Uprchlíci: Západ musí příjmout odpovědnost za tragédii s potopenou lodí u Řecka
19. 6. 2023
Národnost několika stovek lidí, o nichž se předpokládá, že se utopili při nejnovější strašlivé tragédii lodi s migranty ve Středozemním moři, pomáhá vysvětlit, proč se pokoušeli o tak nebezpečnou cestu, píše list Observer. Pákistánci, Egypťané, Syřané, Afghánci a Palestinci údajně tvořili většinu z přibližně 750 pasažérů namačkaných v tomto plavidle, které se minulou středu potopilo 80 km od řeckých břehů a které vyplulo z libyjského Tobruku.
Seznam zemí původu je ukazatelem bolesti, za kterou nesou velkou odpovědnost EU, Británie a jejich spojenci. Neschopnost Západu zastavit válku syrského režimu proti jeho obyvatelům vedla v letech 2015-2016 k migrační krizi, kdy statisíce Syřanů hledaly bezpečí v Evropě. Ačkoli boje ustaly, mnozí z nich, včetně Palestinců žijících v zoufalých podmínkách v táborech ve válkou zmítané zemi, stále prchají před pronásledováním ze strany pomstychtivého režimu nebo opouštějí stále méně vstřícné Turecko.
Nemůže být překvapením, že na palubě lodi byli i Afghánci. Rozhodnutí Spojeného království a evropských členů NATO připojit se k USA a opustit Afghánistán v roce 2021 vyvolalo předvídatelnou krizi. Podle OSN bude letos naléhavou humanitární pomoc potřebovat 28,3 milionu lidí, tedy dvě třetiny obyvatel. Despotická vláda Tálibánu situaci ještě zhoršuje. Není divu, že se lidé uchylují k zoufalým krokům.
Tento argument lze rozšířit i na lidi z dalších zanedbaných postkoloniálních zemí v Africkém rohu, Sahelu a jižní Asii, jejichž pocit beznaděje, chudoby a chronické nejistoty podněcuje migraci.
Úsilí o odvrácení těchto nebezpečných cest se však míjí účinkem a počty překročení hranic a úmrtí rostou.
Tragédie z minulého týdne vyvolala příval obvinění. Řecká pobřežní stráž je kritizována za to, že neudělala více nebo nejednala dostatečně rychle, aby pomohla postižené lodi. Zdá se, že oficiální verze toho, co se na moři stalo, se mění každý den. Řecká vláda je opět pod palbou kritiky vzhledem ke svému nedávno zpřísněnému postoji vůči migrantům a předchozím šokujícím případům posílání uprchlíků zpět na otevřené mořeř. Několik údajných pašeráků lidí bylo zatčeno. Jakékoli vyšetřování musí být důkladné a nestranné. Kořeny nekončící migrační krize však nejsou žádným tajemstvím.
Evropským zemím, včetně Velké Británie, se trvale nedaří vyvinout humánní, soudržný a účinný přístup k výzvám, které nelegální migrace představuje. Po přílivu uprchlíků v letech 2015-2016 uzavřela německá kancléřka Angela Merkelová jednorázovou dohodu s Tureckem o omezení uprchlických toků. Následná dohoda s Libyí nezastavilatýrání lidí v záchytných táborech ani nové plavby. Brusel nyní jedná o platbách Tunisku. Británie zase uzavřela náhodnou dohodu se Rwandou, čímž porušila mezinárodní právo.
Celkově však snahy o odvrácení těchto nebezpečných plaveb ve Středozemním moři a v Lamanšském průlivu ztroskotávají, přičemž počet přeplavených a mrtvých v letošním roce vzrostl. Existuje příliš málo bezpečných a legálních cest. A chybí mezinárodní koordinace. Je otázkou, zda nový celoevropský pakt o migraci a azylu něco změní. Protiimigrační vlády v Polsku a Maďarsku se nadále staví odmítavě k pomoci "frontovým" státům, jako je Itálie a Řecko. Mezitím se migrace opět stává horkým politickým tématem, protože krajně pravicové strany postupují napříč Evropou.
Diskuse