Zelenskyj obvinil Rusko po nejnovější vlně útoků dronů z „útoku na lidskost

22. 7. 2025

 
Německý ministr obrany Boris Pistorius uvedl, že Berlín je připraven zaplatit USA za co nejrychlejší dodání pěti protivzdušných systémů Patriot na Ukrajinu, i když zatím není jasné, jak brzy by se toho mohlo dosáhnout.

Média naznačila, že Německo urgentně převede dva systémy ze svého vlastního arzenálu devíti kusů a náhrady zakoupí od USA, přičemž podrobnosti o převodu dalších tří budou ještě vypracovány.

Oznámení bylo učiněno po zasedání Ukrajinské kontaktní skupiny pro obranu, která sdružuje 50 západních spojenců a společně jí předsedají  Německo a Velká Británie. Británie uvedla, že letos vydáí 700 milionů liber na protivzdušnou obranu a dělostřeleckou munici pro Ukrajinu.

Pistorius uvedl, že se se svým americkým protějškem Petem Hegsethem dohodl, že „Německo přispěje k co nejrychlejšímu dodání pěti naléhavě potřebných systémů Patriot. Jak toho dosáhnout, budeme v nejbližších dnech koordinovat v duchu vzájemné důvěry mezi partnery“.

V posledních měsících Kreml dramaticky eskaloval svou leteckou kampaň proti Ukrajině a odpaluje rekordní počet dronů. Údaje ukrajinského letectva, o nichž jako první informoval deník Financial Times, naznačují, že ruská taktika rojů je stále účinnější, což dokazuje naléhavou potřebu Kyjeva posílit vlastní obranu.

Mezi dubnem a červnem dosáhlo svých cílů asi 15 % ruských dronů, oproti 5 % v předchozích třech měsících, a rozsah útoků se zvýšil. Moskva na Ukrajinu začátkem tohoto měsíce odpálila 728 dronů, což je rekordní počet, ale podle Institutu pro studium války se očekává, že rozsah nočních útoků by mohl přesáhnout 1 000 a do listopadu dokonce dosáhnout 2 000.

Stovky lidí se v pondělí ukrývaly ve stanici metra Lukjanivska, když vedle ní explodoval dron. Rusko opakovaně útočí na tuto čtvrť, která byla spolu s dalšími třemi bombardována v hlavním městě.

Stanici zahalil kouř. Videozáznamy ukazují lidi stojící na podzemní plošině zaplněné vířícím prachem. Bylo slyšet vzlykání jedné ženy.

„Vstup do stanice byl v důsledku útoku poškozen,“ řekl Tymur Tkačenko, šéf kyjevské vojenské správy, a dodal, že zasaženy byly také obchody, podniky a mateřská škola.

Max, 32letý obyvatel, řekl: „Můj přítel utekl do metra. V noci mi volal a řekl, že slyšel úder. Část budovy a dokonce i střecha se zřítily na eskalátory. Na nástupišti se valil kouř.

„Když se tu procházíte, je to jako peklo na zemi. Přes den je to v pořádku. Ale jakmile se setmí, je to vždycky opravdu těžké. Lukjanivska byla bombardována už nejméně popáté. Okna jsou vyražená. Pokud se kouř dostane do metra, kam se schováme?“

Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot se v pondělí v Kyjevě setkal se Zelenským a navštívil poškozenou stanici. „Úkryty samy o sobě již nejsou zcela bezpečné, protože stanice metra vedle mě, která slouží jako úkryt pro obyvatele Kyjeva, se stala terčem útoku,“ řekl.

Barrot uvedl, že zaměstnanci francouzského velvyslanectví se během intenzivního útoku skrývali dvě hodiny. Vyzval k zvýšení tlaku na Rusko a uvedl, že Francie v příštím roce vyčlení dalších 200 milionů eur  na podporu kritické infrastruktury a ekonomiky Ukrajiny.

Krátce po druhé hodině ráno bylo nad městem slyšet bzučení roje dronů. Ukrajinská protivzdušná obrana se je snažila sestřelit, což doprovázely četné exploze a hlasité rány. Útok skončil asi o tři hodiny později.

Těžce zasaženo bylo také západní město Ivano-Frankivsk, které leží stovky kilometrů od frontové linie. Jeho starosta Ruslan Marcinkiv uvedl, že se jednalo o největší útok od začátku plnohodnotné invaze Vladimira Putina v roce 2022, při kterém bylo zraněno několik lidí v okolních vesnicích. Výbuchy byly hlášeny také v Charkově, druhém největším městě Ukrajiny.

Zelenskyj uvedl, že Rusko a Ukrajina budou tento týden pokračovat v mírových jednáních. Ve svém denním projevu řekl: „Dnes jsem s [ukrajinským ministrem obrany] Rustemem Umerovem jednal o přípravách výměny a dalším setkání s ruskou stranou v Turecku. Umerov informoval, že setkání je naplánováno na středu. Více podrobností bude k dispozici zítra.“

Dosavadní dvě kola jednání v Istanbulu nepřinesla žádný pokrok směrem k příměří, i když vedla k rozsáhlé výměně vězňů a dohodám o navrácení těl vojáků zabitých ve válce.

Kreml tento měsíc oznámil, že je připraven pokračovat v jednáních s Ukrajinou poté, co americký prezident Donald Trump dal Rusku 50 dní na uzavření mírové dohody, jinak mu hrozí sankce. Nic však nenasvědčuje tomu, že by Putin změnil své maximalistické požadavky.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v neděli uvedl, že dosažení dohody „není jednoduché“ a že „cíle“ Moskvy musí být splněny. Mezi ně patří zabrání dalších ukrajinských území a nahrazení Zelenského a jeho prozápadní vlády.