Řecko: Ztroskotaná loď s uprchlíky se několik hodin nepohnula z místa, vyplývá z údajů, které jsou v rozporu s tvrzením řeckých úředníků

20. 6. 2023

 

Ve středu krátce po druhé hodině ranní se trawler začal kymácet, poté se převrátil na bok a potopil se v mezinárodních vodách u západního pobřeží Řecka. Úřady uvedly, že bylo zachráněno 104 lidí a nalezeno 78 mrtvol. Pátrací a záchranná operace pokračuje.

S odvoláním na přeživší, podezřelé a pozůstalé rodiny policie v Pákistánu, odkud někteří z lidí na palubě pocházeli, při prvním vyšetřování zjistila, že na plavidle bylo 750 až 800 lidí. Podle dalších svědeckých výpovědí se jejich počet pohybuje mezi 400 a 750.

Agentura OSN pro lidská práva uvedla, že se stále pohřešuje až 500 lidí, čímž se potopení lodi stalo potenciálně druhým nejsmrtelnějším ztroskotáním uprchlíků a migrantů po převrácení jiného plavidla na trase Libye-Itálie v dubnu 2015, při němž zahynulo až 1 100 lidí.

OSN vyzvala k vyšetření postupu Řecka při této katastrofě na základě tvrzení, že pobřežní stráž měla zasáhnout dříve, aby jí zabránila. Řecké úřady odmítly tvrzení, že se loď potopila po pokusu o její odtažení.

Pobřežní stráž a vládní představitelé obhajovali rozhodnutí nezasáhnout dříve, aby zachránili rezavějící ocelovou loď, která  9. června vyplula z východní Libye a vezla muže, ženy a děti ze Sýrie, Egypta, palestinských území a Pákistánu.

Podle nich nebyl pokus o záchranu v plném rozsahu možný, protože lidé na lodi opakovaně odmítali pomoc a nebyli v nebezpečí. Jakýkoli násilný zásah by podle nich mohl způsobit převrácení silně přetížené lodi.

Pobřežní stráž uvedla, že se loď pohybovala víceméně plynule vpřed až do několika minut před svým potopením. Aktivisté však tvrdí, že lidé na palubě byli zjevně v nebezpečí a více než 15 hodin před potopením lodi často prosili o pomoc.

Odborníci na mezinárodní námořní právo uvedli, že podmínky na lodi, jejíž někteří pasažéři byli údajně nemocní a kterou zásobila vodou a potravinami nejméně jedna projíždějící obchodní loď, znamenaly, že lidé na palubě byli jasně ohroženi.

Stav plavidla a jeho pasažérů měl vést k okamžité záchranné operaci bez ohledu na to, co lidé na palubě říkali, tvrdí právní experti.

Kapitán plavidla řecké pobřežní stráže, které nakonec dorazilo k lodi necelé tři hodiny před jejím  potopením, vypověděl vyšetřujícím orgánům, že cestující odmítli jakoukoli pomoc, uvedla řecká média.

Uvedl, že když loď pobřežní stráže přivázala lano k přídi lodi poté, co se v úterý krátce před půlnocí přestala pohybovat, někteří cestující volali: "Žádnou pomoc" a "Jedeme do Itálie", odvázali lano a znovu se spustil motor - ten se znovu zastavil v 1.40 hodin.

Nynější analýza dokládá zprávu BBC založenou na údajích o sledování dodaných jinou námořní analytickou platformou MarineTraffic, která rovněž uvádí, že rybářská loď stála  na místě a zjevně nepostupovala vpřed až sedm hodin.

Devět přeživších ze ztroskotané lodi, všichni Egypťané ve věku od 20 do 40 let, obvinění z pašování lidí a dalších trestných činů, v pondělí u soudu prohlásili, že jsou nevinní, přičemž právník jednoho z nich uvedl, že jeho klient byl jen cestujícím.

Soud v Kalamatě jednání odložil na úterý, aby jim a jejich právníkům poskytl čas na přezkoumání výpovědí podezřelých, které někteří z přeživších údajně označili za členy převaděčské skupiny.

Čelí obvinění z účasti na zločinném spolčení, způsobení ztroskotání lodi a ohrožení života. Při jiném  incidentu v pondělí pobřežní stráž uvedla, že 68 lidí bylo zachráněno ve východní části Egejského moře poté, co jachta, na které se nacházeli, vyslala nouzový signál.

Loď, která pravděpodobně vyplula z Turecka, vydala nouzové volání v pondělí brzy ráno. Její pasažéry nejprve vyzvedla dvě ruská plavidla, poté byli přeloženi na člun pobřežní stráže a převezeni na nedaleký ostrov Leros.

Pákistánské úřady v Islámábádu uvedly, že v souvislosti s údajným obchodováním s lidmi, které souvisí se ztroskotáním lodi z minulého týdne, zatkly 14 podezřelých, a policie dodala, že pátrá po dalších podezřelých.