USA navrhly novou bezpečnostní architekturu. Má reagovat na vzestup Číny a válku na Ukrajině

23. 6. 2023

Válka na Ukrajině – spolu se vzestupem Číny – definitivně ukončila světový řád, který se objevil po skončení studené války, a donutila Spojené státy přehodnotit své bezpečnostní struktury. Nová architektura se objevuje nejen v Asii a Tichomoří, kde se USA zaměřují na Tchaj-wan, ale i v jiných regionech. Zatímco tradiční aliance jako NATO se modernizují, Washington splétá celou síť nových nebo obnovených uskupení – od Čtyřstranného bezpečnostního dialogu mezi Austrálií, Indií, Japonskem a Spojenými státy, běžně známého jako Quad, až po nedávno podepsanou Atlantickou deklaraci, která posiluje ekonomické vazby s Londýnem. Jedná se o menší, flexibilnější skupiny s omezenějšími cíli.

Spojené státy tvrdí, že dochází k úzkému překrývání zájmů s partnerskými zeměmi, a to jak v Evropě, tak v Indo-Pacifiku, které považují válku na Ukrajině za odraz toho, co se může stát Tchaj-wanu, samosprávnému ostrovu, který Čína považuje za součást svého území a na který vyvíjí stále větší tlak.

Válka "nás vedla k tomu, abychom si v Indo-Pacifiku a v Evropě uvědomili důležitost aliancí, vazeb mezi oběma regiony a uznali, že to, co se děje jednomu regionu, má přímé a silné důsledky pro druhý," řekl Kurt Campbell, koordinátor Bílého domu pro Indo-Pacifik, na nedávném setkání s evropskými experty v Centru pro mezinárodní strategická studia (CSIS) ve Washingtonu.

V Evropě se tato strategie odráží v posilování a modernizaci NATO – které zůstává pilířem americké zahraniční a obranné politiky – ale také v posilování historických vazeb USA s Velkou Británií a východními zeměmi, zejména s Polskem.

Ale většina úsilí Washingtonu je zaměřena na asijsko-pacifický region, kde má rostoucí vliv Číny největší dopad a kde každé gesto USA je prováděno s ohledem na Peking a Tchaj-wan: Od omezení vývozu polovodičů do Číny až po pozoruhodný nárůst - v počtu a intenzitě - vojenských cvičení a bezpečnostních paktů v regionu.

Tváří v tvář tomu, co vnímá jako rostoucí hrozbu z Číny – která již má více bojových lodí než USA – se Washington snaží zvýšit svou odstrašující sílu. Obtížný výkon, když jsou na opačných stranách zeměkoule.

Aby se to vyřešilo, USA se snaží získat přístup k více základnám v Indo-Pacifiku. Vyvíjí také tlak na evropské spojence, aby rozšířili svou přítomnost v regionu: Francie, Německo a Velká Británie již vyslaly hlídky - krok, který "signalizuje evropské zájmy a zvyšuje odstrašující sílu," řekl Chris Johnstone z CSIS. Stejně tak se Washington snaží posílit vojenskou kapacitu svých spojenců v Indo-Pacifiku prostřednictvím větší integrace příslušného obranného průmyslu. V některých případech to zahrnuje transfer technologií, jako je tomu v případě AUKUSu, třístranné aliance se Spojeným královstvím a Austrálií, která vybaví Canberru ponorkami s jaderným pohonem.

Cílem je "učinit americké síly mobilnějšími, distribuovanějšími a odolnějšími," řekl Ely Ratner, náměstek ministra obrany Pentagonu pro indo-tichomořské bezpečnostní záležitosti, na nedávném rozhovoru organizovaném Centrem pro novou americkou bezpečnost (CNAS) ve Washingtonu.

Tato síť je velmi odlišná od evropského modelu: Bylo by nemyslitelné mít velkou vojenskou alianci, jako NATO v Indo-Pacifiku. Washington místo toho volí jiný typ vztahu, který experti popisují jako "minilaterální". Jinými slovy, aliance mezi skupinami menších zemí – bývají tři nebo čtyři – s konkrétnějšími cíli, které mohou být v případě potřeby rozšířeny. Aukus a oživený Quad spadají do této kategorie. Stejně jako trilaterální partnerství mezi USA, Japonskem a Filipínami a mezi Tokiem, Soulem a Washingtonem. Spojené státy také obnovily fórum ostrovních národů jižního Pacifiku v reakci na diplomatické úsilí Pekingu získat strategicky důležitá souostroví.

Tato partnerství podle Jeffreyho Hornonga z think tanku RAND "vyplňují prázdnotu" a "dávají podobně smýšlejícím zemím šanci řešit otázky společného zájmu, které nejsou pokryty velkými multilaterálními setkáními".

Především jsou flexibilnější. Členové zase navazují podobné vztahy s jinými státy, čímž se síť aliancí stále více prolíná, dodává Hornung, který předpovídá, že tento typ modelu poroste a bude hrát "důležitou roli v dobách míru".

Model vzbudil zájem i v jiných zemích. Americký prezident Joe Biden se na své poslední cestě do Evropy setkal s devíti východoevropskými členy NATO. Náměstek polského ministra zahraničí Piotr Wawrzyk navrhl, aby vlády Výmarského trojúhelníku – Paříž, Berlín a Varšava – spolupracovaly s Washingtonem na formování nové bezpečnostní architektury po válce na Ukrajině.

Bezpečnostní dohody

Americké úsilí v asijsko-pacifickém regionu již přináší ovoce. Podle Ratnera "začínáme skutečně vidět, že tyto vazby se formují velmi důležitým způsobem".

Na Filipínách vyvolalo zvolení Ferdinanda Marcose Jr. nové sblížení po letech odcizení během vlády Rodriga Duterteho. Spojené státy podepsaly dohodu s Filipínami, která jim umožňuje přístup ke čtyřem dalším základnám v zemi, tři z nich na Luzonu, jednom z nejbližších ostrovů v sousedství Tchaj-wanu.

Japonsko podepsalo v lednu pakt o posílení své obranné aliance se Spojenými státy, které vyšlou elitní jednotku na Okinawu, část Japonska, která je nejblíže Tchaj-wanu. Washington také uvítal novou japonskou politiku vojenské expanze – změnu směru v zemi, která byla od roku 1945 pacifistická. V rámci této politiky bude Tokio nakupovat více amerických zbraní, včetně střel Tomahawk.

V Jižní Koreji návštěva prezidenta Yoon Seuk-yola ve Washingtonu posílila jaderný deštník, kterým USA chrání zemi před možnými útoky ze severu. A Austrálie, kromě získání jaderných ponorek, bude hostit rotace amerických vojenských letadel.

USA nyní doufají, že získají Indii, která je partnerem v neformálním partnerství Quad, ale má důležité obranné vazby na Moskvu. Indický premiér Narendra Modi navštíví tento týden Washington a USA rozvinou červený koberec: Modimu bude nabídnuta státní návštěva se všemi druhy zábavy, od projevu v Kongresu až po slavnostní večeři. Na stole jsou také bezpečnostní dohody, zejména pro koprodukci a společný vývoj zbraní.

Pokud budou tyto dohody uzavřeny, bude to obrovský krok pro vztahy USA s Indií. Nové Dillí potřebuje nové zbraně a systémy, aby čelilo krkolomné vojenské modernizaci Číny. Ale zároveň se Indie vždy snažila držet Washington v opatrné vzdálenosti.

Indie "se snaží získat od Spojených států pokročilé technologie, aby posílila své vlastní ekonomické a vojenské schopnosti, a tím usnadnila svůj vzestup jako velmoci schopné vyvážit Čínu nezávisle, ale nepředpokládá, že by jí americká pomoc uložila nějaké další závazky," napsal minulý měsíc v časopise Foreign Affairs Ashley Tellis, z Carnegieho nadace pro mezinárodní mír.

Bezpečnost nad rámec obrany

Nová architektura se neomezuje pouze na tradiční pojetí bezpečnosti. Zahrnuje také oblasti, jako je energetika a hospodářská bezpečnost. Módním slovem v sálech Bílého domu a v Kongresu je "derisk" neboli snížení rizika, což je chápáno jako způsob, jak se chránit před finančními nebo komerčními donucovacími opatřeními, která by jiné vlády - jako Čína nebo Rusko - mohly chtít zavést. Často citovaným příkladem je bojkot, který Peking uvalil na Litvu a který stále pokračuje poté, co Riga umožnila otevření neoficiálního tchajwanského velvyslanectví na své půdě.

Zdroj v angličtině: ZDE