JAR: Více než 50 000 imigrantů uprchlo ze země

10. 7. 2026

Většina z nich prošla dočasným repatriačním centrem zřízeným poblíž Musiny.

Většina těch, kteří uprchli, musela opustit své věci, často po léta shromažďované.

"Mám bolest v krku a mé dítě také není v pořádku," řekla Nyaradzai, Zimbabwanka z Chipinge sedící před stanem v novém dočasném repatriačním centru nedaleko Musiny v Limpopo.

"Všude je prach a spíme na pěnových matracích uvnitř stanů. Jsem si jistá, že mé dítě je kvůli těmto podmínkám nemocné," řekla.

Její manžel stál ve frontě na zpracování rodinných dokumentů, zatímco ona utěšovala své dítě na slunci před stanem.

Rodina žila v Lephalale, Limpopo, a živila se příležitostnou prací, než se rozhodli uprchnout z JAR tváří v tvář hrozbám násilí.

Podle paní Mogotsi, zástupkyně náměstka komisaře odpovědného za komunikaci Úřadu pro správu hranic, prošlo dočasným repatriačním centrem, které bylo zřízeno 26. června na pozemku Ministerstva veřejných prací asi 15 km od města Musina, 38 000 lidí. Většina pochází ze Zimbabwe a Malawi.

Celkem více než 50 000 imigrantů uprchlo ze země přes všechny hraniční přechody od začátku vlny xenofobie, řekla Mogotsi agentuře GroundUp.

Mnozí po sobě zanechali nábytek a další věci, které nashromáždili za mnoho let.

Ntombinkosi Nkomo z Bulawaya opustila téměř vše, na čem pracovala, když uprchla z Robertsonu v Západním Kapsku, kde pracovala na farmách.

"Nechala jsem tam lednici, postele a mnoho dalších věcí," řekla. "Jsem jen ráda, že se vracím domů živá. Nemovitost lze nahradit. Možná se jednou vrátím, až bude klid. Prozatím budu hledat práci v Zimbabwe."

V centru Musina byly postaveny velké stany, aby mohli ubytovat imigranty, zatímco čekají na zpracování dokumentů před návratem do svých zemí. Byly zřízeny vrty pro zajištění vody a byly instalovány mobilní toalety. Muži, ženy i děti spí ve stejných stanech.

Nejsou zde žádné řádné toalety a několik lidí si stěžovalo, že se nemohou umýt. Jedna, která nechtěla sdělit své celé jméno, Nyaradzai, nám v pondělí řekla, že od pátku nemohla své dítě koupat.

Rashid Ochi, Malawijec, který žil v Gqeberha sedm let, řekl GroundUp, že opustil téměř vše, co vlastnil.

"Neměl jsem čas si sbalit, tak jsem většinu věcí nechal doma." Měl jednu malou tašku s několika kusy oblečení a dekou.

Jiní v centru uvedli, že autobusoví dopravci jim nedovolí nakládat objemné domácí zboží.

"Někteří z nás nechali své věci u přátel," řekl jeden imigrant z Malawi. "Až se situace uklidní, požádáme je, aby poslali naše věci."

Dvaadvacetiletý muž ze Zimbabwe, který žil ve Strandu v Západním Kapsku více než pět let, řekl GroundUp, že jeho pronajímatel nechtěl, aby zůstal.

"Když jsem se snažil zaplatit nájem za červenec, můj pronajímatel to odmítl přijmout. Bál se mě bránit," řekl. "Vybral jsem jen pár věcí a zbytek nechal. Je lepší jít domů, než se situace zhorší."

Míří do Masvinga a nemá v úmyslu se do JAR vracet.

"Lidem dáváme teplá jídla, ovoce, nápoje, toaletní potřeby, pleny, deky a vodu, zatímco čekají na zpracování," řekl Clifford Mabe, styčný důstojník programu Dar dárců. "Za posledních sedm dní jsme již obsloužili asi 20 000 lidí jídlem a budeme je nadále krmit, dokud nebudou všichni zpracováni."

Během pondělní návštěvy Výboru pro vnitřní záležitosti parlamentu předseda Mosa Chabane uvedl, že proces repatriace "postupuje dobře". "Lidé, které tu dnes vidíte, jsou většinou ti, kteří přijeli včera," řekl.

Chabane řekl, že nemůže říct, kdy bude proces dokončen.

Zdroj v angličtině: ZDE