaveny na břehy dalších evropských zemí.
Zhroucení Ruskem ovládané přehrady 6. června rozpoutalo záplavy na jihu Ukrajiny a v Ruskem okupovaných oblastech Chersonské oblasti, při nichž zahynulo více než 50 lidí a byly zničeny domy a zemědělská půda.
Ukrajinský ministr životního prostředí Ruslan Strilec, který vystoupil prostřednictvím videopřenosu na zasedání ministrů životního prostředí zemí Evropské unie, uvedl, že vyhodnocování škod stále probíhá, ale již nyní je zřícení přehrady největší ekologickou katastrofou od ruské invaze v únoru 2022.
"Jsou věci, které už nikdy nemůžeme obnovit. Jsou to ekosystémy, které byly spláchnuty do Černého moře. Patří sem 20 000 živočichů, kteří pravděpodobně zahynuli, včetně endemických druhů, které se vyskytovaly pouze na jižní Ukrajině," řekl.
- Světová banka se snaží posílit pomoc Ukrajině na projekty naléhavých oprav v sektorech dopravy, energetiky a bydlení, uvedla v úterý před konferencí Obnova Ukrajiny v Londýně ředitelka banky pro operace Anna Bjerdeová.
Od začátku války v únoru 2022 vyplatil věřitel se sídlem ve Washingtonu Ukrajině více než 21 miliard dolarů (, převážně prostřednictvím grantů, zaměřených na vládní výdaje.
"Rozpočtová podpora bude pokračovat, ale nyní dochází ke komplexnímu obratu k obnově země," řekl Bjerde.
- Konference Obnova Ukrajiny, která se uskuteční 21.-22. června, se zaměří na získání mezinárodní podpory pro obnovu Ukrajiny po válce a na to, jak může soukromý sektor pomoci s obnovou.
- Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová představila balíček pomoci pro Ukrajinu v hodnotě 50 miliard eur, informuje agentura Reuters. Tato částka přichází po revizi rozpočtu EU na období 2021-27 a před mezinárodní konferencí, která se tento týden koná v Londýně a jejímž cílem je získat další finanční prostředky na obnovu Ukrajiny po válce s Ruskem.
- Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že vyzval Čínu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině více využívala svého vlivu na Rusko, píše agentura Reuters. V projevu po boku čínského premiéra Li Čchianga po dvoustranných rozhovorech v německém hlavním městě Scholz rovněž uvedl, že Čína by neměla dodávat zbraně Rusku a že válka na Ukrajině by se neměla stát zamrzlým konfliktem.
- Německý kancléř Olaf Scholz uvedl, že vyzval Čínu, aby v souvislosti s válkou na Ukrajině více využívala svého vlivu na Rusko, píše agentura Reuters. V projevu po boku čínského premiéra Li Čchianga po dvoustranných rozhovorech v německém hlavním městě Scholz rovněž uvedl, že Čína by neměla dodávat zbraně Rusku a že válka na Ukrajině by se neměla stát zamrzlým konfliktem.
- Ukrajinský šampion v kickboxu Maksym Bordus byl zabit v boji s ruskými silami, uvedla v úterý webová stránka, která uvádí seznam sportovců zabitých ve válce. Bordus byl zabit 11. června v "prudkých bojích proti ruským útočníkům", uvádí Sport Angels, ukrajinská webová stránka zřízená s pomocí sportovního výboru, která sdružuje nevládní organizace a federace neolympijských sportů, píše agentura Reuters.
- Společnosti, které stojí za aplikacemi pro zasílání zpráv Telegram a Viber, dostaly v úterý od moskevského soudu pokutu za to, že nesmazaly obsah, který Rusko považuje za nezákonný, uvedla agentura Interfax, včetně obsahu o válce na Ukrajině, píše agentura Reuters.
- Společnosti, které stojí za aplikacemi pro zasílání zpráv Telegram a Viber, dostaly v úterý od moskevského soudu pokutu za to, že nesmazaly obsah, který Rusko považuje za nezákonný, uvedla agentura Interfax, včetně obsahu o válce na Ukrajině, píše agentura Reuters.
- Ukrajinská státní televize Suspilne informuje, že Rusko včera ostřelovalo 19 osad v Záporožské oblasti a že v důsledku toho byl v Orichivu zraněn jeden člověk. Citovala přitom místní úřady. Záporoží je jedním ze čtyř ukrajinských regionů, které si Ruská federace koncem loňského roku nárokovala anektovat.
- Západní mocnosti ochrání poválečnou mnohamiliardovou obnovu Ukrajiny pouze tehdy, pokud se dohodnou na jednotné strategii, která bude pomoc podmiňovat jasným pokrokem v boji proti korupci v justici, obnovením povinnosti ukrajinských veřejných činitelů přiznávat majetek a zajištěním možnosti digitálního dohledání všech nálezů při obnově, uvádí se v autoritativní zprávě německého Marshallova fondu.
Návrhy amerického thinktanku, které odpovídají výzvám ukrajinské občanské společnosti a velvyslanců zemí G7 na Ukrajině, odrážejí obavy, že dárci dosud nesestavili strategii, která by zajistila, jakým způsobem lze monitorovat prostředky na vymáhání pohledávek v zemi, která od roku 2014 dosáhla pokroku v boji proti uchvácení oligarchy, ale stále má mnoho nereformovaných institucí.
Zpráva, která byla zveřejněna před konáním konference o obnově Ukrajiny vedené britskou vládou v Londýně, tvrdí, že Ukrajina vede válku na dvou frontách, aby porazila Rusko a trvale upevnila právní stát.
Členové ukrajinské občanské společnosti mají pocit, že byli na konferenci, které bude dominovat soukromý sektor a mezinárodní politici, odsunuti na vedlejší kolej.
- Západní mocnosti ochrání poválečnou mnohamiliardovou obnovu Ukrajiny pouze tehdy, pokud se dohodnou na jednotné strategii, která bude pomoc podmiňovat jasným pokrokem v boji proti korupci v justici, obnovením povinnosti ukrajinských veřejných činitelů přiznávat majetek a zajištěním možnosti digitálního dohledání všech nálezů při obnově, uvádí se v autoritativní zprávě německého Marshallova fondu.
Návrhy amerického thinktanku, které odpovídají výzvám ukrajinské občanské společnosti a velvyslanců zemí G7 na Ukrajině, odrážejí obavy, že dárci dosud nesestavili strategii, která by zajistila, jakým způsobem lze monitorovat prostředky na vymáhání pohledávek v zemi, která od roku 2014 dosáhla pokroku v boji proti uchvácení oligarchy, ale stále má mnoho nereformovaných institucí.
Zpráva, která byla zveřejněna před konáním konference o obnově Ukrajiny vedené britskou vládou v Londýně, tvrdí, že Ukrajina vede válku na dvou frontách, aby porazila Rusko a trvale upevnila právní stát.
Členové ukrajinské občanské společnosti mají pocit, že byli na konferenci, které bude dominovat soukromý sektor a mezinárodní politici, odsunuti na vedlejší kolej.
- Vůdce ruské žoldnéřské skupiny Wagner Jevgenij Prigožin je zapojen do "dalšího záměrného úsilí o podkopání autority oficiálních vojenských orgánů" v Rusku, píše britské ministerstvo obrany ve své nejnovější zpravodajské zprávě.
V pondělí "Prigožin prohlásil, že očekává odpověď ruského ministerstva obrany ohledně 'smlouvy', kterou sám vypracoval a kterou ministerstvu doručil před třemi dny," uvedlo ministerstvo obrany.
"To následuje po ultimátu samotného ruského ministerstva obrany adresovaném Wagnerovi a dalším "dobrovolnickým formacím", aby podepsali smlouvy s MO do 1. července 2023.
"Přestože obsah Prigožinova dokumentu nebyl zveřejněn, akt jeho doručení zvyšuje sázky a je vysoce pravděpodobné, že jde o další záměrnou snahu podkopat autoritu oficiálních vojenských orgánů.
Prigožinův tón vůči MO se stal jednoznačně konfrontačním. MO to téměř jistě vnímá jako hluboce nešťastné v době, kdy se potýká s ukrajinskou protiofenzívou."
Prigožin vede s ruskou armádou spory již několik měsíců a obviňuje ji mimo jiné z toho, že jeho jednotkám neposkytuje dostatek munice. Spor dosáhl nového vrcholu tento měsíc, kdy jeden ruský velitel obvinil Wagnera z únosu a mučení svých vojáků.
- Nejnovější analýza ISW, informuje, že ruské zdroje tvrdí, že v neděli v Simferopolu na okupovaném Krymu explodovalo auto, v němž byl okupační úředník Záporožské oblasti. Uvádí se v ní:
Záporožský oblastní okupační úředník Vladimir Rogov prohlásil, že benzínová nádrž asistenta místopředsedy vlády Záporožské oblasti Vladimira Epifanova explodovala a zranila Epifanova a další dva cestující.
Rogov tvrdil, že příčina výbuchu není známa, ale že 17. června kontrolovali nádrž blíže neurčení aktéři, což naznačuje možnou sabotáž.
- ISW se zdá být v rozporu s Bidenovým hodnocením rizik, která představuje ruské rozmístění taktických jaderných zbraní v Bělorusku. Ve své nejnovější analýze americký think tank píše:
- ISW v rozporu s Bidenovým názorem již dlouho hodnotí, že Rusko pravděpodobně ponechá taktické jaderné zbraně v Bělorusku, aby si upevnilo faktickou kontrolu nad Běloruskem, ale tvrdí, že je mimořádně nepravděpodobné, že by toto rozmístění mělo dopady na bojišti na Ukrajině.
- Zpráva Evropské unie tento týden uvede, že Ukrajina splnila dvě ze sedmi podmínek pro zahájení jednání o členství, uvedly podle agentury Reuters dva zdroje z EU, přičemž exekutiva bloku má vyzdvihnout pokrok dosažený navzdory válce vyvolané ruskou invazí.
Tisková agentura uvádí:
EU před rokem udělila Ukrajině formální status kandidátské země na členství, a to čtyři měsíce poté, co Rusko, které Kyjev ovládlo v sovětské éře, zaútočilo na zemi uprostřed jejího úsilí o integraci se Západem.
EU si však pro zahájení přístupových jednání stanovila sedm podmínek - včetně reformy soudnictví a omezení endemické korupce. Ukrajina vyzvala k zahájení rozhovorů v letošním roce.
Zpráva výkonné Evropské komise je milníkem v tomto procesu, který, jak doufají zastánci snahy Ukrajiny o rychlý vstup do EU, vyvrcholí rozhodnutím 27 členských zemí bloku zahájit v prosinci rozhovory s EU.
Dva vysocí úředníci EU, kteří byli se zprávou, jež nebyla zveřejněna, seznámeni, uvedli, že Ukrajina již splnila dvě kritéria. Jeden z úředníků uvedl, že se týkají reformy soudnictví a mediálního práva, a dodal, že zpráva se zaměřuje na pozitiva.
"Je zde vidět pokrok. Zpráva bude mírně pozitivní," uvedla osoba, která hovořila pod podmínkou anonymity. "Nejde o přikrášlování reality, ale o uznání pokroku, byly například jmenovány prominentní protikorupční případy."
Ukrajina v posledních měsících šla po několika případech korupce na vysoké úrovni, včetně zadržení předsedy Nejvyššího soudu kvůli podezření z úplatku ve výši 2,7 milionu dolarů.
Kromě silnějšího boje proti korupci patří mezi další kritéria reformy ukrajinského ústavního soudu a orgánů činných v trestním řízení, opatření proti praní špinavých peněz a také zákony na omezení oligarchů a ochranu práv národnostních menšin.
- Ruská žoldnéřská skupina Wagner vyzývá lidi ve věku 21 až 35 let s "herním zázemím", aby se k ní připojili jako specialisté na bezpilotní letouny, protože se snaží rozšířit svůj nábor po těžkých ztrátách, uvádí Institut pro studium války ve své nejnovější aktualizaci konfliktu.
Náboráři skupiny zveřejňují zprávy na sociálních sítích, uvedl thinktank s odvoláním na ruský opoziční server Verstka, který informoval, že rekruti nepotřebují žádné předchozí zkušenosti.
ISW rovněž poukázal na zvukový odposlech zveřejněný Hlavním zpravodajským ředitelstvím Ukrajiny (GUR), v němž ruský voják hovoří o nové náborové kampani Wagnera, která byla zahájena kvůli velkým ztrátám na bojišti.
"Nová náborová kampaň Wagner údajně inzeruje výcvik s dobře připravenými instruktory, zdravotní a životní pojištění, moderní vybavení a záruky, že všichni rekruti dostanou všechny slíbené platby," napsala ISW.
- Biden varuje, že riziko použití Putinových taktických jaderných zbraní je "reálné".
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že hrozba použití taktických jaderných zbraní ruským prezidentem Vladimirem Putinem je "reálná", několik dní poté, co odsoudil rozmístění těchto zbraní Ruskem v Bělorusku.
Biden v sobotu označil Putinovo oznámení, že Rusko rozmístilo své první taktické jaderné zbraně v Bělorusku, za "naprosto nezodpovědné".
"Když jsem tady asi před dvěma lety říkal, že mám obavy z vysychání řeky Colorado, všichni se na mě dívali jako na blázna," řekl Biden v pondělí skupině dárců v Kalifornii.
Americký prezident Joe Biden prohlásil, že hrozba použití taktických jaderných zbraní ruským prezidentem Vladimirem Putinem je "reálná", několik dní poté, co odsoudil rozmístění těchto zbraní Ruskem v Bělorusku.
Biden v sobotu označil Putinovo oznámení, že Rusko rozmístilo své první taktické jaderné zbraně v Bělorusku, za "naprosto nezodpovědné".
"Když jsem tady asi před dvěma lety říkal, že mám obavy z vysychání řeky Colorado, všichni se na mě dívali jako na blázna," řekl Biden v pondělí skupině dárců v Kalifornii.
"Dívali se na mě, jako když jsem řekl, že se obávám, že Putin použije taktické jaderné zbraně. Je to reálné," řekl Biden.
Minulý týden běloruský prezident Alexandr Lukašenko uvedl, že jeho země začala přebírat ruské taktické jaderné zbraně, z nichž některé jsou podle něj třikrát silnější než atomové bomby, které USA svrhly na Hirošimu a Nagasaki v roce 1945.
- Těžké ztráty utrpěly ukrajinské i ruské síly, uvedla po dvou týdnech ukrajinské protiofenzívy britská vojenská rozvědka. Úroveň ztrát mezi ruskými vojáky byla podle britských představitelů nejvyšší od vrcholu březnové bitvy o Bachmut v Doněcké oblasti, přičemž Ukrajina tvrdí, že bylo zabito nebo zraněno 4 600 vojáků.
- Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maliar uvedla, že Ukrajina se musí připravit na "tvrdý souboj", ale že "největší úder teprve přijde". Odděleně uvedla, že Rusko soustředilo na východě značný počet jednotek, včetně leteckých útočných jednotek, ale že ukrajinské síly brání jejich postupu. Situaci na východě země označila za "obtížnou".
- Ukrajina znovu dobyla vesnici Piaťčatky, osadu na silně opevněné části fronty poblíž nejpřímější cesty k pobřeží Azovského moře, potvrdila Maliar. Tím se počet osad osvobozených v posledních dvou týdnech zvýšil na osm, přičemž od okupačních sil bylo údajně získáno 113 km2 území.
- Uvězněný ruský opoziční vůdce Alexej Navalnyj vyzval své příznivce, aby zahájili širokou kampaň proti postupu Moskvy na Ukrajině, když stanul před soudem kvůli novému obvinění z extremismu, které by ho mohlo udržet za mřížemi po desetiletí. V prohlášení, které jeho spojenci zveřejnili na sociálních sítích, Navalnyj prohlásil, že rozhodnutí zahájit jeho proces je projevem strachu ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina.
- Americký ministr zahraničí Antony Blinken uvedl, že požádal čínskou vládu, aby byla ostražitá vůči soukromým společnostem, které by mohly Rusku poskytovat technologie, jež by mohly být použity proti Ukrajině, ačkoli podle jeho slov neviděl žádné důkazy, že by Peking poskytoval Moskvě smrtící pomoc.
"Pokud jde o smrtící pomoc Rusku pro použití na Ukrajině, my i další země jsme od Číny obdrželi ujištění, že neposkytuje a nebude poskytovat smrtící pomoc Rusku pro použití na Ukrajině," řekl Blinken v Pekingu.
- Britská vláda oznámila, že plánuje zpřísnit svou sankční politiku vůči Rusku, včetně zavedení legislativy, která má zmrazit aktiva, dokud Moskva nebude souhlasit s vyplacením kompenzace Ukrajině. Nová opatření budou vyžadovat, aby každá osoba, která byla označena v rámci sankcí, zveřejnila majetek držený v Británii.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s Rishim Sunakem hovořil o tom, že jeho země potřebuje zbraně dlouhého doletu, a prosazoval zpřísnění sankcí vůči Rusku. Britský premiér prohlásil, že Spojené království pevně stojí za Ukrajinou a že "malé kroky vpřed přinesou úspěch".
- Fotografie automobilu zjevně naloženého výbušninami, který byl zaparkován na vrcholu ukrajinské přehrady Kachovka krátce před tím, než se vzdala, prý nabízí další důkaz, že za bombovým útokem stojí Rusko. Komunikační důstojník ukrajinských speciálních sil řekl agentuře Associated Press, že se domnívá, že auto tam bylo proto, aby zastavilo jakýkoli ukrajinský postup na přehradě a zesílilo plánovaný výbuch pocházející ze strojovny.
- Kyjev obvinil Maďarsko, že brání v přístupu k 11 ukrajinským válečným zajatcům, které Rusko předalo zemi EU, jež během invaze na Ukrajinu udržovala styky s Kremlem. "Všechny pokusy ukrajinských diplomatů v posledních dnech navázat přímý kontakt s ukrajinskými občany nebyly úspěšné," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v prohlášení na Facebooku. "V podstatě jsou drženi v izolaci."
- Vedoucí představitelé NATO nevydají na summitu ve Vilniusu v polovině července formální pozvání pro Ukrajinu, aby se připojila k alianci, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, i když dodal, že vedoucí představitelé budou diskutovat o tom, jak Ukrajinu přiblížit k NATO. Varoval také před přijetím zmrazeného konfliktu na Ukrajině výměnou za ukončení války a "přijetím dohody diktované Ruskem".
- Kreml uvedl, že rozhodnutí Ruska odmítnout pomoc OSN v oblastech Ukrajiny ovládaných Ruskem, které byly zaplaveny protržením přehrady Kachovka, bylo motivováno bezpečnostními obavami a "dalšími nuancemi".
- Náměstek ukrajinského ministra pro strategický průmysl Sergej Bojev agentuře Reuters na pařížském leteckém veletrhu řekl, že Ukrajina jedná s výrobci zbraní v Německu, Itálii, Francii a východní Evropě o zvýšení produkce zbraní, včetně bezpilotních letounů, a jejich případné výrobě na Ukrajině. "Vedeme s nimi velmi podrobné rozhovory. A jsme si jisti, že během několika příštích měsíců budeme mít podepsané smluvní dohody," řekl Boyev.
- Po ruské invazi na Ukrajinu nelze vyloučit vojenský útok proti Švédsku, uvádí zpráva švédské armády, která zdůrazňuje důležitost svého rychlého vstupu do NATO. Zpráva nazvaná Vážné časy neoznačila Moskvu za strůjce možného útoku, ale spíše uvedla, že za rostoucí nejistotu může ruská válka na Ukrajině a rostoucí vliv Číny v Asii a ve světě.
- Britská vláda oznámila, že plánuje zpřísnit svou sankční politiku vůči Rusku, včetně zavedení legislativy, která má zmrazit aktiva, dokud Moskva nebude souhlasit s vyplacením kompenzace Ukrajině. Nová opatření budou vyžadovat, aby každá osoba, která byla označena v rámci sankcí, zveřejnila majetek držený v Británii.
- Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v telefonickém rozhovoru s Rishim Sunakem hovořil o tom, že jeho země potřebuje zbraně dlouhého doletu, a prosazoval zpřísnění sankcí vůči Rusku. Britský premiér prohlásil, že Spojené království pevně stojí za Ukrajinou a že "malé kroky vpřed přinesou úspěch".
- Fotografie automobilu zjevně naloženého výbušninami, který byl zaparkován na vrcholu ukrajinské přehrady Kachovka krátce před tím, než se vzdala, prý nabízí další důkaz, že za bombovým útokem stojí Rusko. Komunikační důstojník ukrajinských speciálních sil řekl agentuře Associated Press, že se domnívá, že auto tam bylo proto, aby zastavilo jakýkoli ukrajinský postup na přehradě a zesílilo plánovaný výbuch pocházející ze strojovny.
- Kyjev obvinil Maďarsko, že brání v přístupu k 11 ukrajinským válečným zajatcům, které Rusko předalo zemi EU, jež během invaze na Ukrajinu udržovala styky s Kremlem. "Všechny pokusy ukrajinských diplomatů v posledních dnech navázat přímý kontakt s ukrajinskými občany nebyly úspěšné," uvedl mluvčí ministerstva zahraničí Oleg Nikolenko v prohlášení na Facebooku. "V podstatě jsou drženi v izolaci."
- Vedoucí představitelé NATO nevydají na summitu ve Vilniusu v polovině července formální pozvání pro Ukrajinu, aby se připojila k alianci, uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, i když dodal, že vedoucí představitelé budou diskutovat o tom, jak Ukrajinu přiblížit k NATO. Varoval také před přijetím zmrazeného konfliktu na Ukrajině výměnou za ukončení války a "přijetím dohody diktované Ruskem".
- Kreml uvedl, že rozhodnutí Ruska odmítnout pomoc OSN v oblastech Ukrajiny ovládaných Ruskem, které byly zaplaveny protržením přehrady Kachovka, bylo motivováno bezpečnostními obavami a "dalšími nuancemi".
- Náměstek ukrajinského ministra pro strategický průmysl Sergej Bojev agentuře Reuters na pařížském leteckém veletrhu řekl, že Ukrajina jedná s výrobci zbraní v Německu, Itálii, Francii a východní Evropě o zvýšení produkce zbraní, včetně bezpilotních letounů, a jejich případné výrobě na Ukrajině. "Vedeme s nimi velmi podrobné rozhovory. A jsme si jisti, že během několika příštích měsíců budeme mít podepsané smluvní dohody," řekl Boyev.
- Po ruské invazi na Ukrajinu nelze vyloučit vojenský útok proti Švédsku, uvádí zpráva švédské armády, která zdůrazňuje důležitost svého rychlého vstupu do NATO. Zpráva nazvaná Vážné časy neoznačila Moskvu za strůjce možného útoku, ale spíše uvedla, že za rostoucí nejistotu může ruská válka na Ukrajině a rostoucí vliv Číny v Asii a ve světě.
3322
Diskuse