Vlna veder: Proč je horko tak nebezpečné a co proti tomu můžete dělat?
27. 6. 2023
čas čtení
4 minuty
Vlna veder má střední Evropu pevně v rukou. Takto vysoké teploty jsou nejen nepříjemné, ale někdy i životu nebezpečné. Právě na to byste si v těchto extrémních teplotách měli dávat zvláštní pozor, píše rakouský server News.
Proč je horko nebezpečné?
"Horko," vysvětluje profesor Hans-Peter Hutter, "znamená tepelný stres. A ten může být masivně stresující." Organismus totiž dělá vše pro to, aby udržel tělesnou teplotu na konstantní úrovni kolem 37 stupňů. Aby to zvládl, pumpuje do končetin a tam umístěných kožních oblastí více krve. Začnete se potit, vlhkost se odpařuje a tělo se ochlazuje. Aby k tomu však vůbec mohlo dojít, musí srdce pracovat intenzivněji. "Celkově to zatěžuje náš kardiovaskulární systém i dýchací orgány," vysvětluje zástupce vedoucího oddělení hygieny životního prostředí a environmentální medicíny Centra pro veřejné zdraví na MedUni ve Vídni, co s lidmi může udělat klima, jaké zažíváme letos v létě.
Kdo je obzvláště ohrožen?
V těchto horkých dnech jsou více ohroženi ti, kteří trpí srdečními nebo plicními chorobami. Svou roli však hrají i neurologická onemocnění. Například lidé s paraplegií mají jen omezenou schopnost pocení a s ním spojeného ochlazovacího účinku. Podle Huttera však mezi hlavní rizikovou skupinu při vlně veder patří osaměle žijící starší lidé, z nichž někteří trpí také demencí, kteří již často nejsou schopni přijmout potřebná opatření na ochranu před horkem a jejichž vlastní obranné mechanismy proti teplu již nefungují správně.
Schopnost přizpůsobit se horku se s věkem snižuje. Stejně tak i pocit žízně. Může se tedy stát, že důležitý poplašný signál hrozící dehydratace přehlédneme, zatímco krevní oběh běží na plné obrátky. V takové situaci je podle odborníka kardiovaskulární systém nadprůměrně zatížen. Proto je podle něj možné, že lidé v důsledku horka předčasně zemřou. "V roce 2017 bylo v Rakousku více úmrtí v důsledku horka než úmrtí v důsledku dopravních nehod." Podle ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerové dochází každoročně k přibližně 500 úmrtím v důsledku horka. Podceňovat by se nemělo ani riziko pro kojence a malé děti. Je to proto, že u nich ještě nejsou plně vyvinuty adaptační mechanismy na teplo, které jsou nezbytné pro přežití.
A vnější faktory? "Čím vyšší vlhkost vzduchu, tím větší stres," ví lékař životního prostředí. Problém zhoršuje také bezvětří.
Protože je ozon dráždivým plynem, působí na naše dýchací cesty, a představuje tak další stresový faktor. Tose měří tzv. cílovou hodnotou ozonu. Tato cílová hodnota je definována takto: Během osmi hodin denně by koncentrace ozonu neměla překročit střední hodnotu 120 mikrogramů na metr krychlový. Co znamená, pokud je tato hodnota překročena? Hutter: "Neznamená to, že musí okamžitě dojít k akutním problémům. Ale přinejmenším lidem, kteří jsou oslabení nebo již zatížení, jako jsou astmatici, se doporučuje, aby se rozhodně šetřili."
Velkým problémem v takovém klimatu je někdy nedostatek nočního odpočinku. Pokud se byt v noci neochladí, spánek trpí, což představuje další zátěž pro organismus. O to důležitější je udržovat vlastní čtyři stěny co nejchladnější. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je použití žaluzií. Odborník radí nechávat okna přes den zavřená a větrat pouze v ranních a večerních hodinách. Pomáhají také ventilátory. Klimatizace, pokud je používáte, by se měly používat pouze se zdravým rozumem. "Pouštět klimatizaci při otevřených oknech během dne není v pořádku," varuje odborník na environmentální medicínu. Technická opatření by navíc měla být přijata až po úplném vyčerpání všech ostatních možností, protože v konečném důsledku přispívají ke zhoršení problému.
2997
Diskuse