Vysoký ruský bankéř byl po svém kritickém projevu o ruském válečném hospodářství vyhozen ze zaměstnání
18. 8. 2026
čas čtení
4 minuty
Andrej Klepač z VEB uvedl, že ruská ekonomika zaostává za Čínou, USA a „v některých ohledech i za Ukrajinou“
Hlavní
ekonom druhé největší ruské banky byl propuštěn po sérii kritických
komentářů k stavu ekonomiky, včetně varování, že Moskva dlouhodobou
ekonomickou válku s Ukrajinou nevyhraje.
Andrej
Klepač, který tuto funkci zastával ve státem kontrolované rozvojové
bance VEB od roku 2014, byl propuštěn několik dní poté, co ruská média
informovala o jeho ostrém projevu, který pronesl v květnu před kolegy
ekonomy.
V tomto projevu, o kterém jako první informoval deník Moscow Times, Klepač uvedl, že Rusko ekonomicky „zaostává“ za Čínou a USA a „v některých ohledech i za Ukrajinou“.
Klepač prohlásil, že tlaky na ruskou ekonomiku způsobené válkou nevyhnutelně povedou k „sociální krizi“, která propukne „v okamžiku, kdy to nikdo zvlášť nebude očekávat“.
Dále uvedl, že očekávání bezprostředního ekonomického kolapsu Ukrajiny jsou mylná a že dlouhodobá patová situace s Ukrajinou nepovede k vítězství Ruska. „Tuto soutěž ve válce na vyčerpání s Ukrajinou nevyhrajeme,“ řekl Klepač. „Máme iluzi, že se tam všechno zhroutí. Nezhroutilo se to a ani se to nezhroutí. Naše náklady rostou.“
Tyto výroky představovaly vzácné přiznání ze strany významného ruského ekonoma ohledně narůstajících ekonomických potíží země a byly v přímém rozporu s tvrzeními Vladimira Putina, že Moskva úspěšně odolává ekonomickým tlakům války a že ekonomické vyčerpání Ukrajiny je pouze otázkou času.
VEB neuvedla důvod Klepačova propuštění. Klepachův známý sdělil ekonomickému deníku Vedomosti, že jeho odchod z banky „souvisel s jeho osobními, kritickými hodnoceními ekonomického a politického vývoje země, která se v žádném případě nemohou shodovat s postojem korporace“.
Nezávislý ruský server The Bell s odvoláním na zdroje uvedl, že Klepač byl propuštěn na příkaz Kremlu a že jeho odvolání přímo souviselo s jeho květnovým projevem.
Klepačovo propuštění poukazuje na rostoucí nátlak Kremlu na loajalitu v nejvyšších ruských kruzích, a to na pozadí zpráv, že se Putin stále více obklopuje úředníky, kteří se zdráhají zpochybňovat jeho názory.
Alexandra Prokopenko, bývalá poradkyně ruské centrální banky a výzkumnice v Carnegie Russia Eurasia Center, popsala Klepače jako respektovaného ekonoma, který se nebál vyjadřovat názory odlišné od oficiální linie.
„Odvolání Klepače – který je jedním z nejlepších ruských makroekonomů – pravděpodobně neodloží blížící se krizi, před níž varoval,“ uvedla Prokopenko. Dodala, že Klepačovy prognózy „vycházely z hodnocení reality, nikoli z touhy někomu se zavděčit“, a byly často pesimističtější než oficiální údaje.
Ruská ekonomika čelí nejtěžšímu období od začátku Putinovy rozsáhlé invaze na Ukrajinu v roce 2022, přičemž je zatížena obrovskými válečnými výdaji, západními sankcemi a rostoucí schopností Ukrajiny zasáhnout moskevský ropný a plynárenský průmysl.
Jen za první čtyři měsíce roku 2026 dosáhl ruský rozpočtový deficit 5,87 bilionu rublů (81 mld. USD), což výrazně převyšuje vládní cíl 3,79 bilionu rublů pro celý rok. Někteří z Putinových nejbližších poradců ho podle dvou zdrojů obeznámených s těmito diskusemi v soukromí varovali, že současná úroveň válečných výdajů se stává neudržitelnou.
V poslední době zasáhly ukrajinské údery desítky skladů patřících společnosti Wildberries, největšímu ruskému internetovému prodejci, a zničily zásoby v hodnotě miliard dolarů. Tyto útoky vyvolaly otázky ohledně finanční stability společnosti a zasadily těžkou ránu tisícům nezávislých prodejců, jejichž živobytí závisí na této platformě.
Putin nijak nenaznačil, že by byl připraven omezit válku nebo snížit výdaje. Kreml naopak hledá další příjmy zvyšováním daní pro menší podniky a vyvíjením tlaku na oligarchy, aby více přispívali na válečné úsilí.
Ruské finance posílil letošní prudký nárůst cen ropy po americké válce v Íránu, který Moskvě přinesl miliardy dolarů v dodatečných příjmech a pomohl zmírnit část narůstajícího ekonomického tlaku.
Zdroj v angličtině ZDE
291
Diskuse