Britské děti jsou dnes menší než dříve. Odhalují chmurný příběh o vládní politice škrtů, ale jejich jizvy jsou mnohem hlubší

26. 6. 2023

čas čtení 7 minut
Vládní škrty vedou do pekla

Od roku 2010 vykazují britské pětileté děti známky sníženého růstu, což je pravděpodobně důsledkem konzervativní  politiky škrtů

Ve věku pěti let jsou britské děti v průměru o 7 cm menší než děti v Nizozemsku

"Dívám se na něj svrchu," říká v klasickém televizním klipu postava komika Johna Cleese, "protože já jsem vyšší třída." Tři z nich - Cleese, Ronnie Barker a Ronnie Corbett - jsou seřazeni sestupně podle výšky. "Já k němu vzhlížím," říká Barker, "protože jsem střední třída; ale ma tohohle se  já dívám shora, protože on je nižší třída." Podívá se na Corbetta, který říká: "Já vím, kde je moje místo."

Toto nadčasové video  vystihuje to, co ukazují data: výška silně koreluje se socioekonomickým postavením, píše Michael Marmot. V dlouhodobém výzkumu zdravotního stavu britských státních úředníků, bylo zjištěno, že čím vyšší lidé jsou, tím častěji jsou povyšováni. Lidé na jednotlivých příčkách zaměstnaneckého žebříčku jsou v průměru vyšší než ti pod nimi a nižší než ti s vyšším postavením. Je možné, že když je člověk vyšší, povýší. Pravděpodobnější je, že sociální podmínky v raném dětství, včetně dobré výživy, souvisejí nejen s výškou, ale i se vzděláním a společenským úspěchem. Výška je tedy jak výsledkem podmínek v dětství, tak indikátorem -  menší výška je pravděpodobným odrazem nepříznivých podmínek, které ovlivní další aspekty vývoje dětí: kognitivní, jazykové, emocionální.

 
Souvislost mezi výškou, výživou a sociálními podmínkami lze pozorovat již v dětství. Existuje zde přehledný gradient - čím větší deprivace, tím menší dítě. Výška jednotlivců je dána především jejich geny, ale rozdíly mezi skupinami a trendy v čase jsou z velké části výsledkem rozdílů v expozici výživě, infekcím, stresu a chudobě.

V této souvislosti přináší zpráva o výšce pětiletých dětí z 200 zemí alarmující zprávu pro Spojené království. V roce 1985 byli chlapci a dívky ve Spojeném království menší než děti v 68 jiných zemích. V žebříčku jsme se postupně propadali, takže v roce 2019 byli britští chlapci na 102. místě a dívky na 96. místě. Ve věku pěti let jsou britské děti v průměru o 7 cm menší než děti v Nizozemsku.

Pomalejší nárůst průměrné výšky pětiletých dětí ve Spojeném království ve srovnání s ostatními zeměmi a sklouzávání dolů v celosvětovém žebříčku výšky byl víceméně kontinuální od roku 1985. Nevedli jsme si dobře, ale zjevně to nesouviselo s vládami konzervativců nebo labouristů. Pak se ale v polovině roku 2010 stalo něco dramatického - průměrná výška pětiletých dětí se snížila. Není pravděpodobné, že by to byl důsledek etnického míšení obyvatelstva. Průměrná výška pětiletých dětí se snížila také v USA.

Pokud je výška ukazatelem sociálních podmínek v dětství, včetně výživy, je možné, že sociální podmínky dětí ve Spojeném království jsou horší než v mnoha jiných zemích a během desetiletí po roce 2010 se zhoršily?

Je to velmi pravděpodobné. Unicef uvádí údaje o dětské chudobě ve 41 (většinou bohatých) zemích OECD. Používá relativní měřítko chudoby: děti žijící v domácnostech s příjmem nižším než 60 % mediánu. Podle tohoto měřítka je Spojené království na 31. místě ze 41 zemí (1 je nejlepší); USA jsou na 38. místě. Při použití stejného měřítka, kde se lidé nacházejí relativně vůči ostatním, se dětská chudoba v Anglii po odečtení nákladů na bydlení zvýšila z 27 % v roce 2010 na 30 % v roce 2019. Vláda dává přednost absolutnímu měřítku chudoby - které bizarně bere za standard relativní chudobu v roce 2010/11 -, protože to vypadá příznivěji. Lepším absolutním měřítkem je standard minimálního příjmu nadace Joseph Rowntree Foundation. Podle tohoto měřítka bylo v roce 2008/9 v chudobě 39 % dětí, v roce 2020/21 pak 40 %.

Nejenže je dětská chudoba ve Spojeném království vysoká a stále roste, ale navíc na malé děti příliš nevynakládáme. Stejné srovnání Unicefu se zabývá veřejnými výdaji na vzdělávání a péči o děti ve věku od 0 do 5 let. Průměr zemí OECD činí 6 000 USD na dítě ročně. Norsko a Švédsko vydávají přibližně 12 000 dolarů, Francie téměř 9 000 dolarů. Ve Spojeném království vydáváme 4 000 dolarů, což je podprůměrná částka. Spojené státy jsou na tom hůře, 3 000 dolarů.

V našem svědectví pro vyšetřování toho, jak si Británie poradila s covidem,  jsme s Clare Bambrovou, profesorkou veřejného zdraví na Newcastle University, dospěli k závěru, že jsme do pandemie vstoupili s "vyčerpanými veřejnými službami, zlepšení zdravotního stavu se zastavilo, nerovnosti ve zdraví se zvýšily a zdraví nejchudších lidí se zhoršilo". David Cameron a jeho ministr financí George Osborne, architekti desetiletí vládních škrtů, se podívali na důkazy o škodách, které jejich politika způsobila - a odmítli je.

Když byli Cameron a Osborne premiérem a ministrem financí, tvrdili, že úspory vedou k hospodářskému růstu. Ukázalo se, že se mýlili. Po globální finanční krizi v letech 2007/8 mediánové příjmy ve Spojeném království prudce poklesly a vedly si hůře než evropské země. Disponibilní příjmy domácností jsou nižší než před 18 lety.


Ještě horší než celkový průměrný výkon ekonomiky je být v Británii opravdu chudý. Příjmy 10 % nejchudších jsou mnohem nižší než v jiných evropských zemích. To znamená, že lidé s nízkými příjmy si nemohou dovolit základní potraviny, přístřeší a vytápění domů. Je pravděpodobné, že na neutěšeném zdravotním stavu, který jsme viděli před pandemií, se podílí nárůst dětské chudoby, snižování finančních prostředků na zdravotní péči na osobu po zohlednění stárnutí populace a regresivní škrty ve výdajích místních orgánů.

Právě důkazy, jako jsou ty od Bambrové a moje, které jsem poskytl vyšetřovací komisi covidu, budou podkladem pro novou Globální radu pro nerovnost, AIDS a pandemie, kterou zřídila organizace Unaids a které budu předsedat společně s ekonomem Josephem Stiglitzem a první dámou Namibie Monikou Geingossovou.

Konzervativci i labouristé v Británii kladou velký důraz na hospodářský růst. Já bych raději viděl růst a snížení nerovností ve výšce pětiletých dětí. Tak budeme vědět, že máme ekonomiku, která skutečně prospívá zdraví a blahobytu všech.

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3313

Diskuse

Obsah vydání | 29. 6. 2023