Pomalý postup ukrajinské protiofenzívy je prověrkou reality, ale ještě to může dopadnout dobře

3. 8. 2023

čas čtení 10 minut


Naděje na rychlý průlom ukrajinské ofenzívy se tváří v tvář silné ruské obraně ukázaly jako příliš optimistické, ale ruské síly utrpěly velké škody



První obětí ukrajinské protiofenzívy bylo zbožné přání, píše Julian Borqger. Veškeré naděje, že ruské jednotky opustí své zákopy a uprchnou, se rozptýlily.

Počáteční ukrajinské útoky zabředly do hustých, překrývajících se minových polí. Přes veškerou pozornost, která byla věnována dodávkám tanků Leopard a dalších západních tanků v období před zahájením ofenzívy 4. června, nedokázala ukrajinská obrněná technika poskytnout sevřenou pěst potřebnou k prolomení linií.

 
Tanky, jak varovali vojenští experti, nebyly samy o sobě řešením. Bez vzdušné převahy na obloze nad nimi a drtivé dělostřelecké podpory byly zranitelné ruskými protitankovými střelami odpalovanými ze zákopů a z dělostřeleckých lodí schopných zasáhnout je nad obzorem.

Ukrajinci sice měli odminovací vozidla, ale neměli jich dost. Byli prioritními cíli pro Rusy, kteří se naučili pokládat protitankové miny na sebe,

"Roli, kterou tato ruská minová pole hrají, prostě nelze přeceňovat," řekl Matt Dimmick, americký plukovník ve výslužbě a bývalý ředitel Rady národní bezpečnosti pro Rusko. "Příběhy, které slýcháme z frontových linií, jsou o tom, že ukrajinské jednotky narážejí na tato obranná zařízení, kde jsou miny na některých místech každý metr nebo každé dva metry ... a vyžaduje to, aby Ukrajinci zastavili, sesedli a postrčili vojáky vpřed, aby tato minová pole vyčistili a vytvořili průchody."

Ukrajinci přizpůsobili svou taktiku a přešli na pěší jednotky o velikosti čety, které si často v noci razí cestu minovými poli. To však znamená, že postup bje pomalý, rychlostí chůze, s častým zastavováním a vracením se. Průchody vyčištěné skrze minová pole jsou rychle znovu zasypány z dálky ruskými drony nebo dělostřelectvem.

Horké a deštivé počasí letošního léta způsobilo, že půda je bažinatá a vytrostl bujný porost, v němž se Rusové mohou skrývat.

Zatímco ruští velitelé běžně ženou odsouzence a brance při hromadných útocích přes minová pole a do kulometné palby, zejména v bitvě o město Bachmut na severu Doněcka, ukrajinští důstojníci si obecně cení životů svých vojáků, takže takové útoky lidskou vlnou nepřipadají v úvahu.

Ukrajinci spoléhají spíše na opotřebovávací bitvu a využívají vynikající přesnost svého dělostřelectva, aby rozbili ruskou obranu a odřízli zásobovací linie.

V moderní válce, která zahrnuje rozsáhlý letecký a elektronický dohled, je téměř nemožné překvapit. Ukrajinci stále postupují vpřed po třech hlavních osách postupu, s nimiž zahájili protiofenzívu.

V severním Doněcku se snaží obejít ruské jednotky a žoldnéře, kteří jsou zalezlí v troskách Bachmutu, jehož se v květnu za cenu obrovských lidských ztrát zmocnili, což je jejich jediný významný zisk od loňského léta. Kvůli tomuto symbolickému významu pro Moskvu Ukrajinci počítají s pravděpodobností, že Moskva ruským obráncům Bachmutu nedovolí, aby se ho v rámci taktického ústupu vzdali, takže tlak na frontu má za následek fixaci velkého počtu nepřátelských sil na místě a brání jim posílit vznikající slabá místa na tisícikilometrové frontě.

Na jižní frontě, kde se Doněcká oblast stýká se Záporožím, postupují Ukrajinci postupně na jih od města Velyka Novosilka, jednu těžce vybojovanou vesnici za druhou, a koncem minulého týdne oslavili dobytí poslední, Staromajorské, vzdálené necelých 8 km od ukrajinských výchozích pozic v červnu.

Třetí větev protiofenzívy, a zatím zřejmě prioritní, se nachází v západní Záporožské oblasti, na levém břehu Dněpru, kde se Ukrajinci snaží prorazit jižně od osady Orichiv a nyní dosáhli vesnice Robotyne, asi 15 km jižně.

Na všech těchto třech osách útoku se Ukrajinci stále probojovávají přes předsunutou obranu Rusů. Nedosáhli ani hlavních opevněných linií, které leží před nimi.

Minulou sobotu, po sedmi vyčerpávajících týdnech, nasadil ukrajinský velitel Valerij Zalužnyj jednotky svého 10. armádního sboru na Orichivské frontě. Ten byl zadržován jako síly druhé vlny, aby převzal ofenzivu, až první vlna, převážně z 9. sboru, dosáhne hlavní obranné linie Rusů. Místo toho musel být vyslán 10. sbor, aby se pokusil dokončit práci 9. sboru.

Jednotky, které jsou nyní vysílány do boje, jsou většinou sestaveny z brigád, které byly v posledních měsících narychlo vycvičeny a vybaveny v zemích NATO. Takové jednotky byly nasazovány po částech již dříve, ale toto představuje velkou novou vlnu.

Zatím, a na definitivní soudy je velmi brzy, jejich příchod bojiště nijak nezměnil. Američtí představitelé původně informovali novináře, že nasazení 10. sboru signalizuje začátek "hlavního tahu" protiofenzívy, ale o několik dní později couvli.

Jedním z objevujících se trendů protiofenzívy je, že nově vytvořené ukrajinské brigády vyzbrojené západními jednotkami si nevedly tak dobře jako zkušenější, ale hůře vybavené jednotky, jako je 3. útočná brigáda, která se podílela na dosud nejúspěšnějším ukrajinském postupu do města Kliščiivka jižně od Bachmutu.

Pravděpodobně nejoptimističtějším příkladem nerealistického  zbožného přání bylo očekávání, že ukrajinské jednotky, které byly několik měsíců cvičeny ve státech NATO a vyzbrojeny jeho technikou, budou okamžitě schopny bojovat po jeho způsobu. Žádalo se po nich, aby postupovali bez dvou předpokladů, které by velitel NATO považoval za samozřejmé: naprosté vzdušné převahy a ohromné dělostřelecké palebné síly, vše těsně koordinované dohromady.

Noví ukrajinští důstojníci byli většinou schopni reprodukovat to, co se naučili na úrovni roty, ale ne v mnohem větším měřítku, které je nutné k rychlému překonání ruských pevných pozic.

"Myslím, že je velmi správné, že jsme byli skeptičtí k tomu, že s tak malým množstvím výcviku lze vytvořit soudržné jednotky, které se mohou poprvé představit v boji proti tak dobře připravené obraně," řekl Michael Kofman, vedoucí pracovník programu Rusko a Eurasie v Carnegie Endowment for International Peace.

Ačkoli není pochyb o tom, že protiofenzíva nesplnila všeobecná očekávání v západních hlavních městech a pokulhává za optimistickými plány, většina vojenských expertů tvrdí, že je příliš brzy na to, aby se to prohlásilo za neúspěch.

Upozorňují, že některé velké ofenzívy v historii, které jsou nyní považovány za brilantní úspěchy, musely dlouho vytrvat ve fázi téměř slepé uličky.

"Při invazi v Normandii, jakmile Spojenci dosáhli předmostí, také prošli šest až osm týdnů trvajícím obdobím, kdy se pomalu snažili propracovat německou obranou přes krajinu s živými ploty, a během šesti až osmi týdnů od vylodění v den D postoupili jen asi o 25 km od předmostí," upozornil Dimmick.

Ačkoli ukrajinské síly musely postupovat po 100 metrech na území držené Rusy a jejich postup vypadá na mapě celé fronty téměř zanedbatelně, území není jediným měřítkem úspěchu. Dopad úbytku ruských sil nemusí být patrný okamžitě, ale v dlouhodobějším horizontu by mohl být stejně významný.

Ruské jednotky na frontě se ztenčily, mnohé z nich mají méně než třetinu nebo čtvrtinu svých plných počtů. Rakety Himars darované USA a britské a francouzské rakety Storm Shadow způsobily v ruských týlových liniích spoušť a zničily muniční sklady a zásobovací uzly.

"Rusové se nehýbají," řekl jeden ze západních zpravodajských důstojníků. "Stále bojují proti třem osám a nevykazují známky toho, že by byli schopni některou z těchto os výrazně posílit proti trvalému ukrajinskému útoku."

Ruští vojenští bloggeři vykreslují hrozivé obrazy poškození ruských sil a jejich morálky, což jsou problémy, které vypluly na povrch, když generál Ivan Popov, velitel ruské 58. kombinované armády bojující v Záporožské oblasti, minulý měsíc prohlásil, že byl propuštěn za to, že si stěžoval na špatné vedení války ze strany Moskvy.

Dodávka americké kazetové munice, která je široce kritizována za  hrozbu, kterou představuje pro civilní obyvatelstvo, umožňuje ukrajinskému vojenskému vedení pokračovat v protiofenzívě ještě několik měsíců.

Snaha o minimalizaci ukrajinských ztrát a ochrana, kterou poskytují západní obrněná vozidla, i když jsou vyřazena z boje, způsobily, že většina ukrajinských útočných jednotek není tak vyčerpaná, jak se očekávalo. Téměř všechny tanky Leopard poškozené v boji byly opraveny v polských dílnách.

Zalužnyj a jeho nejvyšší důstojníci věděli, že při zahájení ukrajinské protiofenzívy nemají k dispozici nástroje, které skutečně potřebují, ale cítili časový tlak, protože Rusové prohlubovali své zákopy a na západě se objevovaly známky netrpělivosti a únavy dárců.

Po summitu NATO ve Vilniusu, který nenabídl jasnou cestu ke členství, ale zaručil dodávky zbraní až do příštího roku, bude mít nyní Kyjev pocit, že má prostor k nadechnutí. Pokud nedojde k dramatickému prolomení ruských linií, může doufat, že vytrvalý tlak nakonec vyvolá implozi v řadách okleštěných ruských řad.

"Neexistuje žádný důvod, proč by Ukrajinci nemohli prolomit hlavní ruskou obrannou linii," uvedl představitel západních zpravodajských služeb.  Ještě není konec."

Podrobnosti v angličtině ZDE

1
Vytisknout
3594

Diskuse

Obsah vydání | 8. 8. 2023