Stovky bývalých izraelských bezpečnostních činitelů vyzývají Trumpa, aby pomohl ukončit válku v Gaze

4. 8. 2025

 
Dodali, že podle nich Hamás již nepředstavuje strategickou hrozbu pro Izrael.

Dopis přichází v době, kdy se zvyšuje tlak na izraelskou vládu, aby ukončila válku, i když Netanjahu zvažuje zintenzivnění ofenzívy. O víkendu vyšly do ulic Izraele tisíce demonstrantů poté, co byly zveřejněny dvě videa vyhublých rukojmích zadržovaných v Gaze.

Zejména jedno video, na kterém byl zachycen vyhublý Evyatar David, jak kopal hrob, který podle jeho slov mohl být jeho vlastní, vyvolalo v Izraeli vlnu pobouření.

V neděli večer vydalo ústředí Fóra rodin rukojmích a pohřešovaných osob prohlášení, v němž obvinilo Netanjahua, že „vede Izrael a unesené k zániku“.

Netanjahu oznámil, že koncem týdne svolá schůzi, na které se rozhodne o dalším postupu v Gaze, přičemž na stole je i rozšíření vojenských operací. Zintenzivnění vojenských aktivit na palestinském území by uklidnilo krajně pravicové ministry v Netanjahuově vládní koalici, kteří se důsledně vyslovují proti příměří.

Izraelská vláda zvažuje zintenzivnění vojenských operací, protože jednání o příměří se zdají být v slepé uličce, z čehož izraelská vláda viní Hamás. USA a Izrael před deseti dny stáhly své vyjednavače z Dauhá a oznámily, že budou hledat „alternativní možnosti“ pro osvobození rukojmích.

Rozšíření války by bylo v rozporu s tím, co Trumpův vyslanec pro Blízký východ o víkendu sdělil rodinám rukojmích jako postoj USA. Steve Witkoff uvedl, že Washington podporuje komplexní ukončení války v Gaze, které by přivedlo rukojmí domů, a ujistil rodiny, že to neznamená další boje.

Jakékoli rozšíření konfliktu by mohlo zhoršit již tak katastrofální humanitární situaci v Gaze. Humanitární organizace spojená s OSN uvedla, že na území panuje hladomor,  přibližně 2,1 milionu lidí, kteří tam žijí, trpí masovým hladověním.

Navzdory oznámení o rozšíření humanitární pomoci v Gaze humanitární organizace konstatují, že Izrael stále nepouští na území dostatek pomoci. Izrael popírá, že v Gaze panuje hladomor, a viní OSN z neefektivní distribuce pomoci.

Podle zdravotnických úřadů bylo v pondělí v Gaze izraelskou palbou a leteckými údery zabito nejméně 40 Palestinců, k nimž se přidalo pět lidí, kteří zemřeli hlady. Nejméně 10 z těch, kteří byli zabiti, bylo zastřeleno, když stáli v řadě na pomoc před distribučními centry provozovanými soukromou americkou organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF).

V Deir al-Balah v centrální Gaze zahynul také zdravotní bratr z nemocnice al-Aqsa, když na něj spadla paleta s humanitární pomocí shozená z letadla. Další muž byl převezen do nemocnice poté, co na jeho stan spadla bedna s humanitární pomocí.

Světová zdravotnická organizace oznámila, že dodává léky a krevní konzervy do nemocnic v celé Gaze – jde o vzácnou dodávku na podporu zničeného zdravotního systému palestinského území.

Od začátku války bylo v Gaze zabito téměř 61 000 lidí. Izrael zahájil válku v reakci na útok na Izrael ze dne 7. října 2023, při kterém militanti vedeni hnutím Hamás zabili asi 1 200 lidí a zajali 251 rukojmích.

Rodiny rukojmích odmítly myšlenku dalšího boje v Gaze, který podle nich „ohrožuje životy unesených, kteří jsou již v bezprostředním ohrožení smrtí“.

Bývalí izraelští bezpečnostní představitelé také varovali před rozšířením války s tím, že Izrael již dávno dosáhl svých vojenských cílů v Gaze.

„Zpočátku to byla spravedlivá válka, obranná válka, ale když jsme dosáhli všech vojenských cílů, přestala to být spravedlivá válka,“ řekl v neděli večer ve videu Ami Ayalon, bývalý šéf bezpečnostní agentury Shin Bet. „Tato [válka] vede stát Izrael ke ztrátě bezpečnosti a identity.“

V březnu zahájil izraelský ministr spravedlnosti proces odvolání generální prokurátorky.

Baharav-Miara, která byla jmenována předchozí vládou, se dostala do konfliktu s Netanjahuem v řadě otázek, včetně jeho obvinění z úplatkářství a podvodu. Vláda ji obvinila z úmyslného blokování jejích politických iniciativ a z politicky motivovaných „honů na čarodějnice“.

Vystoupila také veřejně proti oslabování dělby moci, což je chápáno jako reakce na Netanjahuovu kontroverzní reformu soudnictví.

Izraelský Nejvyšší soud vydal předběžné opatření proti rozhodnutí vlády o odvolání generální prokurátorky, která tak prozatím zůstává ve funkci. Očekává se, že vláda se proti rozhodnutí o zablokování odvolání odvolá.

Izraelští ministři uvedli, že bez ohledu na předběžné opatření soudu přestanou Baharav-Miaru zvát na slyšení a zasedání výborů.

Krok k odvolání generální prokurátorky byl široce kritizován opozičními stranami a organizacemi na ochranu lidských práv. Předseda Demokratické strany Yair Golan obvinil vládu, že se snaží Baharav-Miaru propustit, aby ochránila politické zájmy Netanjahua.