Character Limit
20. 9. 2024
čas čtení
9 minut
Úvod > 11. listopadu 2022
Po
téměř čtyřech hodinách čekání byl vedoucí datový vědec stále
neklidnější. Neměl v plánu být v kanceláři Twitteru. Byl Den veteránů a
většina jeho kolegů se odhlašovala, ale on se poflakoval před
konferenční místností v desátém patře sanfranciského sídla společnosti a
čekal, až si ho zavolá nový majitel Twitteru.
Elon
Musk byl ve svém živlu. Jedenapadesátiletý miliardář se vyžíval ve
zkoušení své vytrvalosti, byl nadšený vlastní silou, když spal na gauči v
konferenční místnosti v továrně Tesly nebo když celou noc dával
dohromady poslední úpravy pro start rakety ve SpaceX. Nyní se postavil
proti Twitteru. Po svém převzetí za 44 miliard dolarů napínal hranice
sociální sítě. Jak rychle ji dokáže přizpůsobit své vůli?
Datový vědec, vytáhlý muž s rozcuchanými zrzavohnědými vlasy a řezavě modrýma očima, začal u Twitteru pracovat teprve před rokem. Jeho kolegové ho rychle začali vnímat jako hlubokomyslného člověka, kterého fascinuje dobro - a zlo -, které plyne z propojování lidských komunit online. Svůj talent pro rozčlenění rozsáhlého prostředí sociálních médií do stravitelných kousků si vypěstoval během pěti let práce na Facebooku, kde se ponořil do spousty uživatelských dat a zkoumal ožehavá témata, jako jsou nenávistné projevy a dezinformace, které přispěly k tomu, že se lidé 6. ledna 2021 vrhli na americký Kapitol. Tento datový vědec, který byl srdcem akademik, často kritizoval chyby svého zaměstnavatele s takovou otevřeností, jakou vedení od ostatních zaměstnanců slýchalo jen zřídka.
Když Musk v dubnu toho roku nabídl Twitteru koupi, byl datový vědec optimistický. Musk byl člověk, který způsobil revoluci ve dvou odvětvích - rozšířil elektromobily a zprivatizoval výzkum vesmíru.
Možná byl vizionářem, který by mohl dát společnosti sociálních médií tolik potřebnou injekci.
Ale během posledních dvou týdnů Musk propustil polovinu kolegů datového vědce bez jakéhokoli plánu a bez většího vysvětlení své vize. Odcizil si inzerenty a podkopal základy podnikání Twitteru. A propadl nehorázné konspirační teorii, když na Twitteru zveřejnil falešný příběh o manželovi Nancy Pelosiové, předsedkyně Sněmovny reprezentantů USA, který naznačoval, že se zapletl s narušeným mužem, který ho napadl v jeho domě. Byl to absurdní výmysl, kterému by uvěřil jen člověk s pokřivenou myslí - radikalizovanou hodinami strávenými denně na internetu ve vlastní filtrační bublině.
Datový vědec byl zděšen. Musk byl zřejmě jedním ze snadno oklamatelných konspirátorů, které studoval ve své práci.
"Navzdory všem změnám, které Musk na Twitteru už provedl, miliardář naznačil, že si ten pátek neodpočine. Brzy ráno rozeslal svým zaměstnancům e-mail, v němž vyjádřil "uznání těm, kteří tam byli se mnou".
"Dnes budu opět v kanceláři," napsal Musk. "Zastavte se v desátém patře, pokud si chcete promluvit o tom, jak posunout Twitter na další úroveň. Prioritou jsou krátkodobé akce."
Datový vědec se rozhodl, že se do toho pustí. Vydal se na cestu mlhou a šerem sanfranciské zimy a zamířil na Market Street k impozantnímu sídlu Twitteru ve stylu Art Deco. Těsně po desáté hodině dopoledne se usadil u řady stolů před konferenční místností Caracara, ze které se otevírá výhled na centrum města a zářivou kopuli radnice. Její prosklené stěny umožňovaly kolemjdoucím, aby se na vedoucí pracovníky dívali jako na lvy v zoo. Musk byl hlavní atrakcí a pracovníci čekající venku na setkání s ním si tiše šeptali, co doufají, že svému novému šéfovi řeknou. Zatímco datový vědec klepal do svého notebooku a pracoval na dvojici memorand, která měl v plánu Muskovi předat, poslouchal. Někteří zaměstnanci si šeptali o tom, jak málo lidí se přihlásilo k novému předplatnému Twitteru. Jiní si vyměňovali tipy, jak nejlépe komunikovat se svým novým vedoucím.
Behnam Rezaei, vřelý muž, který nosil kulaté želvovinové brýle a více než pět let vedl inženýrské týmy ve společnosti Twitter, přistoupil k datovému vědci, aby mu poradil. Rezaei se vyšplhal po žebříčku do Muskovy přízně, vyhnul se vyhazovům, které se dotkly jeho kolegů manažerů, a povýšil na viceprezidenta. Rezaei měl o datovém vědci vysoké mínění a uplatnil část svého nově nabytého politického kapitálu, aby mu zajistil osobní setkání s Muskem.
"Elon chce slyšet jen pozitivní věci," poučil ho Rezaei. "Neříkejte mu o tom, co neumíme, ani se nesnažte ospravedlnit současný stav."
"Elon chce dělat jen to, co lidstvu prospívá."
Rezaei však nevěděl, že se datový vědec již rozhodl skončit. Když v pátek brzy ráno uviděl Muskův e-mail, odložil svůj odchod o jeden den, aby si mohl promluvit přímo s novým majitelem. Stále věřil v Twitter a sílu velkých sociálních sítí a doufal, že ho Musk vyslyší. Možná se mu Muskova kohorta "přikyvovačů", která do společnosti přišla po jeho převzetí, neodvážila říct, jak moc to kazí.
Zatímco čekal, datový vědec dokončil dva dokumenty, které si připravil pro své setkání. Prvním z nich byl seznam nápadů na efektivnější řízení Twitteru. Ve druhém, odvážnějším prohlášení, nastínil, proč Muskovy plány vydělávat značné příjmy z předplatného a změnit politiku moderování obsahu nebudou fungovat a jak jeho paranoia a nestabilita firmu poškozují.
Jak hodiny ubíhaly, sháněl v jedné z nedalekých kuchyní zbytky občerstvení. Srdce mu silně bušilo, když si v hlavě přehrával, co Muskovi řekne. Nakonec, krátce po 14:00, k němu přistoupila Muskova asistentka. Řekla, že Musk nemá čas. Bude na to mít jen pět minut.
Datový vědec vešel do konferenční místnosti. Musk seděl na jedné straně velkého dubového stolu, jeho povislá, metr osmdesát vysoká postava se krčila na kancelářské židli Herman Miller. Datový vědec se rychle představil a pak se pustil do své prezentace. Musk pozorně poslouchal, jak vysvětluje své nápady na růst, ověřování uživatelů a motivaci zaměstnanců. Poté nastínil vizi moderování obsahu, která svěřila rozhodovací pravomoci do rukou organizace mimo přímou kontrolu jejího majitele.
"Noviny a časopisy mají redakční nezávislost, což znamená, že majitelé nemají možnost vynášet konečné soudy o tom, co zůstává a co odchází," vysvětlil datový vědec. "Společnosti působící v oblasti sociálních médií by měly mít stejnou strukturu."
Na Muska to neudělalo dojem. "Nebo ne," zamumlal.
Muskova asistentka nakoukla zpátky do místnosti a řekla, že má další schůzku. "Máte nějaké závěrečné myšlenky?" zeptala se.
"Ano, chci říct jednu věc," řekl datový vědec. Zhluboka se nadechl a otočil se k Muskovi.
"Dnes podávám výpověď. Z převzetí jsem se cítil nadšený, ale váš tweet s Paulem Pelosim mě opravdu zklamal. Je to skutečně tak očividná stranická dezinformace a nutí mě to dělat si starosti o vás a o to, od jakých přátel získáváte informace. Je to opravdu jen asi tak desetina promile dospělé populace, která by byla natolik důvěřivá, aby na to skočila."
Z Muskovy už tak bledé tváře se vytratila barva. Naklonil se na židli dopředu. Takhle s ním nikdo nemluvil. A nikdo, a už vůbec ne někdo, kdo pro něj pracoval, by si nedovolil zpochybňovat jeho intelekt nebo jeho tweety. Jeho těkající oči se na vteřinu zaměřily přímo na datového vědce.
"Jdi do prdele!" Musk zavrčel.
Datový vědec se osmělil. Nebyl náchylný ke konfliktům ani urážkám, ale Muskova reakce ho utvrdila v přesvědčení, že miliardář se ani náhodou nehodí k tomu, aby řídil společnost, která má zásadní význam pro světový online diskurz. Zůstal vyrovnaný, ale pronesl něco, co neměl v plánu říct.
"Doufám, že vyhlásíte bankrot a necháte společnost řídit někoho jiného."
"No, rezignace přijata," vyhrkl Musk.
Datový vědec zamířil k východu.
"Vezmu si váš notebook," řekla Muskova asistentka pokorně. Podal jí zařízení a odešel.
Když se datový vědec vracel ke stolu, kde si nechal své věci, slyšel klapot dvou Muskových strážců, kteří běželi, aby ho dohonili. Říkal si, jestli se ho nepokusí obtěžovat, nebo ho snad dokonce hrubě napadnout, ale oni jen dohlíželi na to, aby si sbalil věci, a pak ho doprovodili k výtahovému boxu. Když všichni nastoupili do výtahové kabiny a sjížděli do prvního patra, jeden ze strážců se na něj otočil a usmál se.
"Co jste mu řekl?" zeptal se.
"Řekl jsem mu pár věcí, které se mu nelíbily," odpověděl datový vědec.
"Musel to být dobrý pocit."
"Jo," řekl, než vystoupil z výtahové kabiny, odevzdal průkazku a naposledy opustil sídlo Twitteru. "Abych byl upřímný, to, co jsem řekl, říkají všichni za jeho zády. Ale nikdo mu to neříká do očí."
(…)
Překlad úryvku z úvodu knihy Kate Congerové: Character Limit (Penguin, Sept. 2024)
1881
Diskuse