Konec těžby 2030! Aktivisté a aktivistky Greenpeace protestují proti rozšíření dolu Bílina

22. 6. 2023

 

Těžební firma Severočeské doly získala povolení k rozšíření dolu od Obvodního báňského úřadu v Mostě letos v březnu a česká kancelář Greenpeace se proti tomu odvolala. Organizace Greenpeace dlouhodobě kritizuje plány na těžbu až do roku 2035 a označuje je za klimatický zločin. 

Jaroslav Bican, koordinátor energetické kampaně Greenpeace, říká:
"Před valnou hromadou skupiny ČEZ chceme upozornit na klimatický zločin, ke kterému se schyluje na hnědouhelném dole Bílina. Severočeské doly spadající pod ČEZ si zde požádaly o časově neohraničené prodloužení těžby, a to navzdory tomu, že vláda České republiky chystá konec uhlí do roku 2033. Hrozí tak pokračování těžby i ve 40. letech. Nikdo přitom neřeší dopady, které vytěžené uhlí bude mít na klima. Tímto společnost ČEZ vyzýváme, aby od svého záměru prodloužit těžbu na Bílině ustoupila."

Organizace Greenpeace kromě samotného povolení k těžbě také napadla kladné stanovisko, které k rozšíření těžby vydalo ministerstvo životního prostředí (MŽP) po vyhodnocení vlivu na životní prostředí (tzv. proces EIA) v době, kdy ho vedl bývalý ministr Richard Brabec (ANO). Greenpeace kritizuje především fakt, že nikdy nebyly posouzeny negativní dopady spálení bílinského uhlí na klima. Uhlí z dolu Bílina zásobuje nedalekou velkou uhelnou elektrárnu Ledvice, několik tepláren i lokální topeniště. Záměr počítá s vytěžením necelých 50 milionů tun uhlí, podle posudku MŽP má mít na svědomí v průměru 11,5 milionu tun CO2 ročně. Greenpeace tvrdí, že v době klimatické krize není možné povolit projekt, který má na svědomí tolik emisí skleníkových plynů, a vyzývá ministra životního prostředí Petra Hladíka, aby kladné stanovisko ministerstva k další těžbě změnil a prodloužení těžby na dole Bílina zastavil. 

Povolení jakékoli těžby na Bílině po roce 2033 je přitom v přímém rozporu s programovým prohlášením současné vlády, která se zavázala “vytvářet podmínky pro energetickou transformaci a rozvoj uhelných regionů tak, aby byl možný odklon od uhlí do roku 2033”. Současně je v rozporu s usnesením vlády, kterým byla schválena východiska Státní energetické koncepce ČR, v nichž je uveden následující strategický cíl: „Snížit podíl fosilních paliv (využívaných bez technologie zachytávání) na spotřebě primární energie na 50 % do roku 2030 a 0 % do roku 2050 a zcela utlumit využití uhlí pro výrobu elektřiny a tepla do roku 2033.“  

Greenpeace také kritizuje, že platnost vydaného povolení k hornické činnosti na Bílině není nijak závazně časově ohraničena. Těžba je limitována pouze vymezením plochy, na které může probíhat. V případě snížení objemu těžby a jejího pomalejšího postupu by tak hornická činnost mohla probíhat i mnoho let po roce 2035. Provozovatel velkolomu Bílina by tak mohl následovat příkladu velkolomu ČSA, kde se dnes stále těží, přestože těžba zde byla povolena podle dokumentace “POPD 2000 až 2014”.  

Přestože se schválený záměr jmenuje “Pokračování hornické činnosti – I. etapa – Doly Bílina 2019–2035”, schválený plán rekultivací počítá s tím, že se bude těžit déle a na větší ploše a rekultivovat se bude až v roce 2055, tedy až dvacet let po nyní předpokládaném skončení těžby. Původně totiž Severočeské doly plánovaly, že budou těžit do roku 2050. Schválený plán tak nijak neřeší rekultivaci velkolomu na území, které vznikne těžbou do roku 2035, ani zda je tento prostor vůbec technicky možné rekultivovat. Na základě takto povoleného záměru by navíc mohla těžební společnost tvrdit, že nabyla legitimní očekávání k pokračování těžby i v letech 2035 – 2055 a požadovat od státu odškodné za neuskutečněnou těžbu. Podobným způsobem argumentují těžební firmy v Německu, které dostávají za dřívější uzavírání dolů finanční kompenzace ve výši několika miliard eur.