Evropa se zahřívá dvakrát rychleji než světový průměr, náklady na extrémní počasí loni činily dvě miliardy dolarů

22. 6. 2023

čas čtení 2 minuty

Světová meteorologická organizace (WMO) uvádí, že podle nové zprávy je Evropa kontinentem, kde dochází k nejrychlejšímu oteplování na světě, a to dvakrát rychleji než v celosvětovém průměru. Globální oteplování je způsobeno tím, že lidé spalují uhlí, fosilní plyn a ropu a vypouštějí do atmosféry miliardy tun oxidu uhličitého. CO2 je skleníkový plyn, který brání slunečnímu teplu, aby se po dopadu na povrch světa snadno vyzařovalo zpět do vesmíru. Čím více je těchto skleníkových plynů v atmosféře, včetně oxidu uhličitého, metanu a vodní páry, tím více stoupá průměrná teplota povrchu Země. Tento nárůst však není na celém světě rovnoměrný. Existují horké oblasti, které se oteplují rychleji než ostatní. Arktida se ohřívá čtyřikrát rychleji než průměrná globální teplota. Evropa se ohřívá dvakrát rychleji, stejně jako blízký Blízký východ, informuje Juan Cole.

Průměrná teplota povrchu celého světa je nyní o 1,1 °C vyšší než v předindustriální době před 150 lety. Hádejte, o kolik je Evropa teplejší?

"V roce 2022 byla teplota v Evropě přibližně o 2,3 ± 0,2 °C vyšší než průměr před průmyslovou revolucí (1850-1900),“ tvrdí WMO. Tato čísla sice nezní nijak závratně, ale jsou nesmírně alarmující právě proto, že se jedná o průměry.

V roce 2022 zemřelo na úpal přibližně 16 000 Evropanů. Odhaduje se, že extrémní vlny veder, které mohou zabít až 30 000 Evropanů, se nyní v důsledku změny klimatu způsobené člověkem vyskytují častěji, a to dvakrát za deset let.

To, že se kontinent tak rychle ohřívá, je pro evropskou civilizaci velkou výzvou.

Léto 2022 zde bylo nejteplejší v historii a rok 2023 může tento rekord překonat.

Extrémní klimatické jevy v roce 2022 přímo postihly přibližně 156 000 Evropanů a evropskou ekonomiku stály dvě miliardy dolarů.

Zásoby vody ve Španělsku se do 26. července snížily na 41,9 % celkové kapacity, přičemž v některých povodích byla kapacita ještě nižší.

Ohroženo je tedy i zemědělství, tj. produkce potravin a jejich ceny.

Znepokojivým tempem tají také ledovce, což ohrožuje zásoby vody. Dokonce i konzervativní Švýcaři se v této otázce probudili a minulý týden se v referendu konečně dohodli, že se do roku 2050 pokusí dosáhnout nulových emisí uhlíku.

Evropa se nachází na cestě ke krizi klimatu; i když dosáhla pokroku v odklonu od fosilních paliv, kontinent je stále příliš závislý na uhlí a fosilním plynu - pokud chce do roku 2050 dosáhnout nulových emisí uhlíku.

 

Celý článek v angličtině ZDE

 

0
Vytisknout
3488

Diskuse

Obsah vydání | 23. 6. 2023