Byl identifikován lidský gen, který brání většině virů ptačí chřipky v přenosu na člověka
29. 6. 2023
Objev znamená, že na viry ptačí chřipky mohou být dříve zaměřena cílená řešení, která zabrání jejich přenosu na člověka, tvrdí vědci.
Vědci zjistili, že gen přítomný u člověka brání většině virů ptačí chřipky v přenosu z ptáků na lidi. Tento gen je přítomen u všech lidí a nachází se v plicích a horních cestách dýchacích, kde se viry chřipky množí. Vědci o něm věděli již dříve, ale antivirové schopnosti genu jsou novým objevem.
Šest let trvající výzkumná studie vedená Centrem pro výzkum virů MRC-University of Glasgow zjistila, že gen BTN3A3 je silnou bariérou proti většině virů ptačí chřipky.
Ačkoli jsou relativně vzácné, některé kmeny viru ptačí chřipky se pravidelně přenášejí na člověka. Dva z posledních případů H5N1 byly hlášeny u pracovníků drůbežích farem ve Velké Británii v květnu letošního roku. Lidské případy ptačí chřipky H5N1 byly poprvé zjištěny v Hongkongu v roce 1997. Od roku 2003 bylo Světové zdravotnické organizaci celosvětově nahlášeno 873 případů nákazy člověka virem H5N1. Z toho 458 lidí zemřelo.
Studie zjistila, že některé viry ptačí a prasečí chřipky mají genetickou mutaci, která jim umožňuje uniknout blokačnímu účinku genu BTN3A3 a nakazit lidi. Na základě sledování historie pandemií lidské chřipky a propojení rezistence vůči tomuto genu s klíčovými typy virů dospěli vědci k závěru, že všechny pandemie lidské chřipky, včetně španělské chřipky z roku 1918 a pandemie prasečí chřipky z roku 2009, byly důsledkem kmenů rezistentních vůči genu BTN3A3.
Zjištění naznačují, že rezistence vůči tomuto genu by mohla pomoci určit, zda kmeny chřipky mají či nemají pandemický potenciál pro člověka. To může vést k testování volně žijících ptáků, drůbeže a dalších zvířat náchylných k chřipkovým virům, jako jsou prasata, na přítomnost virů rezistentních vůči genu BTN3A3.
"Antivirové funkce genu BTN3A3 se objevily před 40 miliony let u primátů," uvedl profesor Massimo Palmarini, který studii vedl a je ředitelem glasgowského virologického výzkumného centra. "Pochopení bariér, které blokují ptačí chřipku u lidí, znamená lépe cílená řešení a lepší kontrolní opatření, která zabrání šíření viru.
Řekl, že pokud bude identifikován virus odolný vůči genům, "můžeme na tyto viry dříve nasměrovat preventivní opatření, abychom zabránili jejich přelévání [do lidí]".
Dr. Rute Maria Pinto, hlavní autorka studie, řekla: "Je to docela úžasné, že? Všichni jsme na výsledek docela pyšní. Tento gen byl identifikován již dříve a byly mu přisuzovány jiné funkce, ale my jsme zjistili, že ten gen blokuje ptačí chřipku. To předtím nikdo nezjistil."
Podle ní se očekává, že objev bude mít okamžité praktické využití. "Nyní, když zjistíme případy ptačí chřipky, můžeme v podstatě udělat stěr z nemocných ptáků, kadáverů nebo trusu a zjistit, zda virus dokáže gen BTN3A3 překonat, a to jednoduše tak, že se podíváme na jeho sekvenci a zjistíme, zda tento virus s větší či menší pravděpodobností přeskočí na člověka. Pokud virus skutečně dokáže překonat gen BTN3A3, pak by měla být zavedena přísnější opatření, aby se zabránilo přenosu viru."
Před vypuknutím epidemie viru ptačí chřipky H7N9, který poprvé nakazil člověka v Číně v roce 2013, studie zjistila v letech 2011-2012 u ptáků "zvýšenou frekvenci viru rezistentního vůči genotypu BTN3A3". Do dnešního dne bylo zaznamenáno téměř 1 570 případů onemocnění virem H7N9 a nejméně 616 úmrtí.
"Domnívám se, že tato pozorování poskytují přehled o tom, jaká byla v různých obdobích u ptáků frekvence výskytu viru rezistentního vůči BTN3A3," uvedl Palmarini. "Vzhledem k tomu, že ptáci nemají gen BTN3A3, neexistuje žádný evoluční tlak na to, aby imunitu rozvíjeli."
Diskuse