Hlad v Libanonu zřejmě v důsledku izraelských útoků drasticky vzroste

14. 10. 2024

 

Akutní míra hladu by mohla velmi rychle vzrůst, protože podle Světového potravinového programu OSN byla potravinová bezpečnost v Libanonu nejistá ještě předtím, než Izrael v polovině září zahájil rozsáhlé letecké bombardování, protože rostoucí boje s Hizballáhem od 7. října již vyhnaly z domovů 40 % místních zemědělců, narušily místní produkci a přerušily obchodní toky a přístup na trhy.

Přístup k dostatečnému množství potravin je stále obtížnější, protože celé komunity byly nuceny opustit své domovy a zemědělskou půdu v jižním Libanonu a civilní oblasti v Bejrútu jsou pod silným leteckým útokem.

V červnu OSN zařadila Libanon na seznam horkých míst hladu a varovala, že čtvrtina obyvatelstva čelí akutní míře nedostatku potravin uprostřed doutnajícího konfliktu, prudce rostoucí inflace, rostoucích světových cen pšenice a snižující se humanitární pomoci pro 1,5 milionu syrských a palestinských uprchlíků v zemi.

V pátek bude Fakhri na Valném shromáždění OSN čelit otázkám ohledně závěrů své nejnovější zprávy, která tvrdí, že hladové kampaně jsou vždy záměrné a že stát Izrael by měl být pohnán k trestní odpovědnosti za masové vyhladovění Palestinců.

„Hladomory jsou způsobeny lidmi a jsou vždy výsledkem hladovění jedné skupiny druhou, proto by měly být vždy chápány jako politický problém,“ řekl Fakhri.

„Existují jasné důkazy, že izraelští představitelé použili hladomor jako válečný zločin i jako zločin proti lidskosti - což jsou zásadní porušení mezinárodního práva bez výjimek. Hladomor způsobuje přeživším trvalé fyzické a psychické škody a může škodit i dalším generacím. Hladomor nelze zapnout a vypnout jako příměří.“

Dne 9. října 2023 - dva dny po útoku Hamásu, při kterém zahynulo více než 1 100 lidí - vyhlásil izraelský ministr obrany Yoav Gallant „úplné obležení“ Gazy a prohlásil, že zastaví dodávky elektřiny, potravin, vody a pohonných hmot. Podle údajů OSN a mezinárodních humanitárních agentur tvořili obyvatelé Gazy do prosince 80 % lidí na světě, kteří trpěli hladomorem nebo katastrofálním hladem.

Ve Fakhriho zprávě zveřejněné v červenci se uvádí, že nikdy v historii po druhé světové válce se nestalo, aby obyvatelstvo hladovělo tak rychle a tak úplně, jako v případě 2,3 milionu Palestinců žijících v Gaze.

Určitá pomoc se do Gazy dostala, ale podle humanitárních skupin se tam dostává jen zlomek toho, co palestinští civilisté potřebují k přežití. Izrael tvrdí, že pomoc do Gazy přichází, ale není distribuována.

V září údaje OSN a izraelské vlády ukázaly, že dodávky potravin a pomoci do Gazy klesly na nejnižší úroveň za posledních sedm měsíců kvůli novým pravidlům zavedeným Izraelem.

Palestinské děti, které nemají přístup k dostatečnému množství zdravých potravin a čisté vody, hledají v červenci jídlo mezi odpadky v Deir al-Balah v Gaze. Foto: Mgr: Anadolu/Getty Images

Uvnitř Gazy distribuci pomoci komplikuje nedostatek pohonných hmot a izraelská kontrolní stanoviště. Podle OSN bylo na tomto území zabito více než 300 humanitárních pracovníků.

Fakhri byl prvním v systému OSN, kdo během několika týdnů od začátku konfliktu upozornil na riziko genocidy v důsledku hladomoru. Tvrdí, že humanitární katastrofa v Gaze nezačala 7. října.

„K tomu, aby bylo možné vyhladovět jiné obyvatelstvo, je zapotřebí let politických rozhodnutí a značného stupně vojenské a finanční síly. Vyžaduje to také mezinárodní systém, který to umožňuje, takže země, které nadále posílají peníze a zbraně Izraeli, jsou rovněž vinny.“

Izrael opakovaně odmítl obvinění z genocidy, obvinil Hamás z násilí a utrpení v Gaze a uvedl, že do enklávy smí proudit více pomoci. Vláda na žádost o reakci na Fakhriho komentáře nereagovala.

Podle palestinských zdravotnických úřadů bylo od 7. října v Gaze zabito více než 42 100 lidí, nejméně 98 100 dalších bylo zraněno a odhadem 10 000 lidí je nezvěstných a předpokládá se, že zemřeli.

Fakhriho zpráva pro OSN rámuje hladomor jako porušení mezinárodního práva, za které by státy a korporace mohly být pohnány k odpovědnosti Mezinárodním soudním dvorem (ICJ) a vnitrostátními soudy. V současné době je hladomor chápán striktně jako porušení humanitárního práva, válečný zločin, za který mohou být stíháni pouze jednotlivci.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a ministr obrany Gallant jsou prvními osobami, které byly mezinárodním soudem oficiálně obviněny z úmyslného hladovění.

„Rámcovat hladové kampaně, jaké vidíme v Gaze a Súdánu, pouze jako zločin podle válečného práva je problematické - a empiricky nemožné. Vojenské dodavatelské řetězce jsou neodmyslitelně propojeny s humanitárními dodavatelskými řetězci, které jsou neodmyslitelně propojeny s civilními dodavatelskými řetězci,“ řekl Fakhri, profesor práva na Oregonské univerzitě.

„Pokud v jakémkoli případě použijete hladovění, ať už proti ozbrojeným bojovníkům nebo jinak, zaručeně masově vyhladovíte civilní obyvatelstvo,“ dodal Fakhri.

Svět produkuje dostatek potravin, aby nasytil 1,5násobek současné populace, a přesto výskyt hladu, podvýživy a hladomoru roste. Podle Fakhriho se potravinová nejistota soustřeďuje v Africe a arabském světě, protože potravinové systémy jsou křehké ze své podstaty.